Sýrie zabíjela chemií už čtyřikrát, tvrdí ochránci lidských práv

ČTK ČTK
1. 5. 2017 21:42
Organizace pro ochranu lidských práv Human Rights Watch obvinila syrské vládní síly, že nejspíš podnikly tři útoky s chemickými zbraněmi na různé cíle v zemi před incidentem z 4. dubna. S posledním obviněním přišla organizace na základě svědectví získaných od místních obyvatel i zasahujícího zdravotnického personálu. Syrská vláda, která stále popírá, že používá chemické zbraně, na nynější obvinění prostřednictvím své mise v OSN zatím nereagovala.
Ilustrační foto.
Ilustrační foto. | Foto: Reuters

Organizace pro ochranu lidských práv Human Rights Watch (HRW) v pondělí obvinila syrské vládní síly, že pravděpodobně podnikly tři útoky s chemickými zbraněmi na různé cíle v zemi před incidentem z 4. dubna, při kterém zahynuly desítky civilistů.

Na dubnový útok zareagovaly Spojené státy raketovým útokem na syrskou leteckou základnu.

Syrská vláda, která stále popírá, že používá chemické zbraně, na nynější obvinění prostřednictvím své mise v OSN zatím nereagovala. S posledním obviněním přišla HRW na základě svědectví získaných od místních obyvatel i zasahujícího zdravotnického personálu, uvedla agentura Reuters.

Před útokem na Chán Šajchún 4. dubna útočily údajně syrské letouny s chemickými zbraněmi také třikrát v governorátu Hamá. Dvakrát se to prý stalo v polovině prosince a jednou na konci března.

Syrská armáda tyto útoky vždy prováděla, když povstalecké síly ohrožovaly vládní vojenské letecké základny, řekl činitel HRW Ken Roth na tiskové konferenci v newyorské centrále OSN. Podle něho rozhodnutí o tomto druhu "souviselo s nepříznivou situací na bitevním poli".

Ve zprávě HRW se uvádí, že opoziční aktivisté a místní obyvatelé poskytli jména 64 lidí, o nichž se domnívají, že zemřeli v důsledku napadení chemickými látkami při prosincových útocích na oblast na východě governorátu Hamá ovládanou bojovníky radikálního Islámského státu (IS).

Při březnovém útoku na severu Hamá nikdo o život nepřišel, ale desítky lidí vykazovaly známky přiotrávení.

Podle Rotha je tak patrné, že syrská vláda si ponechala zásoby sarinu nebo podobné jedovaté látky, přestože se uvolila v roce 2013 zlikvidovat své zásoby chemických zbraní.

Sarin byl podle obvinění, které jako první vznesli Lékaři bez hranic, použit i v Chán Šajchúnu v dubnu.

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 1 hodinou

Babiš chce stanovit vrchní hranici emisních povolenek, oznámil po schůzce se Zemanem

Premiér Andrej Babiš (ANO) se vyslovil pro stanovení horní hranice ceny emisních povolenek. Po pondělní schůzce s prezidentem Milošem Zemanem na lánském zámku ministerský předseda novinářům řekl, že se bude snažit o to, aby o záležitosti jednala Evropská unie. Měla by podle Babiše využít příslušný článek směrnice o povolenkách.

Studie Evropské komise z loňského roku podle premiéra uváděla, že cena povolenek v roce 2025 by měla být 26 eur a v roce 2030 pak 30 eur a o pět let později 50 eur. "Skutečnost je taková, že dnes se emisní povolenky obchodují za 60 eur. Jsou předmětem spekulativního kapitálu," řekl Babiš. Jejich cena má podle něho přímý dopad na energetické a průmyslové firmy a na cenu elektřiny.

Babiš bude chtít, aby evropští lídři na neformálním summitu 5. a 6. října aktivovali článek povolenkové směrnice, který podle premiéra předpokládá, že cenový výkyv je nutné řešit. Soudí, že členské státy by měly stanovit cenový koridor. "To znamená, že by mělo být určené zastropování emisních povolenek," uvedl premiér.

Míní, že na summitu by se mělo diskutovat také o společném nákupu zemního plynu v souvislosti s naplněností zásobníků a jeho rostoucí cenou

Zdroj: ČTK
před 2 hodinami

Polský ministr vnitra chce výjimečný stav u hranic s Běloruskem prodloužit

Prodloužit výjimečný stav v pásmu u hranic s Běloruskem o dva měsíce chce polský ministr vnitra Mariusz Kamiński. V této souvislosti také sdělil, že v mobilech migrantů, kteří překročili hranici s Běloruskem, se našly materiály spojené s islámským extremismem.

Výjimečný stav v pásmu přiléhajícímu k hranicím s Běloruskem vyhlásil polský prezident 2. září. Vyhověl tak vládě, která svou žádost zdůvodnila náporem migrantů nezákonně přecházejících hranici z Běloruska. Podle premiéra Mateusze Morawieckého je v pozadí záměr Minska destabilizovat situaci v Polsku a pomstít se Evropské unii za sankce.

Výjimečný stav, jenž přináší omezení ústavních svobod, byl zaveden na 30 dnů ve 183 obcích na východě Polska. Podobná opatření přijaly i Litva a Lotyšsko, které rovněž čelí přílivu migrantů ilegálně přicházejících z Běloruska.

Zdroj: ČTK
Další zprávy