Augsburg - V Bavorském Augsburgu probíhá 60. ročník Sudetoněmeckého srazu. A Němci opět spílají Česku za neschopnost distancovat se od údajných aktů zvůle v minulosti.

Bavorská ministryně sociálních věcí Christine Haderthauerová poválečný odsun na základě takzvaných Benešových dekretů označila za katastrofu, která zasáhla německý národ.

Někdejší německá menšina v Československu, čítající dnes podle sudetoněmeckých údajů i s pozdějšími generacemi čtyři miliony lidí, dodnes cítí poválečný odsun jako akt bezpráví.

"Češi dosud nenašli sílu zříci se těchto aktů zvůle," kritizoval předseda Sudetoněmeckého krajanského sdružení Franz Pany s poukazem na údajný teror, na zbavení občanských práv a na vysídlení, které po 2. světové válce zažili českoslovenští Němci.

"Označovat ještě dnes Benešovy dekrety a nelidský amnestijní zákon za integrální součásti národního právního systému je ranou do tváře každému, pro něhož něco znamenají právo a spravedlnost," řekl.

Český premiér se omluvil

Zároveň vyjádřil naději, že pocit evropské sounáležitosti, který chtějí Němci po rozšíření schengenského prostoru sdílet s Čechy, povede k překonání "agresivních nacionalismů" a že bude překonána "neblahá teorie o kolektivní vině sudetských Němců za Hitlerovy zločiny".

Dekrety československého prezidenta Edvarda Beneše zbavení občanských práv, vyvlastnění a odsun po druhé světové válce legitimizovaly. Takzvaný amnestijní zákon z května 1946 v Československu umožnil promíjet excesy provázející poválečné vysídlování třímilionové německé národnostní skupiny.

Sudetští Němci jako každoročně na sraz českého premiéra pozvali. Poté, co loni poprvé dostali alespoň omluvnou odpověď od Topolánka, letos za pozvání poděkoval i Topolánkův nástupce v čele vlády Jan Fischer.