Světoví vůdci soutěží v omezování emisí. Polsko chce do roku 2049 skončit s uhlím

ČTK ČTK
23. 4. 2021 19:55
Vrcholní politici, ale i lídři podnikatelské sféry a odboráři v pátek vystoupili během virtuálního klimatického summitu, jehož tématy byly technologické inovace a ekonomické příležitosti. Miliardář Bill Gates řekl, že plnění ekologických závazků se neobejde bez nových technologií. Polský prezident Andrzej Duda chce do roku 2040 v Polsku omezit uhelnou energetiku a do roku 2049 ji eliminovat úplně.
Polský prezident Andrzej Duda.
Polský prezident Andrzej Duda. | Foto: Reuters

"V Polsku hodláme v nejbližších dvou desetiletích vybudovat nový energetický systém s nulovými emisemi, díky kterému podíl uhlí klesne z aktuálních 70 procent dokonce na 11 procent v roce 2040," citovala z Dudova projevu agentura PAP. Podle polské hlavy státu kromě toho ve čtvrtek vláda dosáhla se zástupci uhelného průmyslu dohody "ohledně vyloučení uhlí z produkce elektrické energie do roku 2049".

Dudova oznámení navazují na čtvrteční úvodní blok summitu, ve kterém několik lídrů v čele s americkým prezidentem Joem Bidenem představilo nové a náročnější cíle týkající se omezování emisí skleníkových plynů. Spojené státy budou podle Bidena směrem k roku 2030 usilovat o poloviční redukci oproti stavu z roku 2005. Japonsko ohlásilo záměr dosáhnout do konce dekády pokles o 46 procent ve srovnání s rokem 2013.

V pátek byli mezi mluvčími kromě státníků také zástupci podniků včetně energetických společností Vattenfall a General Electric nebo ocelářského sektoru. Podle agentury AP podnikatelští lídři a odboráři hájili masivní investice do využívání obnovitelných zdrojů a do inovací, neboť to podle nich přinese pracovní místa a dlouhodobé ekonomické přínosy.

"Pouhé využívání dnešních technologií nám neumožní naplnit naše ambiciózní cíle," prohlásil zakladatel Microsoftu Gates, který se v poslední době na boj proti klimatickým změnám zaměřuje. Gates také podpořil obří státní i soukromé investice jako cestu k realizaci emisních plánů a odvrácení katastrofických následků klimatických změn.

Klimatická krize jako možnost pro spolupráci

Na závěr dvoudenního summitu opět promluvil americký prezident Biden, podle kterého "klimatická krize" přináší příležitost vytvořit miliony pracovních míst a spolupracovat s dlouhodobými rivaly jako je pro Washington Rusko. Uvedl, že USA v této věci "opět zaujímají vůdčí roli", přiznal však, že vyhlašování nezávazných emisních cílů je tou snazší částí.

Podrobnosti ohledně realizace ohlášeného amerického plánu zůstávají nejasné a média podotýkají, že splnění cíle pro rok 2030 bude vyžadovat zásadní přenastavení energetiky a dopravy v USA. List The New York Times podotýká, že Bidenův slib je svázán s nedávno představeným obřím balíčkem investic do infrastruktury, který by ukotvil pravidla i financování ekologické transformace. Schválení návrhu ze strany Kongresu je však zatím v nedohlednu.

Bidenovo čtvrteční oznámení nicméně přivítala řada státníků i odborníků. "Po letech americké nečinnosti na federální úrovni… dnes (ve čtvrtek) Bidenova administrativa nám všem poskytla významný důvod k naději," citovala agentura Reuters Rachel Cleetusovou z neziskové organizace Union of Concerned Scientists. Někteří analytici zároveň dávali najevo, že ani novou ambici Washingtonu nevidí jako dostatečnou.

Stěžejním měřítkem je v tomto směru Pařížská klimatická dohoda z roku 2015, která stanovila cíl udržet oteplování globálního klimatu výrazně pod dvěma stupni Celsia ve srovnání s předindustriálními časy a pokud možno co nejblíže 1,5 stupni. Nová analýza vědců z iniciativy Climate Action Tracker uvádí, že ekologické závazky ohlášené od konce léta včetně těch ze čtvrtka přináší dohromady asi 13procentní stlačení takzvané emisní mezery. Tímto pojmem se označuje rozdíl mezi plány kolem snižování emisí a reálným poklesem potřebným na dodržení přísnějšího z cílů pařížské dohody.

"Ačkoli je mezera stále obrovská, summit vytvořil nový impuls," řekl klimatolog Niklas Hohne. "Už začínáme pozorovat krátkodobé klimatické kroky takového druhu, jaký svět potřebuje, aby uspěl v honbě za nulou k roku 2050," řekl.

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

Další zprávy