Sudetoněmecký sjezd poprvé v Česku, přijede i německý ministr

Na Sudetoněmecký sjezd do Brna přijede i zástupce německé vlády. Chystá se na něj ministr vnitra Alexander Dobrindt, v jehož kompetenci jsou otázky vyhnanců. Potvrdil to v pátek mluvčí německého ministerstva vnitra. Už dříve svou návštěvu avizoval bavorský premiér Markus Söder.

Sjezd se uskuteční od 22. do 25. května, v Česku to bude poprvé. Sudetské Němce pozvali do moravské metropole zástupci kulturního festivalu Meeting Brno.

„Mohu potvrdit, že se spolkový ministr vnitra Alexander Dobrindt zúčastní letošního Sudetoněmeckého sjezdu v Brně,“ sdělil mluvčí ministerstva vnitra. Sjezd pořádá Sudetoněmecké krajanské sdružení, které zastupuje zájmy Němců odsunutých z Československa po druhé světové válce a jejich potomků.

Dobrindt se tento týden zúčastnil výroční recepce Svazu vyhnanců (BdV), který zastřešuje organizace a spolky Němců, kteří po druhé světové válce museli opustit střední a východní Evropu.

Členem svazu je i Sudetoněmecké krajanské sdružení. Právě na této akci podle zástupce sudetských Němců Steffena Hörtlera ministr oznámil, že se sjezdu v Brně zúčastní. „Sudetoněmecký sjezd je symbolem porozumění, smíření a míru,“ uvedl k tomu Hörtler na facebooku.

Sjezdu v Brně by se měl zúčastnit také bavorský premiér Söder. Na tiskové konferenci po únorovém setkání s českým premiérem Andrejem Babišem v Mnichově řekl, že v Brně "pravděpodobně" bude. Söder je jako bavorský premiér patronem sudetských Němců, kteří jsou považováni vedle Švábů, Franků a Starobavorů za jeden z kmenů Bavorska.

Söder se v minulosti pravidelně účastnil sudetoněmeckých sjezdů. Naposledy loni v Řezně (Regensburg) v projevu ocenil silné partnerství a přátelství, které se Čechům a Němcům podařilo vybudovat po druhé světové válce.

Mluvčí Sudetoněmeckého krajanského sdružení David Heydenreich řekl, že sudetští Němci napevno počítají s tím, že Söder se sjezdu v Brně zúčastní a také na něm promluví. Na sjezdu s projevem vystoupí také předák sudetských Němců Bernd Posselt a někteří čeští politici a zástupci občanské společnosti. Loni na sjezdu v Řezně tehdejší ministr školství Mikuláš Bek vyzval, aby pokračovala práce na smíření Čechů a Němců.

Proti konání sjezdu v Brně protestuje část české veřejnosti i politiků. Předseda hnutí Svoboda a přímá demokracie (SPD) a předseda Sněmovny Tomio Okamura tento týden řekl, že SPD navrhne usnesení, kterým by se Sněmovna distancovala od sjezdu v Brně.

Premiér Babiš v únoru v Mnichově řekl, že Česko bere chystaný sjezd jako občanskou iniciativu, a akce proto pro českou vládu zatím není tématem. Brněnská primátorka Markéta Vaňková minulý týden konání sjezdu podpořila. Brněnští zastupitelé sice následně neschválili usnesení o podpoře sjezdu, ale neschválili ani návrh na zrušení akce. Organizátoři z iniciativy Meeting Brno počítají s protesty proti festivalu a sjezdu, už nyní čelí i výhrůžkám.

Vztahy mezi sudetskými Němci a Českem se v posledních letech výrazně zlepšily. Přispělo k tomu i to, že Sudetoněmecké krajanské sdružení ze svých stanov vypustilo zmínku o usilování o vrácení majetku, který byl sudetským Němcům při poválečném odsunu z Československa zkonfiskován.

Řadu smířlivých kroků učinila také česká strana. Důležitý byl mimo jiné mnichovský projev tehdejšího premiéra Petra Nečase, který v roce 2013 vyjádřil lítost Česka nad příkořím způsobeným sudetským Němcům při vysídlení po druhé světové válce.

Z Československa byly po druhé světové válce odsunuty asi tři miliony Němců. Sudetští Němci proces označují za vyhnání. První organizovaný transport odsunutých Němců odjel do americké okupační zóny 25. ledna 1946. Podle česko-německé komise historiků přišlo při odsunu o život 15 tisíc až 30 tisíc lidí. Za předešlé více než šestileté nacistické nadvlády zahynulo kolem 320 tisíc až 350 tisíc obyvatel někdejšího Československa.