Praha - Místo all-inclusive, minibaru a výhledu na moře na ně čeká slaná voda z kohoutku, malárie a potravinové balíčky.
Na takovou "dovolenou" lidé navíc odjíždějí nedobrovolně, z válkou sužovaných zemí.
Že má život v uprchlických táborech daleko do dovolené v pětihvězdičkovém resortu, ukazuje nový projekt Svět táborů, za kterým stojí humanitární organizace Lékaři bez hranic (MSF).
"Mnoho z nás si může díky internetu na poslední chvíli vybírat ubytování a cestovat s naprostou lehkostí. Není ale last minute jako last minute. Miliony lidí opouštějí své domovy na poslední chvíli, když prchají do bezpečí," píše se na webových stránkách Světa táborů.
Ty schválně vypadají jako portál cestovních kanceláří, na kterých si zákazníci běžně vybírají dovolenou. A to včetně nejrůznějších ukazatelů, jako například zda je na místě jídlo a voda, internet nebo lékařské zařízení.
Nechybí ani hodnocení těch, kteří už mají s táborem zkušenosti.
"Po příjezdu do Nduty jsem dostala stan, trochu jídla a vody a nějaké kuchyňské potřeby. Cítila jsem se hodně zvláštně. I když jsem za to vděčná, nutí mě to přemýšlet o domově a o všech věcech, které jsem tam nechala," stojí v "recenzi" 22leté ženy jménem Mpawenayo, která skončila v táboře v Tanzanii.
Tanzanie, Keňa i Srbsko
Přes portál ale nejde skutečně rezervovat "ubytování" v uprchlickém táboře. Ani projekt nevyzývá k návštěvě těchto míst.
Svět táborů zblízka představuje pět oblastí. Ndutu v Tanzanii, Domíz v Iráku, Dadáb v Keni, Šatílu v Libanonu a řecko-srbskou trasu.
"Lékaři bez hranic působí v mnoha táborech pro lidi na útěku po celém světě, takže mohou přinášet z těchto míst přímá svědectví," vysvětluje mluvčí organizace Iveta Polochová.
Zdravotnická organizace pomáhá ve více než 70 zemích.
"Šatíla je jedním z nejstarších stále fungujících táborů na světě, Domíz naopak jedním z nejmladších. Dadáb býval donedávna největší. Není to ani jeden tábor, dnes je to komplex čtyř táborů," doplňuje Polochová, proč volba padla na právě tato místa.
Například o Ndutě na severozápadě Tanzanie, kam proudí hlavně lidé ze sousedního Burundi, se podle ní téměř neinformuje.
Recenze uprchlíků i "nabídky" táborů
U každé destinace lidé najdou základní informace, jako kde přesně se tábor nachází, kdy vznikl a kolik v něm žije migrantů. Nechybí ani fotografie a videa z místa.
Po podrobnostech, jak je na tom tábor s jídlem nebo hygienou, následují i hodnocení podobná těm na portálech umožňujících rezervace hotelů.
"Život v Šatíle mi přijde opravdu těžký. Je tu jen málo pomoci. Občas nám pomáhají naši sousedé," popisuje například život v libanonském zařízení třicetiletá matka pěti dětí.
Vedle těchto "recenzí" jsou i výpovědi pracovníků Lékařů bez hranic.
"Lidé žijící v táboře čelí mnoha problémům," popisuje keňský tábor Abdul Malik Wanyama, lékař této neziskové organizace. "Žijí ve špatných hygienických podmínkách a jsou náchylní k onemocněním, která způsobuje špinavá voda."
Právě Lékaři bez hranic se snaží zlepšovat zdravotní stav uprchlíků. V táborech už otevřeli například porodnici, ordinaci praktického lékaře, psychologickou poradnu nebo lůžkovou nemocnici.
Návštěva kina nebo muzea
Mezi vodou znečištěnou parazity a frontami na latríny se běženci snaží, aby jejich život připomínal aspoň trochu ten běžný.
V tanzanské Ndutě třeba zřídili v jednom ze stanů malé kino, v libanonské Šatíle zase funguje muzeum.
Nejklíčovější ale stále zůstává otázka lékařské pomoci, potravy a přístřeší.
"Nečekali jsme, že Sýrie bude někdy takhle zdevastovaná. Když jsme sledovali válečné zpravodajství z ostatních regionů, bylo nám těch lidí líto. Nenapadlo nás, že jednou budou ostatní litovat nás," píše syrská Kurdka Mašala, osvětová pracovnice Lékařů bez hranic, která působí v iráckém Domízu.
Nezisková organizace chce teď poslat vlastní zkušenosti dál skrze Svět táborů. A to třeba až do Evropské unie, kterou Lékaři bez hranic v minulosti opakovaně kritizovali za nedostatečné řešení uprchlické krize.
"Pokud si těchto webových stránek všimnou i politici a představitelé EU a přispěje to k lepšímu porozumění lidem na útěku, bude to samozřejmě dobře," dodává mluvčí Polochová.
Webové stránky budou kromě českého jazyka dostupné i v anglické a arabské verzi. V budoucnu by je zakladatelé rádi zřídili ještě ve francouzštině.
