Syřan v Německu najížděl ukradeným kamionem do aut, devět lidí je zraněných

ČTK Zahraničí ČTK, Zahraničí
Aktualizováno 8. 10. 2019 17:28
V Limburgu na západě Německa v pondělí vpodvečer najel syrský občan ukradeným kamionem do skupiny aut. Devět lidí, včetně Syřana, přitom utrpělo lehká zranění. Motiv činu, po němž je podle starosty město v nejistotě, je zatím nejasný. Úřady nemají indicie, že by šlo o teroristický čin, i když o něm už ráno s odvoláním na bezpečnostní složky hovořila veřejnoprávní televize ZDF.
V Limburgu na západě Německa v pondělí vpodvečer najížděl syrský občan ukradeným kamionem do aut | Video: Reuters

Dvaatřicetiletý Syřan kamion ukradl kolem 17:20 nedaleko historického centra třiatřicetitisícového města, které leží asi 40 kilometrů severozápadně od Frankfurtu nad Mohanem. Po krátké jízdě s ním bez brzdění narazil do skupiny aut čekajících na semaforech. Celkem jich poškodil osm, některá vážně. Zranění vážná nebyla.

Syřana po incidentu pomohla zadržet skupina budoucích policistů, která byla náhodou na místě. Podle německých médií se tomu muž bránil a vykřikoval slovo "Alláh" (Bůh).

Krátce před činem se Syřan pokusil zmocnit několika jiných kamionů, podařilo se mu to ale až u nákladního vozu, který v té době čekal na červené. "Jeden muž mě vytáhl z mého kamionu," řekl jeho řidič listu Frankfurter Neue Presse.

Případ vyšetřuje státní zastupitelství ve Frankfurtu, podle něhož motiv zatím není jasný. Prověřuje proto všechny verze. Německé nejvyšší státní zastupitelství, které má na starosti teroristické činy, dosud případ nepřevzalo, ale sleduje ho.

Policisté už prohledali byt Syřana v hesenském městě Langen, podle serveru Spiegel Online ale nenašly žádné islamistické materiály, zbraně nebo výbušniny. Mobilní telefony a datové nosiče stále vyhodnocují. Spiegel Online také uvedl, že muž, který je ve spolkové republice od listopadu 2015, nemá od začátku října povolení k pobytu. Úřadům byl v minulosti znám kvůli těžkému ublížení na těle, držení drog a krádeži v obchodě, nikoli ale jako islamistický extremista.

Za činem by tak podle veřejnoprávní rozhlasové a televizní stanice hr mohla stát spíše psychika muže, kterého mohl postihnout amok. Bezprostředně před činem seděl s jedním příbuzným v restauraci a popíjel alkohol.

Mnohým Němcům nicméně případ připomíná útok tuniského radikála Anise Amriho, který v prosinci 2016 najel kamionem do lidí na vánočním trhu v Berlíně. Jeho čin si tehdy vyžádal 12 mrtvých a desítky zraněných a Amri byl později zabit při náhodné přestřelce s policií v Itálii.

Policie spolkové země Hesensko vyzvala na sociálních sítích, aby se lidé zdrželi spekulací.

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

Aktualizováno před 57 minutami

Libyjský maršál Haftar odstoupil dočasně z funkce, může si tím připravovat půdu pro prezidentské volby

Polní maršál Libyjské národní armády (LNA) Chalífa Haftar oznámil, že na tři měsíce odstoupí ze své funkce. Podle agentury Reuters si tak připravil půdu k možné kandidatuře v prezidentských volbách, které se mají konat v prosinci.

Haftarovy oddíly ovládají východ Libye a velkou část jižních oblastí. LNA v prohlášení uvedla, že Haftar pověřil svého náčelníka štábu, aby na tři měsíce převzal jeho povinnosti.

Vojsko maršála Haftara v minulosti bojovalo proti jednotkám libyjské armády, která stála za vládou v Tripolisu. Samotný Haftar podporoval paralelní vládu na východě země. Loni čtrnáctiměsíční boje ukončilo příměří, které také umožnilo ustavení přechodné vlády, jež má připravit prosincové volby.

Parlamentní a prezidentské volby se mají konat 24. prosince, ale jak napsala agentura AP, jejich osud je nejistý. Volební zákon, který stanoví že kandidáti na prezidenta se musejí vzdát úřadu po dobu 90 dní před volbami, vyvolal značné neshody mezi libyjskými politiky. Jeho ratifikace vedla až k odhlasování nedůvěry vládě premiéra Muhammada Dbaíby, která bude zemi do voleb řídit jako úřadující.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Fed patrně příští rok začne zvyšovat svou hlavní úrokovou sazbu

Americká centrální banka (Fed) patrně příští rok začne zvyšovat svou hlavní úrokovou sazbu. Banka to oznámila po dvoudenním zasedání svého měnového výboru. Je to dříve, než prognózovala před třemi měsíci, což agentura AP interpretuje jako známku toho, že Fed znepokojují přetrvávající vysoké inflační tlaky.

Svou klíčovou úrokovou sazbu Fed ponechal v rozpětí nula až čtvrt procenta. Šéf Fedu Jerome Powell na tiskové konferenci uvedl, že banka by mohla dokončit omezování nákupu dluhopisů do poloviny příštího roku.

Pokud se bude ekonomice dařit, začne Fed omezovat nákup dluhopisů tento rok, uvedla banka v prohlášení. Cílem nákupů dluhopisů bylo snížit úrokové sazby dlouhodobých úvěrů, aby se podpořilo půjčování a utrácení. Powell dále na tiskové konferenci uvedl, že centrální banka by mohla oznámit omezení nákupu dluhopisů už na příštím zasedání v listopadu.

Plány Fedu odrážejí přesvědčení, že se ekonomika zotavila z recese vyvolané pandemií covidu-19 natolik, že banka může brzy začít omezovat svou mimořádnou podporu. S postupným posilováním ekonomiky se také zrychlila inflace na tříleté maximum, což zvyšuje tlak na Fed, aby se měnová politika zpřísnila.

Zdroj: ČTK
Aktualizováno před 1 hodinou

Biden se v říjnu sejde s Macronem. Francouzský prezident také pošle svého velvyslance zpět do USA

Americký prezident Joe Biden se ve středu telefonicky spojil se svým francouzským protějškem Emmanuelem Macronem ve snaze urovnat diplomatickou roztržku vyvolanou novým bezpečnostním paktem Američanů s Británií a Austrálií. Bílý dům a Elysejský palác následně ohlásily na konec října setkání obou prezidentů, které se má uskutečnit v Evropě. Také informovaly o Macronově rozhodnutí poslat příští týden francouzského velvyslance zpět do USA.

Francie minulý týden přistoupila k bezprecedentnímu kroku a svého ambasadora povolala ke konzultacím v reakci na nové bezpečnostní partnerství mezi USA, Británií a Austrálií, jehož součástí je poskytnutí amerických jaderných ponorek australské armádě. Austrálie zároveň oznámila odstoupení od dohody o dodávce ponorek uzavřené v roce 2016 s francouzskou firmou Naval Group a francouzská vláda v reakcích neskrývala rozhořčení.

Zdroj: ČTK
Další zprávy