reklama
 
 

Sudetoněmecký sjezd začal, téma Benešových dekretů nezaznělo

23. 5. 2015 13:35
Rakouský diplomat slovinského původu Valentin Inzko na sudetoněmeckém sjezdu v Augsburgu převzal Evropskou cenu Karla IV.

Augsburg - V první den 66. sudetoněmeckého sjezdu v Augsburgu nezazněla žádná připomínka takzvaných Benešových dekretů, které v minulosti sudetští Němci pravidelně odsuzovali. Řečníci naopak mluvili o zlepšování vztahů mezi Čechy a sudetskými Němci. Shromáždění si připomněli i 70. výročí konce druhé světové války a apelovali na dodržování lidských práv.

"Jsme na dobré cestě dialogu. V něm se nevyhýbáme ani obtížným kapitolám našich dějin," řekla bavorská státní ministryně pro sociální věci Emilia Müllerová. Podle ní sudetští Němci slouží jako stavitelé mostů mezi Bavorskem a Českem, přičemž cílem Mnichova je, aby spolu obě země dobře vycházely.

Müllerová připomněla také vstřícná gesta ze strany Česka. Vyzdvihla, že se současná česká vláda vzdala z výjimky z lisabonské smlouvy, kterou v roce 2009 prosadil bývalý český prezident Václav Klaus, který se obával, že dokument otevře cestu majetkovým požadavkům sudetských Němců. Müllerová také ocenila krok města Brna z tohoto týdne, kdy tamní zastupitelstvo vyjádřilo lítost nad odsunem německy mluvícího obyvatelstva. Při pochodu z Brna do Rakouska tehdy zemřelo téměř 1700 lidí.

Okolnosti konce druhé světové války připomněl i předseda bavorského sudetoněmeckého sdružení Steffen Hörtler. "Je tomu 70 let, co naši předkové museli zažít, co to znamená, když nejsou dodržována lidská práva a práva národnostních skupin. Co to znamená, když jsou zbaveni práv a bez jakékoli ochrany vydáni svévolí jiných lidí," řekl.

"To, co vaši předkové museli prožít, je pro nás dnes nepředstavitelné," řekla shromážděným sudetským Němcům Müllerová.

"Vyhnání bylo bezpráví a tím i zůstává," zdůraznila a dočkala se velkého potlesku. Připomněla však, že vysídlení sudetských Němců bylo důsledkem druhé světové války, kterou rozpoutalo nacistické Německo.

Hörtler rovněž uvedl, že po většinu poválečné doby byla sudetoněmecká otázka společenské tabu a vlády bývalého západního i východního Německa se jí vyhýbaly. "Toto ignorování našeho osudu velmi zranilo mnoho našich krajanů. Mnozí z nich jsou kvůli tomu dodnes zahořklí," řekl.

Zahájení sudetoněmeckého sjezdu se zúčastnila téměř tisícovka lidí. Mezi návštěvníky sjezdu jsou i zástupci české politiky, mimo jiné bývalý místopředseda Evropského parlamentu Libor Rouček, náměstek místopředsedy vlády pro vědu a inovace Arnošt Marks nebo bývalý český velvyslanec v Německu František Černý.

Cena pro rakouského diplomata

Vrcholem první dne sjezdu bylo udělení Evropské ceny Karla IV. rakouskému diplomatovi slovinského původu Valentinu Inzkovi. Nejvyšší ocenění, které uděluje Sudetoněmecké krajanské sdružení (SL), získal za to, že se v různých pozicích zasazoval o mírové uspořádání ve střední Evropě.

Šestašedesátiletý Inzko zastává od roku 2009 funkci vysokého představitele OSN pro Bosnu a Hercegovinu. Nejvyšší představitel sudetských němců Bernd Posselt ho označil za zapáleného bojovníka za lidská práva, který díky své diplomatické zkušenosti poznal, jaké důsledky mají utlačování národnostních skupin a vyhánění.

"My sudetští Němci, kteří jsme byli zbaveni svých práv a vyhnáni, máme pro lidská práva mimořádný cit," řekl Posselt před předáním ocenění. Cena pro Inzka má podle něj ukázat na to, že Německo i Evropská unie musí zvýšit svou solidaritu vůči jihovýchodní Evropě, aby tam už v budoucnu nedocházelo k vyháněním, jako tomu bylo v 90. letech v době balkánských válek.

Posselt také v projevu varoval před posilováním nacionalismu nejen v jihovýchodní Evropě, ale i v dalších částech kontinentu. "Je třeba poslat tento nacionalismus tam, kam patří, tedy na smetiště dějin," řekl Posselt. "Musíme se držet hesla: Už nikdy válku, už nikdy vyhánění, už nikdy nacionalismus," prohlásil.

Inzko v minulosti působil například na rakouském velvyslanectví v Bělehradu, ale také v Praze, kde v roce 1993 založil rakouský kulturní institut. Svou práci v Praze dnes připomněl i po převzetí ceny.

SL uděluje ocenění pojmenované po českém králi a římském císaři Karlu IV. od roku 1958. Jejím prvním nositelem byl český generál Lev Prchala, získali ji například také český novinář Petr Uhl, bývalý rakouský kancléř Wolfgang Schüssel nebo bavorský premiér Horst Seehofer. Loni byl oceněn česko-německý politik Milan Horáček.

autor: ČTK | 23. 5. 2015 13:35

    Pokračujte dál

    Hlavní zprávy

    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama