Nedělní finálový zápas profesionální ligy amerického fotbalu byl vůbec prvním ve čtyřicetileté historii Superbowlu, který proti sobě postavil mužstva vedená afroamerickými kouči. Do té doby žádné mužstvo s černošským trenérem tak daleko nedošlo.
"Jsem hrdý na to, že mohu reprezentovat afroamerickou kulturu, že jsem první Afroameričan, který tuhle trofej vyhrál," prohlásil po skončení zápasu Tony Dungy, jehož Indianapolis Colts přehráli tým Chicago Bears v poměru 29:17. "Věnuji tento zápas všem mým předchůdcům, kteří to taky mohli dokázat, ale nedostali šanci."
Většina, nebo menšina?
Přestože mezi hráči amerického fotbalu v USA tvoří černoši až 70procentní většinu, mezi trenéry jich je pořád jen hrstka. První, kdo prolomil etnickou bariéru na postu hlavního trenéra, byl v roce 1990 Art Shell, který se ujal vedení mužstva Los Angeles Raiders.
Před deseti lety už tyto "výjimky" byly tři a dnes je mezi třicítkou týmů profesionální ligy NFL celkem pět, které nevede běloch.
O tom, že cenný prsten pro vítěze Superbowlu bude letos poprvé nosit hlavní trenér tmavé pleti, bylo jasno už po semifinálových zápasech. Stejně jako Dungyho Hříbata z Indianapolis totiž i chicagské Medvědy vede Afroameričan - Lovie Smith
Staří kamarádi
Souboj o historické prvenství byl o to pikantnější, že oba trenéři jsou dobří přátelé a bývalí kolegové z týmu Tampa Bay Buccaneers, kde Smith před deseti lety dělal Dungymu asistenta.
Oba si byli vědomi významu, který jejich účast ve finále pro americkou společnost má. Amerika si totiž přes veškerou politickou korektnost barvy pleti ještě pořád dobře všímá.
"Doufám, že jednou přijde den, kdy se nad tím nikdo nepozastaví, ten den tady ale zatím není," vyjádřil se k "etnické dimenzi" letošního Superbowlu 48letý Smith a jeho o čtyři roky starší protějšek dodal:
"Naše generace za mlada afroamerické trenéry v Superbowlu nikdy neviděla Teď si ale možná nějaký mladý kluk řekne: Třeba bych taky jednou mohl být trenér. To tomu dodává na jedinečnosti."
Peníze, peníze, peníze
Rok co rok se ale v souvislosti s utkáním o titul "mistra světa v americkém fotbalu", jak Američané Superbowlu sice trochu velkopansky, ale poměrně trefně říkají, mluví především o obrovském finančním kolotoči, který tento zápas doprovází.
A nejde tu zdaleka jen o cenu vstupenek, které do běžné distribuce ani nejdou a které se například na internetovém aukčním portálu eBay draží za vyvolávací cenu kolem pěti tisíc dolarů. Pokud vám ovšem stačí místa ve vrchní řadě, daleko od hrací plochy, dají se podle agentury Reuters sehnat i za "lidové" tři tisíce dolarů za kus.
A jelikož do posledního místa vyprodaný stadión s průměrnou kapacitou kolem 70 tisíc diváků představuje jen nepatrný zlomek lidí, kteří zápas rok co rok sledují, nepřekvapí, že cena televizní reklamy v doslova nekonečném přenosu je dva a půl miliónu dolarů za 30 vteřin.
I tak se přední americké korporace o možnost předvést divákům Superbowlu svůj krátký spot předhánějí. Lukrativnější prostor pro reklamu totiž nenajdete. Loni například zápas sledovalo přes 140 miliónů lidí. A z deseti nejsledovanějších televizních pořadů v historii bylo přenosů Superbowlu hádejte kolik? Deset.
