reklama
 
 

Švédové zvažují daň z masa, zelenina je prý strategičtější

21. 8. 2015 7:00
Pracovní skupina tamní vlády se vážně zabývá teorií, že by dražší masné produkty paradoxně nepomohly tamním zemědělcům.

Stockholm - Švédové zvažují umělé navýšení ceny masa.

Expertní skupina tamní vlády se vážně zabývá teorií, zda by dražší masné produkty paradoxně nepomohly místním zemědělcům.

S návrhem přišla podle serveru Local.se iniciativa Švédské potravinové a environmentální informace, která upozorňuje, že chov hospodářských zvířat je mnohem méně efektivní, protože při rostlinné výrobě je ke stejnému objemu potravin potřeba jen desetina půdy, kterou jinak zabere živočišná produkce.

Ušetřená zemědělská plocha by se pak podle aktivistů mohla využít například při výrobě biopaliv nebo hnojiv.

Daň by se měla vztahovat i na ryby, protože rybolov zatěžuje ekosystém, stejně tak jako kácení lesů kvůli získání prostoru pro pastviny.

Větší produkce biopaliv by zase - opět podle zmíněných aktivistů - mohla vést k nižší závislosti Švédska na uhlí, což je pro zemi strategicky žádoucí.

Sociálnědemokratická ministryně pro strategické plánování Kristina Perssonová sestavila expertní skupinu, která by měla návrhy švédských aktivistů posoudit. V případě, že je shledá smysluplnými, slibuje Perssonová navrhnout zdanění masa zákonodárcům. 

Zdraží maso i Čechům?

Švédské úvahy by se v konečném důsledky teoreticky mohly dotknout i českých spotřebitelů. Tamní zemědělská komora podle serveru Euoactiv už před dvěma lety navrhovala, aby byla daň z masa zavedena plošně v celé Evropské unii.

K návrhu se tehdy vyjádřila švédská europoslankyně europarlamentu Marita Paulsenová. Umělé navyšování ceny masa ale nepodpořila. "Je to velmi chytré a má to svou logiku, ale stále věřím v informovanost a v tomto případě si myslím, že je potřeba přenechat správná rozhodnutí na lidech samotných," řekla. 

A návrh zatím nezískal potřebnou podporu ani dalších europoslanců.

Češi se už uskromňují

Zatímco v Česku se spotřeba masa od listopadu 1989 setrvale snižuje, průměr vychází na 74,8 kilogramu na hlavu ročně, ve Švédsku si ho dopřávají téměř 90 kilogramů na rok a osobu.  

Daňové umravňování strávníků není ojedinělé. V Japonsku, Dánsku, Finsku a Spojených státech zavedli daň z tučných pokrmů a doslazovaných nápojů už před lety.

Na Slovensku podobné zatížení nezdravého stravování zvažovali také, vláda premiéra Roberta Fica ale loni od záměru upustila.

Nově by se mohla přidat i Velká Británie. Tamní lékařská komora v červenci vyzvala zákonodárce, aby na přeslazované nápoje uvalili dvacetiprocentní daň a přispěli tak k boji s obezitou.

autor: Petr Jemelka | 21. 8. 2015 7:00

Související

    Pokračujte dál

    Hlavní zprávy

    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama