Válka v Sýrii ničí psychiku statisíců dětí. Vznikne "ztracená generace" jako po první světové válce

Simona Fendrychová Simona Fendrychová
Aktualizováno 7. 3. 2017 20:32
Sýrií už šest let zmítá občanská válka. Statisíce dětí, které se do ní narodily nebo v ní prožily většinu svého života, trpí podle mezinárodní organizace Save the Children posttraumatickým stresovým syndromem. U 70 procent dětí ve věku do 12 let se projevuje tzv. toxický stres, který může vážně ovlivnit jejich psychické zdraví v dospělosti. Kromě pomočování a ztráty řeči vede v některých případech až k sebevražedným sklonům. Podle psycholožky Marcii Brophyové čelí Sýrie riziku celé "ztracené generace". Podobně jako Evropa po první světové válce.
Ilustrační foto.
Ilustrační foto. | Foto: Reuters

Damašek - Leknou se, když bouchnou dveře nebo se překlopí židle. Hlasité rány jim připomínají zvuky letounů a hluk padajících bomb. Nic jiného řada syrských dětí za svůj krátký život nepoznala.

"Byla bych zmatená, kdybych neviděla nebo neslyšela žádný nálet, protože k nim dochází tak často," říká dvanáctiletá dívka.

"Bojím se jít do školy, protože přiletí letadlo a shodí na nás bombu," popisuje o čtyři roky mladší chlapec.

Mezinárodní nevládní organizace Save the Children posbírala výpovědi 450 dětí, dospívajících i dospělých ze 14 syrských provincií. Podle její zprávy trpí v Sýrii až 70 procent všech dětí do 12 let takzvaným toxickým stresem, který může závažně ovlivnit jejich psychické zdraví v dospělosti.

Příští týden se syrská občanská válka přehoupne do šestého roku. Na stovkách tisíců dětí, které se do válečné vřavy narodily, nebo v ní strávily většinu svého života, se podepisuje těžkými traumaty.

Od "hry" k hladomoru

Když válka začala, připadala dětem letadla a hluk jako nějaká velká hra. Dokud jejich příbuzní a kamarádi nezačali umírat, vyplývá ze zprávy.

"Děti už viděly všechny druhy násilí," cituje britská stanice BBC z rozhovoru s otcem pěti dětí. "Viděly věci, ke kterým docházelo přímo před nimi. Většinu z nich neuvidíte ani v televizi," dodává muž.

Mnoho z dětí tyto zážitky ani nedokáže popsat. Posttraumatické poruchy mají vážné následky. Některé děti trpí kromě pomočování, poruch spánku nebo zvýšené agrese také ztrátou řeči.

U dětí, které ještě ani nestihly vstoupit do puberty, se projevuje dokonce sebepoškozování nebo sebevražedné sklony.

"Přejí si, aby byly mrtvé a mohly jít do nebe, kde budou v teple, budou mít co jíst a budou si moct hrát," popsala učitelka z Madáji na jihozápadě Sýrie. "Přejí si, aby je odstřelovači zranili a ony se dostaly do nemocnice, kde dostanou najíst," vysvětluje.

Madáju od července 2015 obléhá syrská armáda. Od té doby se objevilo mnoho případů, kdy lidé umřeli hlady. Až loni v lednu byla do města vpuštěna humanitární pomoc.

Jeden psychiatr na milion lidí

"Riziko ztracené generace nikdy nebylo větší. Děti jsou traumatizované a vystavené extrémnímu stresu v době, kdy se utváří jejich psychika. Následky pro další život mohou být trvalé a nezvratné," uvádí psycholožka Marcia Brophyová, poradkyně organizace Save the Children pro Blízký východ.

V některých oblastech je však k dispozici jen jeden psychiatr na milion obyvatel, píše britský server The Guardian.

Podle odhadů organizace žijí v syrské válce nejméně tři miliony dětí ve věku do šesti let, které se do bojů už narodily. Další dva miliony dětí už ze země utekly.

Během války v Sýrii umřelo během šesti let 350 tisíc lidí.

Pro mě i pro ostatní je jednoduše lepší odejít bez úhony, utekli jsme z Damašku, mír v Sýrii neočekávám v řádu měsíců, doufám, říká syrský uprchlík. | Video:
 

Právě se děje

před 1 hodinou

Chemičku Deza z holdingu Agrofert znovu prověřuje Česká inspekce životního prostředí, píše server

Podle serveru iRozhlas unikly z areálu chemičky začátkem letošního roku do ovzduší neznámé látky. "A v okolí závodu byl podle místních obyvatel cítit několik hodin silný zápach. Deza jakékoliv pochybení odmítá," píše server.

Jméno chemičky se v médiích objevilo i ve spojitosti s otravou řeky Bečvy, kdy do ní podle České inspekce životního prostředí unikly kyanidy, které poškodily vodní biotop asi na 40 kilometrech toku od Valašského Meziříčí po Přerov. Do kafilerie tehdy odvezli rybáři více než 40 tun ryb.

Viníka ekologické havárie úřady zatím nenašly, Deník Referendum ale v listopadu napsal, že se v den otravy se v Deze, která patří do holdingu Agrofert, stala havárie. Podle deníku se incident stal v kaustifikační jednotce, odkud unikla směs látek. Mluvčí Agrofertu Karel Hanzelka poté řekl ČTK, že šlo o provozní událost, která neměla charakter havárie a z podstaty nemohla být příčinou otravy.

Zdroj: Domácí , ČTK
Další zprávy