Damašek – V pondělí večer – se západem slunce – má v Sýrii začít platit příměří, dohodnuté minulý pátek v Ženevě. Mělo by jít o první krok k ukončení pět let trvající občanské války. Experti jsou ale skeptičtí a boje v Sýrii nabraly na intenzitě.
Jak povstalci, tak vláda prezidenta Bašára Asada se snaží před klidem zbraní posílit své postavení. Podle televizní stanice CNBC se tvrdě bojuje okolo povstaleckého Aleppa i na okrajích Asadova hlavního města Damašku.
List The Wall Street Journal uvedl, že o víkendu se vystupňovaly také střety v severozápadní provincii Idlíb a na jihu země.
Nynější příměří dohodli představitelé Spojených států a Ruska. USA mají k jeho dodržování přesvědčit ozbrojené povstalce, Moskva zase Asada a jeho spojence. "Jsou v pozici, že je k tomu mohou přesvědčit či dotlačit," uvedl na webu listu The Independent Patrick Cockburn, autor několika knih o Blízkém východě.
Příměří je křehké
Dohodu už s výhradami přijala značná část ozbrojené opozice, pro je i Damašek. Ujednání uvítal i Írán, který Asadovi dodává vojenské poradce a podporuje provládní ozbrojené milice.
Rusko slíbilo, že přestane bombardovat umírněné povstalce.
Jak dlouho klid zbraní vydrží, ale není jisté. Několik podobných dohod – včetně příměří dohodnutého letos v únoru - už ztroskotalo.
USA a Rusko vložily do vyjednání nadcházejícího klidu zbraní velký politický kapitál, a dokonce zvažují koordinaci svých vojenských útoků proti teroristickým organizacím v Sýrii. Dosud ale nezveřejnily jasný politický plán, jak by měla budoucnost Sýrie vypadat.
Americký ministr zahraničí John Kerry uvedl, že příměří má vést k "politické změně".
Největším bodem sporu zůstává osud Bašára Asada, který se nechce vzdát moci a kterého podporují Rusové. Jeho vláda je ale nepřijatelná pro povstalce a na jeho odstranění trvaly dlouhou dobu i Spojené státy. Washington by ale možná souhlasil s jeho dočasným podílem na moci.
Příměří se nevztahuje na všechny
Dalším zásadním problémem je, že se příměří nevztahuje na dvě teroristické organizace působící v Sýrii a hlavně na Frontu dobytí Sýrie, bývalou Frontu an-Nusrá, která se až donedávna hlásila ke známé teroristické organizaci al-Káida.
Dnes ji lze totiž jen těžko oddělit od umírněných povstalců, na rozdíl třeba od džihádistů z dalšího teroristického uskupení – Islámského státu.
Území kontrolovaná Frontou dobytí Sýrie se prolínají s oblastmi v rukou umírněných rebelů ze Syrské svobodné armády, které podporuje i Washington. Proti syrskému režimu i Islámskému státu často bojují společně.
Spojené státy varovaly povstalce, že pokud budou spolupracovat s Frontou dobytí Sýrie, bude to pro ně mít "neblahé důsledky".
Povstalci se bojí, že přijdou o pozice
Podle Charlese Listera, odborníka na Sýrii z amerického think-tanku Middle East Institute, povstalci váhají, zda se od fronty odpoutat, protože v případě, že se příměří zhroutí, přijdou o své pozice.
"Ozbrojená opozice v Sýrii nyní čelí pravděpodobně největšímu a nejzávažnějšímu rozhodnutí od doby, kdy se rozhodla v roce 2011 pozvednout zbraně proti Asadovu režimu," uvedl Lister pro list Financial Times.
Válka v Sýrii vyhnala z domovů zhruba 11 milionů lidí, z toho okolo pěti milionů do zahraničí. Podle OSN zahynulo v průběhu války v zemi okolo 400 000 lidí, velká část z nich kvůli zraněním a nemocem, které by v mírových dobách byly léčitelné.
