Světové armády by mohly nasadit do boje zhruba 10 tisíc jaderných hlavic. V pondělní zprávě to uvedl Stockholmský mezinárodní ústav pro výzkum míru (SIPRI), který zaznamenal mírný nárůst počtu bojových jaderných hlavic. Podle SIPRI má jaderné zbraně devět států - Spojené státy, Rusko, Británie, Francie, Čína, Indie, Pákistán, Severní Korea a Izrael.
SIPRI odhaduje, že armády těchto devíti zemí mají k dispozici 9745 hlavic, které by mohly nasadit v boji. To je o 131 hlavic více, než kolik uváděla loňská zpráva. Armády jaderných velmocí by mohly ve velmi krátké době použít 4012 jaderných hlavic. Nejvíc, 1796, jich má Rusko, na druhém místě jsou se 1770 hlavicemi Spojené státy.
Dvě největší jaderné velmoci, Spojené státy a Rusko, provádějí modernizaci svých jaderných arzenálů. Tyto programy se však potýkají s finančními či technologickými problémy. Podle SIPRI se však dá očekávat, že obě země navýší počet jaderných hlavic, kterými budou osazeny různé druhy nosičů a budou tak připravené k použití s krátkým předstihem.
Na rozšíření a modernizaci svého jaderného arzenálu pak intenzivně pracuje Čína. „Čína rozšiřuje svůj jaderný arzenál rychleji než jakákoliv jiná země,“ uvedl SIPRI.
Ústav se domnívá, že do příští dekády by Čína mohla mít tolik balistických mezikontinentálních raket s jadernými hlavicemi jako USA či Rusko. Do konce dekády by se pak počet hlavic vlastněných Čínou mohl zvýšit ze současných 620 na 1000.
SIPRI také poukazuje na to, že v posledních letech se zvyšuje nejasnost ohledně stavu jaderných arzenálů, a na ztrátu diplomatických kanálů použitelných během jaderných krizí.
„Nemůžeme dále předpokládat, že vedoucí činitelé v těchto (jaderných) systémech dostanou během jaderných krizí přesné údaje, ani že se zachovají racionálně v období zvýšeného napětí,“ uvedl výzkumník při švédském ústavu Matt Korda.
Mohlo by vás také zajímat: Ruský dron zasáhl bytový dům v Rumunsku, způsobil požár a zranil dva lidi.
Sdílet
Mohlo by vás zajímat
Nejnovější
Bez kapely a bez ponožek. Japonské školačky ukázaly, jak si pohrát s taťky v publiku
Turbína Colours of Ostrava se ve čtvrtek roztočila naplno. Středobodem večera se pro tisícovky návštěvníků stala každoroční, a proto už nijak překvapivá, pohoda s LP, která k festivalu patří tak jako bramborový salát ke štědrovečernímu kaprovi. Skutečné špeky se ale v rezavých Vítkovicích nad řekou Ostravicí rýžovaly až po setmění.
Příkaz z vedení ODS. Praha 1 musí z kandidátky vyhodit extarostu Dvořáka
Vedení ODS zadalo organizaci z Prahy 1 do týdne přepracovat kandidátku pro podzimní komunální volby. Nemá na ní být bývalý městský radní a exstarosta Prahy 1 Filip Dvořák. Pokud tak neučiní, má to udělat regionální organizace. Novinářům to v pátek po jednání výkonné rady ODS řekli předseda ODS Martin Kupka a první místopředseda Tomáš Portlík.
Nářečí prospívá mozku podobně jako cizí jazyk, zjistili němečtí vědci
Učení se cizím jazykům bystří mozek a udržuje ho v kondici, to samé ale platí i pro dialekty. Tvrdí to vědci z univerzity v západoněmeckém Marburgu, kteří takovou studii zveřejnili v odborném magazínu Nature Scientific Reports, jak ve čtvrtek upozornila regionální veřejnoprávní stanice MDR.
Přestaňte šířit spekulace, zlobí se Vondroušová. Její právník ale budí ve světě respekt
V šumu wimbledonské české radosti se to trochu vytratilo. Ale tenistka Markéta Vondroušová se odvolá proti čtyřletému trestu zákazu činnosti za neodevzdaný vzorek dopingové kontrole. V obhajobě před sportovní arbitráží CAS bude disponovat těžkým kalibrem, americkým právníkem, který už v minulosti dokázal zázraky.
„Tahle historka neobstojí.“ Vlivný ekonom ostře zajel do profesora Švejnara
Mohou investice na dluh rozpumpovat českou ekonomiku, jak slibuje vláda Andreje Babiše (ANO)? O strategii se přou politici i někteří odborníci. Ekonom Jan Švejnar zvyšování dluhu hájí a za příklad dává poválečné Německo, které podle něj „vyrostlo z dluhu“. Ale šéf národní rozpočtové rady Mojmír Hampl tvrdí, že Švejnar neříká pravdu.