Studie: Al-Káida chystá útok zbraněmi hromadného ničení

Roman Gazdík
1. 2. 2010 10:20
Kdyby měli zájem provádět malé útoky, už by je dávno udělali, tvrdí bývalý zaměstnanec CIA
Bakterie antraxu alias sněti slezinné
Bakterie antraxu alias sněti slezinné | Foto: Centers for Disease Control and Prevention's

Washington - Šéfové Al-Káidy chtějí zaútočit na Spojené státy zbraněmi hromadného ničení. Jsou odhodlaní získat biologické, chemické nebo jaderné zbraně a trpělivě vyčkávají, než se jim to podaří.

Hovoří o tom zpráva Kennedyho fakulty státní správy Harvardovy univerzity. Jejím autorem je Rolf Mowatt-Larssen, který v minulosti řídil pátrání po zbraních hromadného ničení v CIA.

Podle něj není pochyb o tom, že Al-Káida připravuje něco velkého.

Velká operace

"Pokud by Usáma bin Ládin a jeho pobočníci měli zájem využít hrubé chemické, biologické či radioaktivní materiály k útokům menšího rozsahu, existuje jen málo pochybností o tom, že by to už učinili," píše Mowatt-Larssen, který má za sebou čtvrt století práce ve výzvědných službách.

"Zkušenosti nás naučily, že vedení Al-Káidy si nevybírá zbraně - ať už konvenční, nebo nekonvenční - podle toho, jak je snadné je získat," dodává. "Vybírají je na základě toho, jak jsou vhodné pro zničení specifických cílů, které mají na mysli."

Ajmán Zavahrí, zakladatel a ideologický šéf organizace. Usáma bin Ládin je podle odborníků spíše jejím maskotem.
Ajmán Zavahrí, zakladatel a ideologický šéf organizace. Usáma bin Ládin je podle odborníků spíše jejím maskotem. | Foto: Reuters

Analytik tvrdí, že bin Ládinova slova hrozící útoky zbraněmi hromadného ničení nejsou "prázdnou rétorikou", ale jsou míněna vážně. Plánem je prý velkou akcí oslabit Západ, a tak umožnit svržení režimů, které jsou v arabském světě nyní u moci a které západní státy podporují. Boj proti těmto arabským režimům je hlavním cílem vedení teroristické organizace.

Něco lepšího

Mowatt-Larssen připomíná, že ideologický vůdce Al-Káidy Egypťan Ajmán Zavahrí na pásce zachycené americkými špiony roku 2003 odvolal připravovaný chemický útok na metro v New Yorku s tím, že organizace má v plánu "něco lepšího". Dodnes není jasné, co tím myslel.

Útok toxickým sarinem roku 1995 odzkoušela v Japonsku náboženská sekta Óm Šinrikjó. Jen zázrakem tehdy zahynulo pouze 12 lidí.

Podle Mowatta-Larssena vůdci Al-Káidy určili jako zbraň, se kterou je poměrně snadné zaútočit, antrax. S antraxovými dopisovými útoky z podzimu 2001 však dle něj neměli nic společného. Cílem je totiž velké množství obětí, a nikoli "pokus o vystrašení lidí několika dopisy".

Neobyčejný terorismus

Panika v Japonsku: sarinový útok na tokijské metro roku 1995
Panika v Japonsku: sarinový útok na tokijské metro roku 1995 | Foto: Aktuálně.cz

Jako důkaz metodičnosti a trpělivosti Al-Káidy uvádí Mowatt-Larssen případ dvou vědců, které najal Zavahrí na to, aby separátně vytvořili laboratoř, kde se měly kultivovat bakterie antraxu. Jedním z nich byl pákistánský mikrobiolog, druhým bývalý malajsijský kapitán vytrénovaný USA.

V době americké invaze do Afghánistánu už Al-Káida údajně disponovala jak laboratoří, tak bakteriemi. Ještě se jí však nepodařilo vyrobit biologické zbraně. Po invazi USA vědci ze země uprchli.

"Bylo to na hony vzdálené obyčejnému terorismu," řekl Mowatt-Larssen v interview s deníkem Washington Post. "Program byl přísně rozčleněn na nejvyšší úrovni organizace. Byl metodický a velmi profesionální."

Že by se podařilo Al-Káidě získat jaderné zbraně, považují za mnohem méně pravděpodobné nejen tajné služby, ale údajně i sami šéfové teroristické organizace.

 

Právě se děje

před 53 minutami

Stát ani po letech neví, jak Česku pomohly investiční pobídky, kritizuje Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ)

Stát ani po letech neví, jak Česku pomohly investiční pobídky, kritizuje Nejvyšší Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) uvedl v pondělí zveřejněné zprávě, že od roku 2000 do roku 2019 příjemci pobídek vyčerpali přes 75 miliard korun, většinou v podobě slevy na dani z příjmů. Kontroloři také konstatovali, že ministerstvo průmyslu a obchodu nesleduje dodatečné náklady státu, které pobídky provázejí. Ministerstvo se k věci zatím nevyjádřilo.

Od roku 2000, kdy byl schválen speciální zákon o poskytování investičních pobídek, do září 2020 přislíbilo ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) 955 pobídek. Ty měly mimo jiné pomoci snížit nezaměstnanost. Počet pobídek však v posledních letech navzdory klesající nezaměstnanosti rostl, a to až do konce roku 2018, zjistil NKÚ.

Většina státní podpory mířila do zpracovatelského průmyslu, a to na investice bez povinnosti vytvářet vyšší přidanou hodnotu. "Do tohoto odvětví plynulo 96 procent pobídek přislíbených MPO od roku 2012 do září 2020," zjistili kontroloři.

Zdroj: ČTK
před 2 hodinami

Na severu Minneapolisu někdo střílel na příslušníky národní gardy. Novináři si stěžují na policejní násilí

Na severu amerického Minneapolisu někdo v noci na neděli střílel na dvojici příslušníků národní gardy. Ti na místě hlídkovali v návaznosti na policejní zásah proti 20letému černochovi. 

Incident se odehrál asi osm kilometrů od předměstí Brooklyn Center, kde předchozí neděli policejní kontrola na silnici skončila smrtí Daunteho Wrighta. Na gardisty někdo střílel z projíždějícího vozu krátce po čtvrté hodině ranní (11:00 středoevropského času). Jeden z mužů byl hospitalizován kvůli zranění způsobenému rozbitým sklem, druhý podle vyjádření národní gardy státu Minnesota utrpěl jen "povrchové" rány.

Po nepokojích vyvolaných zásahem proti Wrightovi se o víkendu objevovaly zprávy o agresivním jednání bezpečnostních složek vůči novinářům, kteří protesty pokrývali. Na použití pepřového spreje nebo bezdůvodnou vazbu si stěžovali pracovníci agentury AFP, televize CNN i deníku The New York Times (NYT). Guvernér státu Minnesota Tim Walz v neděli označil zásahy proti novinářům za nepřijatelné.

Zdroj: ČTK
Další zprávy