


Švédský soud v úterý potrestal čtyřmi roky a pěti měsíci vězení 61letého muže, který pohrůžkami nutil v letech 2022 až 2025 manželku k placenému sexuálnímu styku se 120 muži. V případu, který šokoval obyvatele skandinávské země, se podle soudu dopustil zvláště těžkého kuplířství a pokusu o znásilnění, informovala agentura AFP.

Muž ze severního Švédska je ve vazbě od loňského října, kdy jeho manželka vše oznámila policii. Státní zástupkyně Ida Annerstedtová při procesu řekla, že žena měla ze svého manžela velký strach. Podle soudu jí muž vyhrožoval, že když jej neposlechne, „probudí v něm monstrum.“
Soudce Johan Ahlberg v úterý uvedl, že muž svou manželku „nemilosrdně vykořisťoval“ a že organizoval návštěvy klientů za účelem placeného sexu.
„Zjistili jsme, že muž ovlivňoval svou ženu a tlačil na ni, aby na sobě předváděla sexuální praktiky, přenášela je online, přijímala další sexuální klienty a snažila se přesvědčit sousedy a klienty, aby s ní měli sex,“ prohlásil soudce podle AFP.
Švédské zákony trestají kuplířství i placení za sex ze strany klientů, netrestají ale sexuální pracovnice za to, že sex nabízí, protože jsou považovány za oběti vykořisťování.
Ze zhruba 120 mužů se úřadům podařilo vypátrat 29, z nichž bylo 28 odsouzeno, z toho dva k nepodmíněným trestům vězení, napsala AFP.
Média srovnávají švédský případ s osudem Francouzky Gisèle Pelicotové, jejíž bývalý manžel Dominique Pelicot dostal předloni 20 let vězení. Pelicotovou muži po řadu let znásilňovali poté, co ji manžel omámil silnými anxiolytiky, tedy léky proti úzkosti. Na videích, která pořizoval, figurovalo celkem 83 cizích mužů. Před soudem jich stanulo 50, ostatní se nepodařilo identifikovat.



Americký prezident Donald Trump uvedl, že Spojené státy obnovují blokádu vůči Íránu v Hormuzském průlivu a že budou od lodí za zajištění bezpečnosti vybírat poplatek ve výši 20 procent hodnoty přepravovaného nákladu. Šéf Bílého domu to v pondělí napsal na své sociální síti Truth Social. Námořnictvo USA později sdělilo, že námořní blokádu vůči Íránu začnou USA uplatňovat v úterý.



Ukrajinská premiérka Julija Svyrydenková v pondělí parlamentu předložila svou demisi, uvedla agentura Reuters s odvoláním na předsedu zákonodárného sboru Ruslana Stefančuka, podle něhož se poslanci věcí budou brzy zabývat. První kroky k vytvoření nové vlády by podle Reuters parlament mohl učinit už v úterý.



Do říjnových obecních voleb v Praze by měl hnutí ANO vést místostarosta Prahy 4 Jan Hušbauer, napsal v pondělí server iDNES.cz. Předseda ANO Andrej Babiš serveru sdělil, aniž Hušbauera jmenoval, že na lídrovi je shoda, ale ještě ho neschválil celorepublikový výbor hnutí.



Německá vláda ruší problémový program fregat F126, které měly být největšími loděmi německého námořnictva od druhé světové války. Projekt narazil na byrokracii, rostoucí náklady a pochybnosti o proveditelnosti. Místo něj má Berlín pořídit čtyři menší a kompaktnější lodě F128 za 6,6 miliardy eur.



Maďarský parlament v pondělí schválil ústavní dodatek, který má mimo jiné ukončit mandát prezidenta Tamáse Sulyoka. Informovala o tom agentura AFP. Premiér Péter Magyar označuje prezidenta za loutku strany Fidesz bývalého předsedy vlády Viktora Orbána, který v dubnových parlamentních volbách po 16 letech přišel o moc.