Summit Bidena a Putina nepřinesl velké výsledky, píše tisk. Schůzku zhodnotil i Trump

ČTK ČTK
17. 6. 2021 11:07
Středeční schůzka amerického prezidenta Joea Bidena s jeho ruským protějškem Vladimirem Putinem nepřinesla podle hodnocení evropského tisku viditelnou změnu do chladných vztahů obou zemí. Deníky ji většinou vidí jako možný první krok k budoucímu zlepšení. Ruská média si zase všímají reakce Bidenova předchůdce Donalda Trumpa.
Joe Biden s Vladimirem Putinem prozradili, o čem na společné schůzce v Ženevě mluvili. | Video: Reuters

Podle bruselského webu Politico přinesl summit jen málo hmatatelných výsledků a společné komuniké evokovalo rok 1985, kdy tehdejší prezidenti Ronald Reagan a Michail Gorbačov na sklonku studené války podepsali rovněž v Ženevě prohlášení odmítající jaderné útoky.

"Ale zvláště spojenci z EU, kteří doufají, že jim Biden pomůže uniknout z negativní spirály vztahů s Ruskem, o níž mluví předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová, budou nyní muset vložit dostatek důvěry v to, že americký lídr dokáže ukout pouto s mužem, který mátl a někdy až rozhněvával čtyři americké prezidenty," napsalo Politico s odkazem na to, že Putin si již ve funkci potřásl rukou s kvartetem Bidenových předchůdců.

Podle britského listu The Guardian byl summit jasným důkazem, že "podivná a nepředvídatelná" éra minulého prezidenta Donalda Trumpa je definitivně u konce. Deník připomněl Trumpovu schůzku s Putinem v Helsinkách v roce 2018, kde ke zděšení americké administrativy dal šéf Bílého domu ve věci údajného ruského vměšování do amerických voleb více na Putinova slova než na zjištění svých tajných služeb.

Oproti tehdejší "katastrofě" byl středeční summit "normální" a vrátil věci do předvídatelných mezí, píše deník. Dodává nicméně, že se ukázal trvající Putinův negativní pohled na Washington.

Také francouzský deník Le Parisien konstatoval, že bylo setkání samo o sobě známkou jistého uklidnění vztahů, vyplynulo z něj však, že "vztah mezi oběma mocnostmi zůstává napjatý".

Belgický Le Soir si všímá Putinovy neobvyklé dochvilnosti, kterou označuje za známku toho, že mu na schůzce s Bidenem skutečně záleželo. "Ruský prezident, známý svými promyšleně využívanými zpožděními s cílem rozhněvat americké protějšky, nyní neměl v úmyslu opozdit svůj příchod na scénu," konstatuje list s tím, že šlo možná o dobré znamení pro další vztahy obou velmocí.

"Rusko jako jediný vítěz"

Ruská média se většinou vyhýbají analýze skrytých významů a věnují se spíše základním výsledkům setkání, konstatoval ruský servis BBC.

"Od samého začátku jsme varovali před přehnanými očekáváními (…). Ale nyní mohu říci, především na základě zhodnocení samotného prezidenta, že proběhl spíše se znaménkem plus," řekl rádiu Echo Moskvy mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov. Podle něj měli lídři "možnost přímo přednést svá stanoviska, více či méně pochopit, kde mohou spolupracovat a kde v současné době spolupráce nebude fungovat kvůli kvůli kategorickým rozporům v názorech".

Podle Peskova se Biden s Putinem na summitu rovněž shodli, že je zapotřebí co nejdříve začít jednat o nových úmluvách o kontrole jaderných zbraní. Náměstek ruského ministra zahraničí Sergej Rjabkov v rozhovoru s listem Kommersant uvedl, že první bilaterální jednání je "otázka spíše týdnů, a nikoliv měsíců".

Korespondent deníku Kommersant Andrej Kolesnikov, jenž se do Ženevy vypravil na palubě prezidentského letounu, se podle BBC domnívá, že Putin si vzal schůzku s Bidenem k srdci, byť to hned nepřiznal.

Zpravodaj Kolesnikov svůj závěr vyvozuje zejména z toho, jak podrobně a srdečně podle něj šéf Kremlu odpovídal po jednání na dotazy novinářů. Putin se podle něj například podělil o dosud neznámé podrobnosti kolem slov Bidena, který ho před časem označil za zabijáka. "Poté mi prezident Biden telefonoval, vysvětlili jsme si to, mně ta vysvětlení postačují. Navrhnul nám setkání. To je jeho iniciativa! Setkali jsme se. Já jsem se znovu přesvědčil, že prezident Biden je člověk dostatečně zkušený," cituje Kommersant ruského prezidenta.

Ruské tiskové agentury si pak všímají i prohlášení bývalého prezidenta Spojených států Donalda Trumpa. "Trump označil Rusko za jediného vítěze summitu v Ženevě," píše například Ria Novosti.

Některá média si popisují i reakce amerického tisku nebo veřejnosti. Například agentura Ria Novosti věnuje zvláštní text reakcím čtenářů amerického zpravodajského serveru konzervativní stanice Fox News na rusko-americký summit. "Slaboch. Američané byli z Bidena po summitu s Putinem rozčarovaní," píše v titulku agentura a dodává, že mnoho čtenářů webu mělo pocit, že vedle svého ruského protějšku se americký demokratický prezident neukázal z nejlepší strany.

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 5 hodinami

Závěť britského prince Philipa bude tajná dalších 90 let, rozhodl soud

Závěť zesnulého prince Philipa, manžela britské panovnice Alžběty II., bude zapečetěná a tajná ještě nejméně 90 let, rozhodl dnes nejvyšší soud. Důvodem je ochrana "důstojnosti a postavení" královny, píše BBC News. Již více než století je v Británii zvykem, že po smrti vysoce postaveného člena královské rodiny jsou soudy požádány, aby zapečetily jejich závěti.

Philip, známý též jako vévoda z Edinburghu, byl s královnou ženatý více než 70 let. Brali se ještě předtím, než usedla na trůn. Vévoda zemřel ve věku 99 let letos v dubnu.

"Míra publicity, kterou by zveřejnění pravděpodobně přilákalo, by byla velmi rozsáhlá a zcela v rozporu s cílem zachovat důstojnost panovníka," uvedl v dnes zveřejněném verdiktu soudce Andrew McFarlane.

Stejným způsobem zapečetěných posledních vůlí členů britské monarchie existuje zhruba 30. Ve správě je má nejdéle sloužící soudce nejvyššího soudu se specializací na rodinné právo, jímž je právě teď Andrew McFarlane, vysvětluje BBC. Nejstarší ze závětí pochází od prince Františka z Tecku, mladšího bratra královny Mary, rozené Marie z Tecku. Nejnovější je závěť královny matky z roku 2002.

Zdroj: ČTK
před 5 hodinami

Futsalisté na MS podlehli Brazílii 0:4, s favoritem drželi krok jen poločas

Čeští futsaloví reprezentanti ve druhém utkání na mistrovství světa v Litvě podlehli favorizované Brazílii 0:4. Rekordní pětinásobní šampioni vstřelili všechny branky ve druhém poločase.

Svěřenci trenéra Tomáše Neumanna nenavázali na úvodní vítězství 5:1 nad Panamou, třetí utkání ve skupině D sehrají v neděli proti Vietnamu, který má na kontě také tři body. "Kanárci" jsou po dvou kolech stoprocentní a mají jistý postup.

Čeští hráči v Klajpedě první půli drželi s Brazilci krok, i když gólmana Gerčáka dvakrát zachránila branková konstrukce. Šance si ale vytvořil i Neumannův tým, ty největší zahodili Seidler se Slováčkem.

Jihoameričané už po přestávce potvrdili roli jasného favorita. Mezi 23. a 24. minutou se dvakrát trefil Ferrao, nejlepší futsalista světa za poslední dva roky. Gerčáka poté překonali ještě kapitán Rodrigo a těsně před koncem Marlon. Češi tak s Brazílií prohráli i poosmé v historii.

Do osmifinále turnaje projdou dvě nejlepší mužstva z šesti skupin a čtyři nejlepší celky na třetích místech. Čeští futsalisté na světovém šampionátu startují počtvrté, nejlepším výsledkem Neumannova výběru je osmé místo z roku 2004.

Mistrovství světa ve futsalu v Litvě:

Skupina D:

Brazílie - Česko 4:0 (0:0)

Branky: 23. a 34. Ferrao, 26. Rodrigo, 20. Marlon.

Sestava Česka: Gerčák (Němec) - Záruba, Slováček, Koudelka, D. Drozd - Homola, Vokoun, P. Drozd, Křivánek, Rešetár, Seidler, Holý, Vnuk. Trenér: Neumann.

Panama - Vietnam 2:3 (2:2)

1. Brazílie 2 2 0 0 13:1 6
2. Česko 2 1 0 1 5:5 3
3. Vietnam 2 1 0 1 4:11 3
4. Panama 2 0 0 2 3:8 0

Skupina C:

Šalamounovy ostrovy - Portugalsko 0:7 (0:3), Thajsko - Maroko 1:1 (0:1).

1. Portugalsko 2 2 0 0 11:1 6
2. Maroko 2 1 1 0 7:1 4
3. Thajsko 2 0 1 1 2:5 1
4. Šalamounovy ostrovy 2 0 0 2 0:13 0

 

Zdroj: ČTK
před 5 hodinami

Ozonová díra je letos větší než Antarktida, výrazně se zvětšila v posledním týdnu

Ozonová díra nad jižní polokoulí je letos větší než obvykle a rozměry už přesahuje velikost Antarktidy. Uvedla to dnes evropská agentura pro sledování atmosféry Copernicus, podle níž se díra v ochranné vrstvě atmosféry výrazně zvětšila v posledním týdnu.

"Sledujeme poměrně velkou a potenciálně i hlubokou ozonovou díru," sdělil ředitel agentury Vincent-Henri Peuch. Zvětšování ozonové díry podle něj letos začalo běžně, podobně jako loni, kdy se však změnila v jednu z nejdéle trvajících za dobu měření.

Ozonová vrstva chrání Zemi před rakovinotvorným ultrafialovým zářením ze Slunce. Nad Antarktidou se vytváří každoročně. Vědci nicméně doufají, že by mohla díky omezení škodlivých látek v nadcházejících desetiletích zcela zmizet. Situace se zlepšila díky Montrealskému protokolu z roku 1987, jenž prakticky zastavil výrobu látek, které ozonu škodí.

Odborníci tvrdí, že se ozonová vrstva začíná obnovovat, ale zároveň dodávají, že bude zřejmě trvat do 60. let tohoto století, než z atmosféry zmizí škodlivé látky, podotkla agentura AP.

Zdroj: ČTK
Další zprávy