V době požárů byl na Havaji, klima ignoruje. Australané se zlobí na premiéra

Simona Fendrychová Simona Fendrychová
17. 1. 2020 12:35
Už skoro čtyři měsíce v Austrálii zuří ničivé požáry. Vypálily plochu větší než Česko, zabily 28 lidí, přes miliardu zvířat a způsobily zatím nevyčíslitelnou škodu. Příčiny přírodní katastrofy podle odborníků přímo souvisí s klimatickou změnou. Australané se zlobí na svoji vládu, že nejenže na nové hrozby nedokáže včas reagovat, ale k oteplování planety dál významně přispívá.

Naštvaným Australanům se v posledních měsících před očima odvíjí dvě scény. Jedna je téměř apokalyptická: oranžově zbarvená obloha, dusivý kouř ve městech, oheň obkličující jejich obydlí, hořící koalové a spálená torza klokanů. Druhá je pro řadu z nich jako ze špatného vtipu: premiér Scott Morrison se do zničené země vrací z dovolené na Havaji, vzkazuje lidem, aby tolik nepanikařili, a odmítá připustit, že by ničivý oheň souvisel s klimatickou změnou.

Požáry se v Austrálii objevují každý rok. Jenže ten loňský byl nejteplejší a nejsušší v historii měření. Sezona sucha bývá v posledních letech delší a teplejší. Před deseti lety byla co do počtu obětí nejtragičtější. Tehdy oheň ve státě Victoria usmrtil 173 lidí. Australané se teď zlobí a nechápou, jak je možné, že jejich vláda není na podobné katastrofy lépe připravená.

Než vláda povolala armádu, spoléhala na dobrovolné hasiče. S ohněm jich bojují tisíce, jsou vyčerpaní, pracují na nejméně dvanáctihodinové směny.

Peklo, které teď Australané prožívají, je ale podle vědců přitom něco, na co si možná budou muset zvyknout. Na stále se ohřívající planetě se tyto požáry stanou "normálními". "Je to znamení toho, co by mohlo být normálními podmínkami ve světě, který se bude oteplovat o tři stupně Celsia," citovala BBC britského klimatologa Richarda Bettse. Teploty dosahovaly v Austrálii v prosinci místy ke 49 stupňům Celsia, tyto extrémy budou čím dál častější.

Australané se tak ocitli v situaci, kdy naplno pociťují dopady klimatických změn a zároveň žijí v zemi, která k nim významně přispívá. Stát patří v přepočtu na obyvatele mezi největší producenty skleníkových plynů. Je největším exportérem uhlí na světě a po Rusku a Saúdské Arábii třetím největším producentem CO2 v exportu fosilních paliv.

Tento týden premiér Scott Morrison poprvé uznal, že suchá a horká léta jsou důsledkem klimatických změn. Omezit uhelný průmysl ale odmítl. "Budeme pokračovat v politice snižování emisí, ale nebudeme zavádět uhlíkovou daň, nebudeme zvyšovat ceny elektřiny a nebudeme omezovat tradiční uhelný průmysl," prohlásil. Mnozí Australané si ale myslí, že to nestačí.

"Uhlí se nebojte"

Premiér Morrison nyní je pod obrovským tlakem. Ještě předloni přitom prožíval vrchol své kariéry, když v létě 2018 všechny překvapil nečekaným volebním triumfem a usedl do čela australské vlády.

Jeho popularita ale od té doby prudce klesla. "Nezrušíme pracovní místa tisíců Australanů tím, že se vzdáme tradičních průmyslových odvětví," prohlásil Morrison na televizní stanici Channel Seven před Vánoci. "Nepřistoupíme na lehkomyslné požadavky, které by poškodily ekonomiku," dodal.

Scott Morrison byl vždycky velkým zastáncem těžby uhlí. Nejen australská média teď často připomínají, jak před lety ještě coby ministr státní pokladny přinesl na zasedání parlamentu kus černého uhlí. "Tohle je uhlí, nebojte se ho, neublíží vám," pronesl ke svým kolegům.

Austrálie přitom má plán na snižování emisí, který slíbila plnit v rámci pařížské klimatické dohody. Slíbila do roku 2030 emise nižší o 26 až 28 procent ve srovnání s rokem 2005. Podle OSN jsou to ale příliš nízké cíle a podle expertů to stejně nevypadá, že by se k jejich splnění skutečně blížila.

Ať vláda s oteplováním bojuje

Veřejnost se tak s premiérem začíná rozcházet. Ještě v roce 2015 si podle průzkumů 50 procent Australanů myslelo, že změna klimatu je závažný problém. Loni už tento postoj zastávalo 61 procent.

Středeční průzkum Australského institutu ukázal, že sedm z deseti Australanů si nyní přeje, aby se vláda pustila do boje s klimatickými změnami. 

Premiér se snaží udržet si podporu v regionech, které profitují z těžby uhlí. Jak ale připomíná britský týdeník The Economist, ta mu nebude muset stačit. Následky požárů tvrdě dopadnou například na australský turismus, který živí asi pět procent obyvatel.

Poslední průzkum společnosti Newspoll z tohoto týdne ukázal, že podpora Scotta Morrisona klesla na rekordně nízkou úroveň. Důvěru v premiéra vyjádřilo jen 37 procent z dotázaných lidí. Od posledního průzkumu z první poloviny prosince je to pokles o celých osm procentních bodů.

Video: Zvířata trpí hlady. Záchranáři jim shazují z letadel mrkev a další potraviny

Australané krmí klokany v divočině z vrtulníku. Potravu jim ve státě Nový Jižní Wales zcela spálily požáry. | Video: Reuters
 

Právě se děje

Další zprávy