Trump vede nad Clintonovou, v Ohiu začal boj o tři klíčové státy. Práce bude, slibuje republikán

Martin Novák Martin Novák
6. 9. 2016 14:09
Ohio, Pensylvánie, Florida. To jsou státy, kde není zjevná převaha ani republikánských a demokratických voličů. Státy, které v systému rozhodnou o příštím americkém prezidentovi.
Donald Trump na palubě svého letadla.
Donald Trump na palubě svého letadla. | Foto: Reuters

Cleveland – Na jedné letištní ploše ve vzdálenosti zhruba dvě stě metrů od sebe stála v úterý dvě "politická" letadla.

Stroje amerických prezidentských kandidátů Hillary Clintonové a Donalda Trumpa přistály v Clevelandu v Ohiu. Republikán i demokratka totiž v tomto klíčovém státě vedou kampaň ve stejnou dobu. Jednom ze tří takzvaných swing states, kde je výsledek otevřený a kde se bude rozhodovat o příštím prezidentovi.

Vedle Ohia jsou to ještě Pensylvánie a Florida.

Průzkumy veřejného mínění mluví různou řečí. Trumpovi se podařilo snížit náskok Clintonové v celostátních sondách. Podle nejnovějšího zjištění televize CNN dokonce vede o dva procentní body.

Ve všech třech zmíněných klíčových státech ale kandidátka Demokratické strany vede. Byť ne tak, aby výsledek za dva měsíce – 8. listopadu – nemohl být obrácený.

Trumpovi jeho příznivci na mítink přinesli maketu zdi, kterou chce postavit proti imigrantům na hranicích s Mexikem. "To je neuvěřitelné uvítání!“ vykřikl nadšený republikánský kandidát.

Zopakoval, že jeho hlavním cílem je přinést pracovní místa.

Jeho klíčovou voličskou skupinu představují bělošští muži dělnických profesí a nižšího či středního vzdělání.

Výzvy k podpoře pracovních míst pro Američany a k omezení imigrace tady oslovovaly i demokratické voliče, zklamané politikou posledních let a sdílející republikánův názor na elity, zahleděné do sebe a odtržené od problémů obyčejných lidí.

"Je zjevné, že nejvíce frustrace se v USA objevuje mezi bílými muži středního a vyššího věku. Mezi těmi, kteří také chtěli žít americký sen, ale ono se to nedaří," řekl Aktuálně.cz politolog Ladoslav Cabada z Metropolitní univerzity v Praze.

Ohio má při pohledu na volby v minulosti mimořádné postavení.

Od roku 1964 vždy platí, že kdo vítězí v Ohiu, stává se prezidentem USA. Naposledy tomu bylo jinak, když zde prohrál John F. Kennedy s Richardem Nixonem v roce 1960.

Barack Obama v posledních dvou volbách vyhrál také v Pensylvánii a na Floridě, což bylo rozhodující. Florida rozhodla i volby v roce 2000 mezi Georgem W. Bushem a Alem Gorem.

O několik stovek hlasů v jižním státě vyhrál Bush a stal se prezidentem, i když v celostátním součtu dostal méně hlasů než jeho demokratický protivník.

Státy formálně nevolí přímo prezidenta, ale volitele, kteří mu pak dají hlasy. K vítězství potřebuje kandidát získat nejméně 270 hlasů volitelů z celkového počtu 538.

Problém Hillary Clintonové je jejích posledních 40 let, není neznámou entitou, každý Američan má na ni velmi silný názor, říká bankéř Ondřej Jonáš. | Video: Daniela Drtinová
 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 21 minutami

Ve druhém čtvrtletí porušily zákon téměř čtyři pětiny kontrolovaných e-shopů

Téměř čtyři pětiny internetových obchodů, které v letošním druhém čtvrtletí zkontrolovala Česká obchodní inspekce (ČOI), porušily zákon. Pochybení se nejčastěji týkala práv spotřebitelů a především toho, že provozovatelé e-shopů neposkytli zákazníkům informace ohledně reklamace a mimosoudního řešení spotřebitelských sporů. Inspekce o tom v pondělí informovala v tiskové zprávě, kde současně připomněla, že vzhledem k epidemii nemoci covid-19 zájem o nákupy přes internet vzrostl. Za zjištěné nedostatky ČOI uložila firmám ve sledovaném období 452 pokut za 2,64 milionu korun.

"Výsledky kontrol potvrdily, že v oblasti internetového prodeje dochází stále k vysokému počtu porušování práv spotřebitelů," uvedl ředitel ČOI Mojmír Bezecný.

Zdroj: ČTK
před 32 minutami

Velké technologické podniky letos rekordním tempem nakupují menší rivaly

Velké technologické společnosti letos rekordním tempem nakupují menší konkurenty. Informoval o tom britský ekonomický list Financial Times (FT). Technologické firmy podle údajů společnosti Refinitiv na převzetí svých potenciálních konkurentů v hodnotě méně než jedné miliardy dolarů od začátku roku vynaložily minimálně 264 miliard dolarů (5,7 bilionu Kč). To představuje dvojnásobek předchozího rekordu z roku 2000.

Od začátku letošního roku technologické společnosti podle FT podepsaly rekordních 9222 smluv o převzetí podniků v hodnotě méně než jedné miliardy dolarů u každého z nich. Vlna akvizic přichází v době, kdy se na velké technologické podniky soustředí čím dál větší pozornost ze strany regulátorů i politiků. Firmy jako Apple, Facebook, Google, Amazon a Microsoft se stávají terčem obvinění, že svými podnikatelskými praktikami omezují hospodářskou soutěž a poškozují spotřebitele, píše britský list.

Zdroj: ČTK
Další zprávy