Světové armády by mohly nasadit do boje zhruba 10 tisíc jaderných hlavic. V pondělní zprávě to uvedl Stockholmský mezinárodní ústav pro výzkum míru (SIPRI), který zaznamenal mírný nárůst počtu bojových jaderných hlavic. Podle SIPRI má jaderné zbraně devět států - Spojené státy, Rusko, Británie, Francie, Čína, Indie, Pákistán, Severní Korea a Izrael.
SIPRI odhaduje, že armády těchto devíti zemí mají k dispozici 9745 hlavic, které by mohly nasadit v boji. To je o 131 hlavic více, než kolik uváděla loňská zpráva. Armády jaderných velmocí by mohly ve velmi krátké době použít 4012 jaderných hlavic. Nejvíc, 1796, jich má Rusko, na druhém místě jsou se 1770 hlavicemi Spojené státy.
Dvě největší jaderné velmoci, Spojené státy a Rusko, provádějí modernizaci svých jaderných arzenálů. Tyto programy se však potýkají s finančními či technologickými problémy. Podle SIPRI se však dá očekávat, že obě země navýší počet jaderných hlavic, kterými budou osazeny různé druhy nosičů a budou tak připravené k použití s krátkým předstihem.
Na rozšíření a modernizaci svého jaderného arzenálu pak intenzivně pracuje Čína. „Čína rozšiřuje svůj jaderný arzenál rychleji než jakákoliv jiná země,“ uvedl SIPRI.
Ústav se domnívá, že do příští dekády by Čína mohla mít tolik balistických mezikontinentálních raket s jadernými hlavicemi jako USA či Rusko. Do konce dekády by se pak počet hlavic vlastněných Čínou mohl zvýšit ze současných 620 na 1000.
SIPRI také poukazuje na to, že v posledních letech se zvyšuje nejasnost ohledně stavu jaderných arzenálů, a na ztrátu diplomatických kanálů použitelných během jaderných krizí.
„Nemůžeme dále předpokládat, že vedoucí činitelé v těchto (jaderných) systémech dostanou během jaderných krizí přesné údaje, ani že se zachovají racionálně v období zvýšeného napětí,“ uvedl výzkumník při švédském ústavu Matt Korda.
Mohlo by vás také zajímat: Ruský dron zasáhl bytový dům v Rumunsku, způsobil požár a zranil dva lidi.
Sdílet
Mohlo by vás zajímat
Nejnovější
Vědci varují před nečekaným problémem. Jediné přistání může „otrávit“ celý Měsíc
Návrat člověka na Měsíc může mít nečekanou daň. Podle nové studie totiž výfukové plyny z přistávajících kosmických lodí mohou během několika měsíců zamořit i vědecky nejcennější místa na povrchu Měsíce. Právě tam přitom vědci doufají najít chemické stopy, které by mohly prozradit, jak před miliardami let vznikl život na Zemi.
Vyšetřování vraždy bývalé britské ministryně převzala protiteroristická policie
Britská ministryně vnitra Shabana Mahmoodová oznámila, že policie prověřuje několik možných motivů útoku. Widdecombeová, které bylo 78 let, byla ve čtvrtek nalezena mrtvá ve svém domě v obci Haytor na jihozápadě Anglie. Policie uvedla, že utrpěla vážná zranění, příčinu smrti ale nezveřejnila.
Kdo byl tajemný Paser? Archeologové přináší nové poznatky o egyptské historii
Archeologové odkryli 3000 let starou hrobku poblíž města Luxor, které se nachází v jižní části Egypta. S odvoláním na nedělní prohlášení egyptského ministerstva cestovního ruchu a památek to napsala agentura AFP. Hrobku patřící muži jménem Paser objevila nizozemská výprava z univerzity v Leidenu v thébské nekropoli v oblasti Gurna, západně od známého pohřebiště.
ŽIVĚ V moskevském regionu zemřeli tři lidé po dronových útocích, tvrdí gubernátor
Útoky dronů v moskevském regionu zabily tři lidi, pět dalších bylo zraněno. Oznámil to v pondělí gubernátor Moskevské oblasti Andrej Vorobjov. Tři lidé zemřeli a tři další byli zraněni při pádu dronu v osadě Pioněrskij v Istře v Moskevské oblasti, informoval gubernátor prostřednictvím aplikace Maks.
