Summit EU řešil cenu energií a právní stát v Polsku. Babiš blokoval dohodu

Kateřina Šafaříková Kateřina Šafaříková
Aktualizováno 21. 10. 2021 23:23
V Bruselu probíhá vrcholná schůzka EU, na které se národní politici snaží najít odpověď na stoupající ceny energií. Šance na důraznou akci sedmadvacítky jsou však malé, protože každá země má jinou představu, jak by odpověď Evropy měla vypadat.
Andrej Babiš na Summitu EU.
Andrej Babiš na Summitu EU. | Foto: Reuters

V samém závěru mnohahodinové debaty o energiích nejvíc překvapil odcházející český premiér Andrej Babiš (ANO). Ačkoli před summitem dlouze hovořil o tom, že bude chtít získat souhlas ostatních lídrů s nulovou sazbou daně z přidané hodnoty na elektřinu a plyn, což česká vláda už schválila a podle stávajících pravidel EU to není možné, nakonec to bylo jiné téma, kvůli kterému blokoval dohodu sedmadvacítky.

Babiš chtěl, aby se změnil trh s emisními povolenkami. Konkrétně, aby se s nimi v zásadě nemohlo obchodovat a vlastnily je jenom firmy, které je potřebují ke své činnosti - velké průmyslové podniky, elektrárny a teplárny. Babiš kvůli tomu po pětihodinové debatě znemožnil shodu na závěrečném komuniké k energiím a žádal, aby se text u emisních povolenek upravil.

Cena povolenky na každou tunu emisí vypuštěnou do ovzduší v EU se meziročně zdvojnásobila, ze 34 eur na více než 60, a podle dřívějších prohlášení českého premiéra za to mohou banky a finanční spekulanti na trhu, kteří je vlastní a uměle tak zvyšují jejich cenu. Evropská komise na základě analýzy trhu manipulace s povolenkami vyloučila. Řekla, že cena ETS se podílí na nynějším růstu energií jen nepatrně.

V přehledu možných nástrojů, jak čelit rostoucím cenám energií, komise jen minulý týden sdělila, že se na případné manipulace s povolenkami opět podívá. A právě s tím se Babiš nakonec na summitu spokojil. „Komise vyhodnotí, jestli některé obchodní praktiky (u ETS, pozn. red.) vyžadují nový regulatorní zásah,“ je věta, která Babišovi umožnila odsouhlasit pasáž o cenách energií v závěrečném dokumentu ze summitu. Takřka identický příslib ale už EK učinila dříve, nezávisle na summitu. 

Babiš bezprostředně nevysvětlil, proč si na summitu zvolil boj proti drahým povolenkám namísto zisku podpory lídrů s nulovou DPH na elektřinu a plyn. Stoupající ceny povolenek ale ohrožují byznys Babišova holdingu Agrofert, který bude moci vyjmout ze svěřenských fondů, pokud nebude členem vlády, a vrátit se do vedení firmy. Cena povolenek dopadá zejména na Babišovy chemičky. Klíčový německý podnik v rámci Agrofertu už kvůli tomu musel omezit výrobu.

Český premiér přitom ještě před debatou o energiích řekl, že bude „trvat“ na tom, aby ostatní lídři EU podpořili požadavek české vlády na nulovou sazbu DPH na elektřinu a plyn, tak jak to tento týden schválil kabinet. V závěrečném komuniké ze schůzky, které je zdrojem pokynů pro euroúředníky, co dělat, se ale o nulové sazbě DPH na energie nemluví.

S Polskem došla trpělivost

Ještě než se politici na několik hodin zavřeli v sále k debatě o energiích, zvedali téma, které ani není na oficiálním programu a které během týdne uzrávalo v hádku mezi západní a východní Evropou.

Jde o právní stát v Polsku. Země otřásla právním pořádkem EU poté, co polský ústavní soud před dvěma týdny zpochybnil platnost evropských zákonů na polském území. Konkrétně šlo o to, že polský soud odmítl verdikt Evropského soudního dvora opírající se o dva články smlouvy o EU.

Smlouvu včetně oněch dvou článků Polsko opakovaně podepsalo - před svým vstupem do EU a při ratifikaci Lisabonské smlouvy. Nynější verdikt polského ústavního soudu, jehož členy jmenovala polská vláda, proto většina západních politiků považuje za zmanipulovaný ve prospěch vnitropolitických cílů vládní strany PiS.

Řadě zejména západních politiků došla s Polskem trpělivost a na pozadí dlouhodobého ohýbání polské justice chtějí po Evropské komisi, aby vůči Polsku rozjela mimořádnou sankční proceduru. Ta právní stát, kam patří i nezávislost justice, propojila s evropskými dotacemi. Polsku by tak hrozila stopka financování z Bruselu. Kvůli tomu, že komise otálí s tímto krokem, chystá europarlament žalobu na EK pro nečinnost.

„Je to prosté. Pokud chcete užívat výhod klubu, jehož jste členy, musíte dodržovat jeho pravidla, k nimž jste se zavázali,“ shrnul hlavní argument kritiků Polska belgický premiér Alexander De Croo. Naproti tomu Viktor Orbán se svého visegrádského spojence zastal. „Polsko má pravdu. Nadřazenost evropského práva ani není ve smlouvě,“ namítl maďarský premiér.

Andrej Babiš, další zástupce V4, naproti tomu už předem řekl, že k věci nebude na summitu nic říkat. Přesto, že Česko tu má speciální zájem. Soud EU se totiž zastal Česka ve sporu o polský důl Turów, polská vláda se ale odmítla verdiktu evropského soudu podřídit. Česká vláda to po Varšavě vyžaduje a chce tak to samé, co Belgie a další státy - aby Polsko respektovalo pravidla.

Babiš ale spor o Turów a dlouhodobý přístup polské vlády k pravidlům EU považuje za nesourodé věci. „Nevidím v tom žádnou souvislost. Určitě k tomu nebudu vystupovat. To (stav právního státu - pozn. red.) je záležitost Polska,“ řekl Babiš.

Debata o právním státu nakonec skončila remízou. Lídři se shodli, že s Polskem má pokračovat „dialog.“ Bylo to zejména po intervenci německé kancléřky Angely Merkelové, pro kterou je to v pořadí 107. a poslední summit. Evropská unie má však zároveň využít „všech existujících nástrojů“ k posílení právního státu v Polsku - což je i hrozba zastavení veškerých dotací pro Polsko.

 

Právě se děje

Další zprávy