Summit v Kodani drhne, aktivisté centrum nedobyli

Roman Gazdík
16. 12. 2009 22:08
Klimatická konference se blíží k závěru, úspěch je zatím v nedohlednu
Foto: Reuters

Kodaň - Delegáty kodaňské konference ve středu čekal přelomový den. Stejně tak kodaňské policisty. Davy klimatických aktivistů se totiž hodlaly přímo zapojit do jednání.

Začátek takzvaného „high level segmentu", na který už dorazili i ministři životního prostředí, byl poznamenán demonstracemi. Hnutí "Reclaim Power" (Znovuzískání síly) se snažilo natlačit přímo do jednacích sálů, narušit schůzování, vzít si slovo a na jeden den převzít jednání. Podle aktivistů jsou totiž bohaté státy hluché jak k požadavkům chudých, tak k volání planety.

Policie však ihned po začátku protestního pochodu sto aktivistů zatkla a později při zásahu před Bella Center zadržela dalších 140. Policisté zde zasáhli obušky a slzným plynem proti stovkám demonstrantů, kteří zaútočili na policejní bariéry.

Několik aktivistům se na krátkou dobu podařilo akrze policejní kordony prorazit. Policie je však vytlačila zpátky a davy se pak usadily před sálem. Bezpečnostní opatření byla přes noc navíc posílena a nejbližší stanice metra zcela uzavřena.

Nakonec se demonstranti začali rozcházet.

"Poté, co jsme se s protestujícími nějakou chvíli dívali na sebe a pokoušeli se o dialog, se většina protestujících rozhodla vrátit do města... takže se zdá, že je po všem," řekl dánské televizi TV 2 vrchní policejní koordinátor pro klimatická jednání Per Larsen.

Aktivisté se snažili dostat k centru všemi možnými způsoby.
Aktivisté se snažili dostat k centru všemi možnými způsoby. | Foto: Reuters

Plačící Tuvalu

Organizátoři akce doufali, že se k nim přidá i mnoho delegátů z rozvojových zemí, které jsou stavem současných jednání frustrovány. Delegáti některých zemí skutečně na nějaký čas uvnitř narušili jednání, když protestovali proti "netransparentnosti" postupu dánských organizátorů. Mnoho akvitistů vypochodovali také z Bella Center. I proti nim zasáhla policie.

Několika nevládním organizacím, například mezinárodní ekologické síti Přátelé země, byl už ve středu ráno zakázán vstup do budovy. Světový fond na ochranu zvířat zase nesmí distribuovat tiskové materiály.

"Je to noční můra. (Na vstup do budovy) jsme v pondělí čekali devět hodin... Zacházejí s námi jako - je vás příliš mnoho, nechceme vás tu, ve skutečnosti jsme vás nepozvali, tohle je naše párty," řekla stanici DemocracyNow! ředitelka indického Centra pro vědu a životní prostředí Sunita Narainová. "Jsem zhrozena jednáním policie... s aktivisty, kteří bojují za něco, v co... věří všichni v této místnosti, je zacházeno jako se zločinci."

Frustrace chudých  se projevilo i v pondělí, když celé dopoledne schůze blokovala skupina G77 zaštiťující 130 rozvojových států. Nejsilněji je slyšet hlasu Tuvalu, kterému vědci předpovídají během tohoto století zánik.

Delegát potápějícího se státu se během svého projevu v sobotu dokonce rozplakal a řekl delegátům, že "osud mojí země leží vašich rukou."

Youtube video
Youtube video | Video: youtube.com

Klimatická genocida

"Protestovali tu lidé z Tuvalu. Mluvili o tom, že nemají budoucnost, že jejich země mizí, což je druh genocidy. Splňuje to definici genocidy OSN, která o ní mluví jako o jednání, které vede k vymizení národa," prohlásila minulý týden v Kodani jedna z vůdkyň celosvětové levice, kanadská novinářka Naomi Kleinová.

„A když protestovali, viděli jste lidi v manažerských oblecích, jak chodí kolem a dívají se na své boty a snaží se nestřetnout s jejich zraky. Bylo to, jako když se lidé na ulicích snaží vyhnout zrakům bezdomovců," dodala Kleinová.

Dánští organizátoři ve středu také omezili množství aktivistů, kteří se smějí jednání účastnit.

Příšerná jednání

Jednání vlečou a jeden z vysoce postavených úředníků OSN jejich stav anonymně označil za „příšerný". I německá kancléřka Angela Merkelová přiznala, že je z pomalého postupu v Kodani „nervózní". Nepomohly ani debaty táhnoucí se až do časných středečních hodin. Unaveným delegacím se průlomu dosáhnout nepodařilo.

Aktivisté pochodují převzít kontrolu nad Bella Center.
Aktivisté pochodují převzít kontrolu nad Bella Center. | Foto: Reuters

Účastníci jednání zatím nepokročili ani v tom, o kolik se budou celosvětové emise snižovat po roce 2012, ani jak financovat adaptaci na klimatické změny a zelené technologie v chudých zemích. Rozdíly mezi pozicemi chudých a bohatých států jsou příliš velké.

Závazky, které jednotlivé země předestřely před Kodaní, totiž nezaručují ani to, že se podaří udržet růst teplot pod dvěma stupni Celsia oproti přediundistriálním hodnotám, což je cíl skupiny G8. Africké země a malé ostrovní státy, na které dopadnou změny klimatu nejtvrději, přitom požadují závazek 1,5 stupně Celsia.

Podobně i v případě toho, kdo bude za klimatické změny chudým platit, nedošla jednání ke kompromisu. Generální tajemník OSN Pan Ki-Mun už prohlásil, ať rozvojové státy neočekávají, že se k nějaké částce v Kodani dojde.

"Pokud se nebudou schopni v Kodani shodnout, tak musí být výsledkem alespoň předběžná dohoda. Přišel čas, kdy musí zvítězit zdravý rozum, kompromis a partnerství," řekl Pan v úterý.

Dohoda o lesech na spadnutí

Světlem na konci cesty by v tomto ohledu mohl být v úterý představený návrh Etiopie, který vzápětí podpořili francouzský prezident Nicolas Sarkozy a britský premiér Gordon Brown.

Podle tohoto plánu by se peníze do klimatického fondu mohly získat novými daněmi na letecký a loďařský průmysl a zdaněním finančních spekulací. „Tobinova daň" nazvaná dle ekonoma Jamese Tobina by mohla ročně na klimatické změny přinést až 100 miliard dolarů.

Foto: Reuters

Zatím jedinou skutečně pozitivní zprávou ze summitu je však blížící se dohoda o vytvoření fondu na záchranu lesů, které odchytávají oxid uhličitý ze vzduchu a pomáhají tak planetu ochlazovat.

Takřka hotový text má být předán ve středu ministrům životního prostředí, a přestože ještě zbývá dohodnout některé detaily, očekává se, že bude schválen.

Lesy tak budou zahrnuty do mechanismů čistého rozvoje (CDM), skrze který mohou znečišťující státy kupovat povolenky od rozvojových států, na které se pod Kjótským protokolem omezení nevztahovala. Země jako Brazílie, Bolívie nebo Indonésie tak získají jasné ekonomické výhody, pokud kácení pralesů omezí.

Foto: Aktuálně.cz
Blog Vojtěcha Koteckého z Hnutí DUHA: Proč právě (dočasně) drhne summit v Kodani

Lesní eso v rukávu, skladování uhlíku ne

"Pravděpodobně to bude ta nejkonkrétnější věc, která z Kodaně vzejde - a je to velká věc," citoval deník New York Times  (NYT) Freda Kruppa z aktivistické organizace Environmental Defense Fund (EDF).

Vedle lesů půjde také o další půdy, které zachytávají CO2: rašeliniště, bažiny nebo pole. Text se naopak nezabývá tím vůbec největším lapačem oxidu uhličitého, oceány.

Přestože je dohoda na spadnutí, bude dle NYT pravděpodobně oznámena až na samotném konci summitu. Politici si tak prý budou krýt záda pro případ, že by nic jiného v ruce neměli.

Naopak se nezdá, že by se v závěrečném textu objevila dohoda o odchytávání emisí skleníkových plynů a jejich skladování pod zemí. Jednací skupina totiž přihlédla k námitkám zemí, které se obávají nevyzkoušenosti technologie a možných průsaků plynů z podzemních úložen.

Další debata o zahrnutí geoinženýrství pod CDM tak byla odložena na příští klimatický summit v Mexiku v roce 2010.

 

Právě se děje

před 33 minutami

Guterres si zajistil druhé funkční období v pozici generálního tajemníka OSN

Valné shromáždění OSN zvolilo Antónia Guterrese generálním tajemníkem na další pětileté funkční období. Portugalský politik byl jediným kandidátem a svůj post nakonec obhájil, aniž museli vyslanci 193 členských zemí jednotlivě odevzdávat hlasy. Informují o tom zahraniční tiskové agentury.

Guterres stojí v čele OSN od 1. ledna 2017 a jeho stávající mandát vyprší na konci letošního roku. Ve funkci generálního tajemníka by nyní mohl zůstat do konce roku 2026, kdy mu bude 77 let.

Rodáka z Lisabonu před vyvrcholením volby doporučila na druhý mandát 15členná Rada bezpečnosti OSN a Guterres už v pátek složil přísahu pro další funkční období. V březnovém dopise o své vizi na další roky jmenoval jako nejnaléhavější výzvy současnosti pandemii covidu-19, klimatické změny, znečištění ovzduší i oceánů, složité a zdánlivě nekonečné války i "prudce rostoucí nerovnosti".

Zdroj: ČTK
Další zprávy