Podle předsedkyně Evropské komise Ursuly von der Leyenové dává politická shoda jasný rámec pro zákaz dovozu ropy a vychází vstříc požadavkům Maďarska, které ji dosud odmítalo podpořit. 

"Máme v zásadě politickou shodu, jak se zbavit ruské ropy v jasném časovém rámci," prohlásila na tiskové konferenci po jednání von der Leyenová.

Lídři se dohodli, že sedmadvacítka zakáže dovoz ruské ropy tankery, přeprava ropovodem Družba dostala podle zahraničních médií časově omezenou výjimku. 

Lodní doprava obstarává zhruba dvě třetiny objemu mířícího z Ruska. Podle von der Leyenové však Evropská unie počítá i s individuálními závazky Polska a Německa zastavit do konce roku odběr ropy, která do těchto států proudí severní větví Družby.

Ruská ropa tak bude prostřednictvím ropovodů dál proudit jen do Maďarska, Slovenska a Česka, jak upřesnily Hospodářské noviny. Jižní větev Družby přepravuje přibližně desetinu celkového ruského vývozu ropy do Evropské unie. Surovina touto cestou teče právě do zmiňovaných tří středoevropských států.

Podle Hospodářských novin ale dohoda lídrů počítá s tím, že časem zavřou veškerou ropu také z ropovodu Družba. Zatím není jasné, kdy k tomu má dojít, podle von der Leyenové "co nejdříve to bude možné". V praxi zřejmě půjde o několik málo let. 

Česko dostalo ještě jednu výjimku, a to na dovoz nafty vyrobené z ruské ropy. Podle Hospodářských novin ji bude moci z ostatních zemí unijního svazku dovážet ještě dalších 18 měsíců. Odebírá ji hlavně od slovenské firmy Slovnaft.

Předseda Evropské rady Michel uvedl, že unie svým rozhodnutím odsekává významnou část financování ruského válečného stroje. Embargo na ropu i ropné produkty by mělo platit od začátku příštího roku.

Související

Evropské hádky o ruskou ropu: Česko balancuje mezi zájmy polských a maďarských firem

"Na Evropské radě jsme se shodli, že se chceme jako Evropská unie odstřihnout od ruské ropy," uvedl po jednání na Twitteru také český premiér Petr Fiala.

Michel doplnil, že sankční balík, kterému dali šéfové států a vlád nyní zelenou, obsahuje i další tvrdá opatření, včetně odpojení významné ruské banky Sberbank od mezinárodního platebního systému SWIFT. Dalšími body je zákaz tří ruských státem vlastněných vysílacích společností a sankce namířené proti konkrétním osobám, které jsou odpovědné za válečné zločiny na Ukrajině.

Evropská komise navrhla v pořadí šestý soubor sankcí začátkem května, zejména kvůli maďarskému nesouhlasu s podmínkami ropného embarga se však na něm unie přes naléhání Kyjeva téměř měsíc nedokázala shodnout.

Vedle sankcí se lídři dohodli také na další finanční pomoci Ukrajině, které unijní svazek v nejbližší době poskytne devět miliard eur (221 miliard korun). Kyjev odhaduje, že na základní chod státu se mu kvůli ruské invazi nedostává přibližně pět miliard měsíčně. Evropský blok chce pro nejbližší tři měsíce poskytnout většinu potřebné částky, část by měly dodat i Spojené státy.