Summit G7 měl být co nejzelenější. Nejvíce emisí ale vytvořily lety politiků

Jana Václavíková Jana Václavíková
14. 6. 2021 20:37
Letošní summit G7, skupiny sedmi bohatých světových ekonomik, měl být tím nejzelenějším v historii. Politici ale na něj stejně jako v minulosti přiletěli soukromými letadly. Míří na ně kritika jak od aktivistů, tak OSN.

Před začátkem summitu, který trval od pátku do neděle, prohlásil britský premiér Boris Johnson, že bude hostitelem vůbec prvního setkání skupiny G7 s uhlíkově neutrální stopou. Tedy že emise, které při přípravách, dopravě a samotném konání akce vzniknou, britská vláda omezí na minimum.

"Bude to první kompletně uhlíkově neutrální setkání G7 a také to bude první summit, na kterém se každý člen zaváže dosáhnout nulových emisí do roku 2050," cituje premiéra americký deník The Washington Post

Přestože britská vláda před summitem neřekla, jak přesně toho chce docílit, některé detaily se do médií dostaly. Organizátoři například zapojili do příprav firmy zaměřené na udržitelnost a lokální produkci z Cornwallu, kde třídenní akce proběhla. Politici tak pili ze znovupoužitelných hrníčků, používali recyklovatelná plnicí pera a bloky vyrobené z recyklovaných materiálů. 

Snížení emisí měl zajistit také lokální jídelníček - v okolí ulovené ryby nebo v místních lesích nasbírané houby. "Používáme celá zvířata, zeleninu z blízkých farem a mořské řasy z okolních přístavů," cituje deník kuchaře Adama Handlinga, který pro událost vařil. "Menu je připraveno tak, aby bylo udržitelné a aby při přípravě nevznikl žádný odpad. Také by ale mělo být zábavné. Používáme proto úžasné ingredience, jako jsou tavolník a heřmánek," dodává. 

Další emise, které měly vzniknout, chtěla vláda vykompenzovat investicemi do udržitelných projektů v rozvojových zemích. Británie tak přispěje na nákup ekologičtějších a zdravějších vařičů v Ugandě, na kompostárnu ve Vietnamu nebo bioplynovou elektrárnu v Thajsku. "Naše globální projekty jako vodní elektrárna v Laosu pomohou kompenzovat emise vzniklé na setkání světových vůdců," uvedl Alok Sharma za organizátory summitu.

Symbolická byla i volba místa. Hrabství Cornwall je podle britské stanice BBC považováno za centrum britských zelených technologií - je zde botanická zahrada, kde probíhá výzkum deštných pralesů, soukromá firma tu ekologickou cestou těží lithium a testuje se zde také získávání geotermální energie. "Tento týden se budou oči z celého světa obracet ke Cornwallu, kde neuvidí jen nevýslovnou krásu, ale také oblast, která je inovativní, vzrušující a směřuje k zářné budoucnosti," říkal dopředu Johnson podle časopisu Forbes

Přesto vznikly tuny emisí

Sliby britského premiéra ale následně zastínila jeho cesta do 480 kilometrů vzdáleného Cornwallu. Místo vlaku, který trasu ujede za necelých šest hodin a při jehož použití by byl Johnson zodpovědný za 14 kilogramů oxidu uhličitého, zvolil cestu speciálním letadlem se čtyřmi naftovými motory. Pak musel jet ještě hodinu automobilem do místa setkání. Jen samotná cesta autem mohla vypustit do ovzduší podle odhadů BBC 20 kilogramů emisí. 

Soukromé lety představitelů jednotlivých zemí vycházejí v otázce emisí nejhůře, říká Natasha Connollyová z konzultační firmy, která se výpočtem emisí zabývá a která byla zapojena do příprav celé akce. Někteří účastníci navíc přiletěli z velmi vzdálených koutů světa. Na summitu se sešli kromě Britů politici z Německa, Itálie, Francie, Spojených států, Kanady a Japonska. A také představitelé Evropské unie, Jižní Koreje, Austrálie a Jihoafrické republiky. 

Podle německé neziskové organizace Atmosfair by mohl jen letoun Air Force One amerického prezidenta vyprodukovat za zpáteční let až čtyři a půl tuny oxidu uhličitého. Organizace to srovnává s roční spotřebou osobního automobilu, která dosahuje 2,2 tuny emisí, nebo se spotřebou jednotlivce v Etiopii. Ta činí pouze 0,6 tuny oxidu uhličitého za rok. 

Všechny tyto emise, stejně jako doprava stovek novinářů, 6500 policistů nebo přehlídky tří vojenských plavidel, by měly být do celkové spotřeby summitu započítány a následně řádně vykompenzovány, říká Connollyová. "Jejich dopad bude vykompenzován velkými rozhodnutími o klimatu, která lídři udělají."

Kritika z OSN i při pohledu na pláž

Na dohled od budovy, kde setkání proběhlo, mezitím vyrostlo sousoší s názvem Mount Recyclemore. Vypadá podobně jako slavné Mount Rushmore se čtveřicí amerických prezidentů. V tomto případě ale zobrazuje hlavy vůdců zemí G7 - Joea Bidena, Borise Johnsona, Justina Trudeaua, Angely Merkelové, Emmanuela Macrona, Maria Draghiho a Jošihideho Sugy.

Vytvořil ho umělec Joe Rush a použil k tomu elektroodpad, aby na toto téma upozornil. Zmíněných sedm zemí totiž v roce 2019 stálo za 40 procenty veškerého celosvětového elektroodpadu, tedy za zhruba 21 miliony tun. "Klíčová zpráva je 'mluvte spolu a vyřešte tento problém'," řekl pro BBC Rush.

Mount Recyclemore. Tak zní název instalace, která se v době konání summitu skupiny G7 objevila v anglickém Cornwallu. Odkazuje na sousoší s americkými prezidenty.
Mount Recyclemore. Tak zní název instalace, která se v době konání summitu skupiny G7 objevila v anglickém Cornwallu. Odkazuje na sousoší s americkými prezidenty. | Foto: Reuters

Na pláži pod hotelem se objevily také dvě do písku nakreslené stopy. Ty v sobě nesly nápisy upozorňující na to, že obyvatelé zemí skupiny G7 mají až dvojnásobnou uhlíkovou stopu, než jaký je celosvětový průměr. 

Setkání bohatých ekonomik kritizoval i generální tajemník OSN António Guterres. Přestože se o víkendu lídři shodli na tom, že darují na ochranu klimatu 100 miliard dolarů (přes dva biliony korun), připomněl, že stejný slib skupina už jednou složila a měla ho splnit do loňského roku. "Mělo to začít v roce 2020. Nic se nestalo," cituje ho server zabývající se klimatem Carbon Brief.

 

Právě se děje

před 53 minutami

Černošický úřad nepřeruší řízení ke střetu zájmů Andreje Babiše

Černošický městský úřad nebude přerušovat řízení o přestupku proti zákonu o střetu zájmů, které vede s premiérem Andrejem Babišem (ANO). Informoval o tom na svém webu. Babiš podal na městský úřad žalobu na ochranu před nezákonným zásahem, požaduje zastavení přestupkového řízení. Podle dřívějšího vyjádření mluvčí Krajského soudu v Praze Hany Černé však žaloba nemá odkladný účinek a je na úvaze žalovaného, zda bude v řízení pokračovat, či vyčká na výsledek soudního řízení. Černošický úřad se rozhodl řízení nepřerušovat.

"Městský úřad, odbor přestupků, dospěl k závěru, že na základě podané žaloby nebude zahájené řízení přerušovat. Z důvodu předběžné opatrnosti (snížení rizika stížnosti či žaloby na nesprávný úřední postup) nebude městský úřad, odbor přestupků, zveřejňovat ani poskytovat text žaloby podané žalující stranou ke Krajskému soudu v Praze," stojí na webových stránkách úřadu.

Černošický úřad, který je úřadem s rozšířenou působností pro Průhonice, kde premiér žije, vede s Babišem řízení o přestupku kvůli vlastnictví mediálních společností Londa a Mafra. Podnět podala organizace Transparency International, podle níž premiér porušuje zákon tím, že ovládá média. Babiš střet zájmů dlouhodobě odmítá. Uvádí, že vložením Agrofertu do svěřenských fondů ztratil vliv na holding i na všechny společnosti, které jsou do něj začleněné.

Městský úřad v předchozím obdobném řízení Babišovi v roce 2019 uložil pokutu 200 000 korun. Středočeský krajský úřad jako odvolací orgán však řízení zastavil, střet zájmů se podle něj neprokázal. Letos v lednu se na černošický úřad opět obrátila Transparency International s tím, že disponuje novými důkazy ve věci. Černošice proto zahájily nové přestupkové řízení.

Zdroj: ČTK
Další zprávy