Syřanům v Libanonu chybí lékařská péče, OSN nemá peníze

Kateřina Vítková Kateřina Vítková
30. 5. 2014 8:07
Bejrút už přijal přes milion registrovaných uprchlíků. Před začátkem války v Sýrii by to představovalo více než třetinu celé populace Libanonu.
Pracovník libanonského Červeného kříže ošetřuje dívku ve vesnici nedaleko hranic se Sýrií.
Pracovník libanonského Červeného kříže ošetřuje dívku ve vesnici nedaleko hranic se Sýrií. | Foto: Reuters

Bejrút - Řadě syrských uprchlíků, kteří našli útočiště v sousedním Libanonu, se nedostává důležité zdravotní péče.

Podle nové zprávy Amnesty International (AI) situaci zhoršuje nedostatečná mezinárodní podpora.

V Libanonu už je přes milion syrských uprchlíků a jejich počet stále roste.

Foto: Reuters

"Utrpení syrských uprchlíků v Libanonu je přímým důsledkem hanebného selhání mezinárodního společenství ohledně plného financování podpůrného programu OSN v Libanonu," míní Audrey Gaughranová z AI.

Pro syrský uprchlický program v Libanonu OSN na rok 2014 žádala mezinárodní dárce o 1,7 miliardy amerických dolarů, tedy v přepočtu asi 34 miliard korun. Dosud se jí ale podařilo získat pouze 17 procent z celkové částky.

Někteří uprchlíci se podle lidskoprávní organizace dokonce kvůli drahé - a mnohdy tak těžko dostupné - péči rozhodli vrátit do rodné Sýrie, odkud je vyhnala více než tři roky trvající občanská válka.

Privatizované zdravotnictví

"Nemocniční ošetření a další specializovaná péče pro syrské uprchlíky v Libanonu jsou žalostně nedostatečné, situaci zhoršuje masivní nedostatek v mezinárodním financování," uvedla Gaughranová.

Libanonské zdravotnictví je z velké části privatizované, za ošetření uprchlíků tak mnohdy musí podle AI platit Úřad vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR).

Tomu ale chybí prostředky, proto Syřany, kteří potřebují léčbu, "prosívá" skrze nastavená kritéria. Přednost přitom dává cenově méně nákladné a dostupnější základní lékařské péči, než aby financoval drahé a komplexní ošetření či nemocniční pobyty.

K ošetření se tak mnohdy nedostanou lidé se střelnými zraněními, která je neohrožují na životě, ale stejně tak třeba i pacienti s rakovinou.

"Je zoufale nutné, aby země plnily humanitární výzvu ohledně Sýrie, zintenzivnily úsilí a nabídly místa pro přesídlení pro ty nejzranitelnější uprchlíky, včetně těch, kteří zoufale potřebují lékařské ošetření," doplnila Gaughranová.

Libanonu hrozí zhroucení

Z doposud asi 2,7 milionu registrovaných syrských uprchlíků jich Libanon dosud přijal více než jeden milion. Podle odhadů OSN se jejich počet v zemi do konce roku přehoupne přes 1,5 milionu. Před začátkem války v Sýrii by to představovalo více než třetinu populace Libanonu.

Foto: Reuters

Země se podle AI i přesto ve velké míře drží politiky "otevřených hranic" a prchající Syřany pouští dovnitř. Zatímco v letech 2011 a 2012 některé uprchlíky Bejrút od hranic násilně vracel, z loňského roku nejsou podobné případy deportací známy.

Ninette Kelleyová z UNHCR v březnu varovala, že pokud Libanonu nepomůže mezinárodní společenství, hrozí zemi zhroucení. Podobně se ve stejné době vyjádřil i libanonský ministr zahraničí, podle něhož krize "ohrožuje existenci" státu, připomněl server BBC.

Situace v zemi se bude zhoršovat

Podle odhadů AI se dá čekat, že se situace v Libanonu bude pod přílivem uprchlíků ještě zhoršovat, nezaměstnanost a s ní i chudoba zřejmě porostou.

Prudký nárůst populace má navíc neblahý vliv na místní zdroje. Mnohým uprchlíkům se nedostává pitné vody a jídla. Dalším chybí přístřešky, žijí v nedostatečných hygienických podmínkách a jejich děti nemůžou do školy. Podle údajů z února do školy nechodila celá polovina dětí syrských uprchlíků.

Kromě Libanonu Syřané kvůli válce prchají například do Turecka, Jordánska, Iráku či Egypta. Celkové požadavky pro syrské uprchlíky na rok 2014 OSN vyčíslila na 4,2 miliardy dolarů, obdržela zatím asi 24 procent.

 

Právě se děje

před 1 hodinou

Policie vyšetřuje dvojnásobnou vraždu v Horním Slavkově, poblíž místa činu zadržela šedesátiletého muže

Policie vyšetřuje dvojnásobnou vraždu, která se stala v sobotu v Horním Slavkově na Sokolovsku. Nedaleko místa činu zadržela podezřelého šedesátiletého muže, informoval krajský policejní mluvčí Jakub Kopřiva.

Vražda se stala ve večerních hodinách. "Na odlehlém místě policisté u osobního automobilu nalezli dvě osoby bez známek života. Provedeným ohledáním za přítomnosti soudního lékaře bylo zjištěno, že obě osoby zemřely násilnou smrtí. O několik desítek metrů od vozidla byl zadržen podezřelý šedesátiletý muž," popsal Kopřiva.

Kriminalisté zahájili úkony trestního řízení pro podezření ze spáchání zvlášť závažného zločinu vraždy a na případu dál pracují. Vzhledem k počáteční fázi vyšetřování nechce policie zatím bližší podrobnosti zveřejňovat.

Zdroj: ČTK
před 2 hodinami

Schodek rozpočtu letos může stoupnout nad 400 miliard korun

Schodek státního rozpočtu letos vzroste podle předsedkyně Národní rozpočtové rady Evy Zamrazilové minimálně na 400 miliard korun ze schválených 320 miliard Kč. Uvedla to v pořadu České televize Otázky Václava Moravce. Ekonomka a členka iniciativy KoroNERV-20 Helena Horská s tím souhlasila, ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) to nevyloučila. Nová výše rozpočtového schodku s ohledem na dopady daňového balíčku bude podle ní stanoven koncem února nebo počátkem března.

"Nevím, řeknu to na přelomu února a března. Nemohu to vyloučit," uvedla v pořadu ČT Schillerová k možnosti, že se schodek vyšplhá nad 400 miliard korun. Podle ministryně financí ale nelze do rozpočtu pouze prostě započítat dopady daňového balíčku. Podle prosincového odhadu ministerstva financí by měl balíček snížit příjmy veřejných rozpočtů o 98,7 miliardy korun, z toho příjmy státního rozpočtu o 87,5 miliardy korun. Ministryně dnes však mluvila o dopadu 65 miliard korun na státní rozpočet

Zdroj: ČTK
Další zprávy