Syřané volí příštího prezidenta. Kritika Západu má nulovou hodnotu, řekl Asad

ČTK ČTK
26. 5. 2021 10:56
Ve vládou kontrolovaných částech Sýrie se ve středu ráno otevřely volební místnosti, Syřané volí prezidenta na příštích sedm let. Očekává se, že stávající hlava státu Bašár Asad, proti kterému kandidují dva málo známí politici, získá čtvrtý mandát. Opozice, OSN a mnoho západních států volby nepovažují za demokratické ani legitimní.
Syřané volí prezidenta.
Syřané volí prezidenta. | Foto: Reuters

Odvolit na uměleckou fakultu Damašské univerzity přišly stovky studentů. Před budovou podle Reuters parkovalo několik autobusů. "Přišli jsme zvolit prezidenta Bašára Asada… bez něj by Sýrie nebyla Sýrií," uvedla Amal, která studuje zdravotnickou školu. "Naší krví a duší obětujeme své životy za tebe, Bašáre," skandovali další studenti před otevřením volebních místností.

Sám Asad odvolil nedaleko Damašku ve městě Dúmá, kde se stal v roce 2018 chemický útok, z něhož Asadovi západní nepřátelé viní syrské vládní síly, píše AP. Novinářům Asad řekl, že názory západních států ohledně legitimity voleb mají "nulovou hodnotu".

Parlament z 51 uchazečů o prezidentský mandát vyřadil všechny až na Asada a dva málo známé politiky Abdalláha Sallúma Abdalláha a Mahmúda Ahmada Maraího. O Asadově vítězství nikdo nepochybuje, v minulých volbách v roce 2014 dostal podle úřadů 90 procent hlasů.

V uplynulých dnech syrské úřady ve snaze zvýšit volební účast uspořádaly po celé zemi velká shromáždění, píše Reuters s odkazem na nejmenované činitele. Pokyn jít k volbám podle nich od bezpečnostního aparátu, který podepírá Asadovu vládu, dostali také vysoce postavení představitelé státní správy. "Bylo nám řečeno, že musíme jít k volbám, nebo budeme nést odpovědnost za to, že nevolíme," řekl Džafaar, který je vládním zaměstnancem v syrské Latákíji. Své příjmení neuvedl z obav z odvety.

Asadova vláda kontroluje zhruba dvě třetiny území a na něm mohou volit Syřané starší 18 let. Nevolí ti, kdo žijí na severozápadě země, který má v rukou opozice a radikální skupiny, a nevolí ani Kurdové, kteří žijí na severovýchodě státu. V cizině je téměř šest milionů Syřanů. Ti volili 20. května, ale jenom pokud měli pasy a v nich výstupní razítka, což není případ mnoha uprchlíků.

Klan Asadů vládne Sýrii od roku 1970, kdy se k moci dostali prosovětští baasisté (Baas - Socialistická strana arabské obrody) vedení otcem nynějšího prezidenta Háfize Asada. Současný prezident Bašár Asad nastoupil do funkce v roce 2000 po smrti svého otce. Oční lékař zpočátku tvrdil, že provede politické reformy, ale režim je za jeho vedení brutálnější než v době Háfize Asada. Vláda nemilosrdně potlačila protivládní protesty v roce 2011, uvrhla Sýrii do vleklé občanské války a uvěznila tisíce oponentů, z nichž mnozí jsou stále nezvěstní. O život válka připravila na 400 000 lidí a zhruba 11 milionů lidí, tedy asi polovinu populace, přiměla opustit domovy.

V částech jihosyrského města Dará, kde se konaly první demonstrace proti Asadově autoritářské vládě, podle Reuters místní osobnosti na protest proti volbám vyzvaly ke generální stávce. V několika jihosyrských městech se objevilo graffiti se vzkazem "Vládu Háfizova syna všichni lidé odmítají".

OSN a mnoho západních států volby nepovažují za demokratické ani legitimní. Podle rezoluce OSN se totiž měly konat až po vytvoření nové ústavy. Jednání o ní ale váznou. Ministři zahraničí Francie, Německa, Itálie, Británie a Spojených států v úterním prohlášení odmítli považovat syrské volby za svobodné a spravedlivé.

 

Právě se děje

Další zprávy