College Park, Maryland - Světová veřejnost silně podporuje, aby vlády prosadily využívání alternativních zdrojů při řešení energetické krize, i když by to krátkodobě zvýšilo účty domácností. Lidé také nesdílejí obavy, že by měl příklon k alternativním zdrojům negativní dopad na ekonomiku.
Vyplývá to z průzkumu, který v jednadvaceti zemích světa koordinoval Program pro výzkum mezinárodní politiky (PIPA) Marylandské univerzity.
Do průzkumu, kterého se zúčastnilo 20 790 respondentů, byly zahrnuty největší světové ekonomiky: Spojené státy, Francie, Velká Británie, Německo, Itálie, Čína i menší státy jako Ázerdbájdžán, Jordánsko nebo Keňa.
Tři čtvrtiny pro alternativní zdroje
Za ten vůbec nejlepší způsob, kterým by měly vlády čelit rostoucí poptávce po energii, dotázaní vyhlásili využívání alternativních zdrojů jako větrná či solární energie. Že by zde měly státy položit větší důraz, se domnívá 77 procent světové populace.
Na prvním místě jsou Jihokorejci (89 procent), poslední se umístili Rusové (50 procent).
Odpověď se příliš nezměnila, ani když byli respondenti speciálně dotázáni, zda jsou pro, i kdyby to krátkodobě zvýšilo ceny energií. V tomto případě by s tím souhlasilo 69 procent účastníků. Nejvíce opět lidé v Jižní Koreji (96 procent), nejméně v Ázerbájdžánu (48 procent) a Rusku (36 procent).
Proč by se lidé byli ochotni se zvýšenými cenami smířit? Pravděpodobně proto, že se většina obyvatel ve všech dotazovaných státech domnívá, že by díky alternativním zdrojům ušetřili dlouhodobě. Je o tom přesvědčeno 66 procent světové populace.
Druhým nejoblíbenějším způsobem, jak řešit energetickou krizi, je podle průzkumu kvalitnější zateplení budov. V průměru to podporuje 74 procent dotázaných. Nejméně na Palestinských územích (54 procent), nejvíce ve Velké Británii (89 procent).
"Je docela pozoruhodné, že je na celém světě taková shoda, že vlády by měly čelit problému s energiemi zdůrazňováním alternativních zdrojů a větší účinností," myslí si Steven Kull, ředitel webu WorldPublicOpinion.org, kde PIPA své průzkumy zveřejňuje.
Jádro a uhlí: 40 procent
Jako mnohem méně chtěné se ukázaly investice do dalších jaderných (40 procent pro) a uhelných a ropných elektráren (taktéž 40 procent).
Lidé se však nechtějí od těchto zdrojů zcela odklonit. Pouze občané čtyř států (Německo, Mexiko, Ukrajina a Indonésie) si přejí na jadernou energii položit menší důraz, než jaká je jí připisována nyní. U ropy a uhlí to je sedm států.
Průzkumu se zúčastnili respondenti v Argentině, Ázerbájdžánu, Číně, Francii, Indii, Indonésii, Itálii, Jižní Koreji, Jordánsku, Keni, Mexiku, Německu, Nigérii, Palestinských územích, Polsku, Rusku, Spojených státech, Thajsku, Tchajwanu, Turecku, Ukrajině a Velké Británii. Rozhovory byly podniknuty i v Hong Kongu a Macau.
.
