EU bude v roce 2050 klimaticky neutrální, slíbili lídři. K závazku se přidalo i Česko

ČTK ČTK
Aktualizováno 13. 12. 2019 7:18
Lídři 26 zemí Evropské unie se po dlouhém vyjednávání shodli, že EU bude do poloviny století klimaticky neutrální. K této ambici se mohlo přihlásit i Česko, protože se do závěrů zasedání Evropské rady podařilo prosadit zmínku o jaderné energii, vysvětlil premiér Andrej Babiš.
Premiér Andrej Babiš
Premiér Andrej Babiš | Foto: Reuters

Společné prohlášení lídrů EU ale neobsahuje slova o podpoře jádra, pouze formulaci, že některé členské země řadí tento zdroj do svých "energetických mixů". Předseda vlády si kromě toho pochvaloval i celkovou atmosféru na prvním summitu unie, který coby nový šéf Evropské rady vede bývalý belgický premiér Charles Michel.

"Teďka je to konečně černé na bílém, že zkrátka my bez jádra tu uhlíkovou neutralitu nedáme," prohlásil Andrej Babiš poté, co se všechny státy EU s výjimkou Polska přihlásily ke zmíněnému ekologickému cíli. Při jeho splnění by v polovině století veškeré emise oxidu uhličitého v evropském bloku neutralizovala ekologická protiopatření.

Český premiér před odletem do Bruselu hovořil o tom, že Evropská rada by měla uznat jádro jako "čistý" energetický zdroj, a požadoval ujištění v tom smyslu, že EU nebude bránit rozvoji jaderné energetiky v Česku. Do závěrů summitu se ale dostala obecná formulace. "Některé členské státy daly najevo, že využívají jadernou energii jako součást svého energetického mixu", zní pasáž prosazená Babišem.

Po zasedání unijních lídrů premiér uvedl, že takovéto znění mu stačí, ačkoli navrhoval i jiné varianty. "Jasně jsme řekli, že pokud chceme dosáhnout uhlíkové neutrality v roce 2050, tak to jádro tam musí být. To se povedlo," řekl novinářům. Dodal, že čelil silnému odporu dalších unijních lídrů a že byl "celý večer sám".

Odlišný pohled na výrobu elektřiny z jádra vyjádřili zejména šéfové vlád Rakouska a Lucemburska, podle nichž by se jaderná energetika neměla podporovat z unijních fondů. Babiš ale odmítl, že by něco takového při aktuální debatě požadoval. "To nikdy nebylo na stole," řekl.

Zároveň vyzdvihl návrh Evropské komise vyčlenit přibližně 100 miliard eur (přes 2,5 bilionu korun) na podporu transformace EU v bezuhlíkové společenství. Tuto část "Evropské zelené dohody" představené ve středu šéfkou komise Ursulou von der Leyenovou označil za "de facto" dílo Česka a Polska. Fond je podle Babiše potřebný proto, že například pro Česko budou náklady na dosažení uhlíkové neutrality vyšší než u jiných států EU.

Polsko má výjimku, k závazku se připojí později

Právě Polsko je jedinou zemí, která si vyjednala výjimku ze závazku a připojí se k němu až později. O jeho se bude jednat summit v červnu příštího roku. "Víme, že je potřeba vzít v úvahu různé podmínky jednotlivých zemí a rozdílné startovní pozice," prohlásil Michel po jednání trvajícím více než šest hodin.

Lucemburský premiér Xavier Bettel, který se společně s Rakouskem bránil hodnotit jádro jako ekologickou energii, byl po jednání spokojen s tím, že nevznikne přímá vazba mezi unijními penězi a podporou atomové energie.

Lídři již o dohodu neúspěšně usilovali na červnovém summitu, kde se k závazku odmítlo přihlásit Česko, Polsko, Maďarsko a Estonsko. Nový šéf unijních summitů po jednání vysvětloval, v čem je podle něj rozdíl mezi tehdejším nesouhlasem a nynější polskou výjimkou.

"Sdílíme stejný cíl, ale jedna země se rozhodla, že potřebuje více času," prohlásil Michel. Polsko jako pátá největší unijní ekonomika zakládá podstatnou část výroby své energie na uhlí a obává se, že zavírání uhelných elektráren tvrdě dopadne na životní úroveň obyvatel.

Za úspěch označila výsledek jednání předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová. "Pokud jedna země potřebuje trochu více času, je to podle mě v pořádku," podotkla německá politička na adresu Polska, které má být zásadním příjemcem peněz ze zmíněného fondu.

 

Právě se děje

před 44 minutami

Slovenští autodopravci chtějí obnovit blokády hranic s Českem, Polskem a Maďarskem

Slovenští autodopravci plánují v úterý dopoledne po dvou týdnech obnovit blokády hraničních přechodů s Českem, Polskem a Maďarskem. Důvodem je skutečnost, že ministerstva dopravy a financí zatím nepřistoupily na požadavky dopravců upravit silniční daň a mýtné. Detaily o rozsahu blokád nejsou zatím známé. "Pojedeme zpět na hraniční přechody. Takže je to znovu ve stávce," řekl Rozhlasu a televizi Slovenska místopředseda Unie autodopravců Slovenska Stanislav Skala.

Zdroj: ČTK
Další zprávy