Praha - Česko žije povodněmi, Spojené státy a další země odhalením tajného programu, kterým americké zpravodajské služby sledují data na internetu.
K úniku informací o sledování a ukládání dat se přihlásil devětadvacetiletý bývalý zaměstnanec CIA Edward Snowden, který nyní pobývá v Hongkongu. Tvrdí, že sbírání dat se děje v obrovském rozsahu, zatím to ale nedoložil.
Podívejte se v otázkách a odpovědích přehledně na případ, který možná výrazně zasáhne do historie internetu.
Co je hlavním obsahem odhalení zveřejněných deníky The Guardian a Washington Post?
Existuje tajný protiteroristický program PRISM, který údajně umožňuje americké Národní agentuře pro bezpečnost (NSA) a Federálnímu úřadu pro vyšetřování (FBI) získávat texty, fotografie či videozáznamy z e-mailů, chatů, komunikací na sociálních sítích či telefonních hovorů po celém světě.
K materiálům se dostávají díky tomu, že jim data po dohodě poskytují velké internetové a komunikační společnosti. Na seznamu figurují Microsoft, Facebook, Google, Yahoo, AOL, Apple, PalTalk. Američtí zpravodajci podle informací obou deníků shromažďují data i ze serveru YouTube a ze Skype.
Podle zdrojů deníku Wall Street Journal Američané zřejmě shromažďují také informace o některých platebních kartách. Zpravodajské služby zintenzivnily odposlechy telefonů a sledování internetu v USA už po útocích 11. září 2001. O dva roky později vláda vyčlenila šestnáct miliard dolarů na sběr a ukládání elektronických informací.
Program PRISM byl schválen novelizací Zákona o zahraničním zpravodajském sledování a funguje od roku 2007. Tedy od doby, kdy byl prezidentem Obamův předchůdce George W. Bush. Ročně stojí fungování PRISM podle článku zveřejněného ve Washington Post dvacet milionů dolarů.
Jak reaguje americká vláda a zpravodajské služby?
Přiznávají, že program existuje, ale ne v takovém rozsahu, jak informovaly Washington Post a The Guardian. A že jde o schválený a zákonný způsob boje proti terorismu a zajištění bezpečnosti Spojených států před hrozbami ze zahraničí.
"PRISM není žádný program na nekonečné dolování dat a informací. Jde o shromažďování důležitých zpravodajských informací od technologických společností na základě soudního dohledu. Jde o systém široce diskutovaný a známý už od roku 2008," uvedl šéf amerických tajných služeb James Clapper.
Clapper tvrdí, že PRISM odhalil od roku 2009 nejméně dva pokusy o teroristický útok. V newyorském metru a proti redakci dánských novin.
"Pokud známý terorista v Jemenu zavolá někomu do USA, nabízí se otázka, proč to udělal. A proč příjemce tohoto hovoru pak volá dalším lidem. Vypadá to, jako že se dala do pohybu nějaká teroristická buňka," řekl agentuře Reuters pod podmínkou anonymity bývalý vysoce postavený pracovník Národní agentury pro bezpečnost.
Prezident Barack Obama prohlásil, že existence programu je "nutná a zákonná." "Nikdo neodposlouchává vaše telefonní hovory," přesvědčoval v pátečním projevu. Součástí každodenních zpráv o hrozbách a terorismu pro Obamu jsou i údaje získané prostřednictvím PRISM.
Co k tomu říkají internetové firmy, které údajně zpravodajským službám předávají data?
Všechny popírají, že by o PRISM cokoliv věděly. Hájí se tím, že na požádání zpravodajům zpřístupňují určitá vybraná data.
Odmítají, že by umožňovaly něco jaké stálý a přímý přístup k datům. Pokud jsou nějaké informace předány, tak prý na základě zákona a konkrétního požadavku.
"Nikdy jsme o programu PRISM neslyšeli. Neumožňujeme žádné vládní agentuře přístup na naše servery. Jakákoliv žádost o zpřístupnění musí být doprovázena soudním příkazem," uvádí se v prohlášení firmy Apple.
Společnost Google vydala následující stanovisko: "Google velmi dbá o bezpečnost dat svých uživatelů. Uživatelská data poskytuje vládě jen na základě platných právních norem, přičemž každá tato žádost je důkladně prověřena. Občas zaslechneme, že jsme pro vládu vytvořili jakási ´zadní dvířka´ do našich systémů, ale Google v žádném případě taková ´zadní dvířka´, která by umožňovala přístup k soukromým uživatelským datům, nemá."
Jak reagují vlády v zahraničí?
Německá kancléřka se podle vyjádření svého mluvčího chystá s Barackem Obamou na jejich nadcházející schůzce příští týden hovořit. Podle německé ministryně spravedlnosti Sabine Leutheusserové-Schnarrenbergerové je rozsah, v jakém americké zpravodajské služby sledují data na internetu, znepokojivý.
Ve Velké Británii žádá labouristická opozice po konzervativní vládě Davida Camerona objasnit podezření, zda britští zpravodajci prostřednictvím amerického programu PRISM získávají informace o britských občanech.
Co si o tom myslí lidé, kteří se podílejí na rozvoji internetu a sociálních sítí?
Podle listu Wall Street Journal se jim potvrzuje to, z čeho měli už delší dobu obavy.
Les Earnest, veterán ze Silicon Valley a jeden z průkopníků IT oboru, roky působící i na Stanfordově univerzitě v Kalifornii, listu řekl: "Od počátku jsme se báli, že vláda nad tím získá kontrolu. A vypadá to, že nakonec našla cestu, jak to udělat."
Zakladatel serveru Box.com na sdílení souborů Aaron Levie tvrdí, že uživatelé internetu zkrátka musejí být uvážliví, jaké informace o sobě pouštějí.
"Začal jsem být skutečně opatrný v tom, co tam dávám. Vůbec ne to, kde žiji, nebo informace o mojí rodině. Jsem dokonce opatrný i v tom, co olajkovávám."
Kdo je muž, který tajný program a jeho rozsah vyzradil médiím?
Devětadvacetiletý Edward Snowden, který dříve pracoval pro CIA na zabezpečení počítačových programů. Naposledy byl ve službách firmy Booz Allen Hamilton, poskytující poradenské služby pro Národní agenturu pro bezpečnost (NSA).
Skrývá se v hotelu v Hongkongu a chystá se požádat o azyl v některé zemi, která by ho přijala. Fakt, že si zvolil jako místo pobytu Hongkong, vyvolává mezi experty údiv. Hongkong totiž obvykle Spojeným států na žádost o vydání lidí vyhoví.
Snowden poskytl rozhovor deníku The Guardian a sám novináře požádal, aby jeho identitu zveřejnili.
Proč to udělal?
Sám říká, že ho k činu přiměl nesouhlas se způsobem, jakým FBI a NSA postupují. "S čistým svědomím nemohu dovolit americké vládě ničit tímto sledováním soukromí, svobodu internetu a základní práva lidí po celém světě," uvedl v rozhovoru pro The Guardian.
Kvůli tomu byl prý i ochoten vzdát se platu ve statisících dolarů a riskovat, že ho čeká přinejmenším složitá budoucnost.
Pravdivost jeho tvrzení zatím samozřejmě nelze nijak ověřit.
Jak může dopadnout?
Pokud bude vydán do Spojených států, hrozí mu až desítky let vězení za velezradu. Podobně je na tom bývalý voják Bradley Manning, který předal tisíce tajných amerických diplomatických depeší serveru WikiLeaks.
