Svět bojuje o oba póly. Hledá nová naleziště ropy

Lenka Málková
30. 12. 2007 7:20
Nová naleziště si nárokuje Rusko, ozývají se i další

Moskva - V roce 2007 začala válka o Severní pól. Rusko "dokázalo", že Lomonosovův podmořský hřbet je pokračováním Sibiře.

Zatímco po většinu 20. století byla Arktida rozdělena na několik zón, o které si dělily okolní země, nové tisíciletí přineslo radikální změnu. Údajná bohatá naleziště ropy si nárokuje Rusko a ozývají se i další.

Když v létě vyplula směrem k Severnímu pólu ruská vědecká expedice, zraky konkurentů v Severním ledovém oceánů ji bedlivě sledovaly.

Arktida je naše, hlásí Rusko

Moskvě se podařilo na dno pod Severním pólem uložit ruskou vlajku a vědci získali důkazy, že Lomonosovův podmořský hřbet je pokračováním Sibiře a opravňuje Rusko k těžbě nerostného bohatství a zejména fosilních paliv daleko za 200mílovou ekonomickou zónou.

"Arktida je ruská," psaly tehdy světové deníky. Ministerstva pro nerostné bohatství prohlásilo, že Rusko má legální nárok na území o rozloze 1,2 milionů čtverečních kilometrů, které by mohlo skrývat až pět miliard tun ropy.

Další země plují na sever

Radikální prohlášení Ruska přiměla k akci ostatní země. Kanaďané se vydali na cestu na sever a chtějí zde vystavět vojenské základny.

Dánsko ohlásilo, že k pólu vysílá vlastní expedici, která má dokázat, že území kolem severního pólu jsou geologicky spjatá s Grónskem, které je autonomní součástí dánského království.

Spojené státy vyslaly vlastní flotilu na údajně dlouho dopředu plánovanou misi. Čeká se tedy už jen na Norsko, které by si mohlo arktické oblasti teoreticky nárokovat.

Geologický ústav USA odhaduje, že právě v Arktidě se nachází celá čtvrtina dosud neobjevených zásob ropy i plynu.

Bojuje se i o Jižní pól. Moc chce Británie

Do boje o bohatství na pólech se zapojuje také Velká Británie. Severní pól si nárokovat nemůže, chce proto alespoň větší díl Antarktidy. Nárok ma milion kilometrů čtverečních vznesla v říjnu.

"O všem se uvažuje již řadu let," potvrdila tehdy novinářům mluvčí ministerstva.

Dodala všal, že Británie nehodlá nic měnit na smlouvě z roku 1991, zakazující těžbu ropy, zemního plynu a dalších nerostných surovin pod hladinou oceánu. Signatáři dohody se tehdy domluvili na minimálně padesátiletém zákazu těžby jakýchkoli nerostů, aby tak uchránili zaledněný kontinent pro vědecký výzkum.

Oznámení Británie přesto vyvolalo obavy hlavně ochránců přírody. Ti považují podobné kroky za snahu zajistit si možná naleziště ropy a zemního plynu, jako je tomu v případě Ruska a dalších zemí na opačném konci světa.

Navíc na Antarktidě je cenné ještě něco. Tuny ledu a sněhu jsou největší světovou zásobárnou vody. Údajně zde leží celých 90 procent celosvětových zásob této cenné suroviny.

PROHLÉDNĚTE SI VIDEA Z ARKTIDY

 

Právě se děje

před 6 minutami

Salač zajel v trénincích Moto3 v Aragónu šestý nejlepší čas

Český motocyklový závodník Filip Salač si v pátečních trénincích na Velkou cenu Aragónu třídy Moto3 zapsal celkově šestý nejlepší čas. Výkonem 1:59,103 za zaostal o půl vteřiny za nejrychlejším mužem dne, jímž se stal Ital Andrea Migno. Salačův týmový kolega Jakub Kornfeil obsadil dvanáctou příčku.

Další zprávy