reklama
 
 

Su Ťij v Číně? Citlivá a delikátní schůzka dvou světů

15. 6. 2015
Dlouholetá barmská politická vězeňkyně a obdivovatelka Václava Havla Aun Schan Su Ťij je pragmatička. Čínu Barma prostě potřebuje.

Peking/Rangún - Bylo to nezvyklé spojení a ještě před několika lety nemyslitelné.

Světoznámá disidentka a obhájkyně lidských práv, bývalá vězenkyně, obdivovatelka Václava Havla a držitelka Nobelovy ceny míru se schází a podává si ruku s prezidentem země, kde režim odpůrce za projevy nesouhlasu s vládou kriminalizuje a vězní jiného laureáta Nobelovy ceny míru.

Vůdkyně barmské opozice Aun Schan Su Ťij přijela na svoji první návštěvu Číny a ve Velké hale lidu v Pekingu ji přijal - podle komentátorů mimořádně přátelský - prezident Si Ťin-pching. V Číně Su Ťij strávila pět dní.

Schůzka má na obou stranách své důvody.

Su Ťij už před cestou mírnila očekávání těch, kdo doufali, že bude hovořit o lidských právech a podpoří politické vězně. Včetně už zmiňovaného držitele Nobelovy ceny míru za rok 2011 Liou-Siao Poa, odsouzeného ke dvanácti letům vězení za to, že žádal politický pluralismus.

Několikrát řekla, že Čína je pro Barmu velmi důležitou zemí, se kterou je třeba mít dobré vztahy.

Peking v minulosti podporoval vojenskou diktaturu v Rangúnu, a cesta Su Ťij tak je chápána jako snaha opozice ukázat, že nemá v úmyslu Číně škodit. Národní liga pro demokracii, kterou Su Ťij vede, může získat v listopadových parlamentních volbách mnoho mandátů a promluvit do sestavování nové vlády, pokud to armáda povolí.

I přes změny v Barmě a předání moci civilistům v roce 2011 totiž mají armádní špičky v zemi stále hlavní slovo a právo veta v mnoha otázkách.

Komunistická strana Číny měla rovněž své důvody, proč Su Ťij pozvat. S barmskými vojáky se vztahy v posledních letech kalí.

Po protestech Rangún zastavil stavbu přehrady na řece Iravádí a těžbu mědi. Oba projekty byly velkými čínskými investicemi. A přestože Čína zůstává největším investorem v Barmě, země se otevřela i Evropě nebo Japonsku.

Navíc přes barmské  území vedou čínské ropovody a plynovody.

"Pozvání Aun Schan Su Ťij je vzkazem současné barmské vládě a zvláště prezidentovi Thin Sheinovi, se kterým v Pekingu ztrácejí trpělivost," uvedl pro americkou televizi NBC čínský politolog Tu Ťi-feng.

Aun Schan Su Ťij může uspět se svojí stranou v parlamentních volbách, ale zatím se nemůže stát prezidentkou. Podle zákona nesmějí o funkci usilovat ti, jejichž manžel, manželka nebo děti mají cizí pasy a cizí občanství.

Britský manžel Su Ťij sice zemřel, ale její děti britské pasy mají.

Na sociálních sítích je politička v posledních týdnech kritizována za to, že se nevyslovila proti pronásledování muslimských Rohingů. Náboženské menšiny, jejíž příslušníci prchají po moři do jiných zemí. Vláda jim upírá právo na barmské občanství a vojáci je vyhánějí z jejich vesnic.

autor: Martin Novák | 15. 6. 2015

Související

    Hlavní zprávy

    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama

    Sponzorované odkazy

    reklama