Strop na plyn v unii dohodneme do Vánoc, věří Síkela. Němci a Nizozemci ale říkají ne

Kateřina Šafaříková Kateřina Šafaříková
24. 11. 2022 20:19
"Šampaňské ještě neotevíráme, ale dáváme ho chladit," shrnul český ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (za STAN) čtvrteční schůzku Evropské unie k zastropování ceny plynu. Je optimistický, přestože toho dne ráno to vypadalo na rychlý odchod od stolu. Německo spolu s Nizozemskem a podpořené Dánskem tvrdí, že moc levný plyn by mohl vést k nedostatku této suroviny v Evropě.
Ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (za STAN).
Ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (za STAN). | Foto: ČTK

Členské státy sedmadvacítky ostře rozdělil návrh Evropské komise na zastropování ceny plynu a na schůzku většina ministrů přicházela s tím, že ho odmítá. Komise tento týden přišla se stropem ve výši 275 eur za megawatthodinu, což je výrazně víc než nynější hladina, kdy se plyn na klíčové nizozemské burze prodává za zhruba 120 eur.

Spuštění stropu navíc Brusel podmínil tím, že by plyn musel zůstat nad 275 eury aspoň dva týdny. Takto dlouho přitom nevydržel ani v době, kdy se plyn dostal na svůj dosavadní rekord a ceny energií začaly škrtit podniky v unii.

Většina zemí v čele se Španělskem, Itálií, Belgií a dalšími označila návrh komise za "vtip" a hrozila, že nedá souhlas s dalšími opatřeními, pokud se nepohne hledání přijatelného stropu u plynu.

Unie se už dříve shodla na společných nákupech zemního plynu do zásobníků počínaje příštím jarem a systému solidárních dodávek této suroviny státu, který by se měl ocitnout úplně bez plynu. Stejně tak členské země daly zelenou kratšímu povolovacímu procesu pro výstavbu fotovoltaiky a dalších technologií obnovitelných zdrojů. 

Hrozilo ovšem, že vše spadne pod stůl, protože státy nejvíc lobbující za zastropování plynu podmínily souhlas se zmíněnými kroky dohodou právě na stropu. České předsednictví proto přišlo s návrhem, že státy společné nákupy plynu a další opatření nyní neformálně posvětí, což se ve středu v Bruselu stalo. Povolení pro instalaci solárních panelů na střechu by tak i v Česku nemělo napříště trvat šest měsíců, ale jen jeden.

Formálně to ale ministři závazně schválí až jako součást balíčku spolu se stropem na plyn. Česko kvůli tomu svolalo další, už pátou schůzku ministrů energetiky, na které se chce na stropu dohodnout. Síkela jako možné datum této schůzky stanovil 13. prosinec. Španělsko s Portugalskem ovšem už teď dotují plyn do elektráren nad 40 eur za megawatthodinu a Německo považuje strop ve výši 275 eur za stále moc vysoký a nechce o něm slyšet.

"Diskuse byla dnes docela bouřlivá a čeká nás teď hodně tvrdé práce a vyjednávání," řekl novinářům v Bruselu po schůzce Síkela. Neočekává ale, že se 13. prosince státy shodnou. "Ve hře je příliš mnoho," uvedl Síkela. Pokud by se to přesto nepodařilo, Češi předpokládají, že by strop na plyn rozsekli lídři na summitu Evropské unie 15. a 16. prosince.

Německo spolu s Nizozemskem a podpořené Dánskem tvrdí, že moc levný plyn by raketově zvedl jeho spotřebu na kontinentě a Evropě by hrozil nedostatek této suroviny.

Němci také argumentují vysokými náklady, které by při zastropování nesli zejména oni se svou vysokou závislostí na energii z plynu. Na domácí půdě přitom německá vláda regulaci ceny plynu pro domácnosti i velké podniky už schválila. 

"Argumenty, které Němci a Holanďané předkládají, jsou relevantní a jde o jejich správnou kalibraci. O tom teď povedeme debatu," dodal Síkela. Podle informací z předsednického týmu budou Češi s ostatními státy vyjednávat jak o nové výši stropu, který bude nižší než 275 eur, tak i o zkrácení doby cenového výkyvu, jenž by strop spustil. 

Na nové podobě stropu se nemusí shodnout všechny země, stačí jejich zhruba dvoutřetinová většina. Souhlas by se tak mohl obejít bez Němců a Holanďanů. Premiér Petr Fiala (ODS) měl ale ostatním lídrům zemí Evropské unie slíbit, že o citlivé energetice se bude rozhodovat konsenzem. "Budu se snažit přesvědčit i Němce a Holanďany," potvrdil Síkela.

Video: Teplo bude, ale výrazně dražší. A příští zima může být ještě horší, říká Hájek (9. 11. 2022)

Pokud se nestane něco mimořádného, tak sezonu zvládneme. Teplo bude výrazně dražší, ale nečekám fatální problém, říká šéf Teplárenského sdružení. | Video: Daniela Drtinová
 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

Aktualizováno před 2 minutami

Vůdce Islámského státu abú Hasan Hášimí Kurajší byl zabit, oznámil mluvčí

Vůdce teroristické organizace Islámský stát (IS) abú Hasan Hášimí Kurajší byl zabit. Oznámil to mluvčí islamistů v audionahrávce na Telegramu. Kurajší, který stál v čele skupiny teprve od března, podle něj zahynul "v boji proti nepřátelům". Jeho nástupcem se stal abú Husajn Husajní Kurajší, citovala mluvčího agentura Reuters. Podle USA stojí za jeho smrtí povstalecká Svobodná syrská armáda (FSA), která působí v Sýrii.

"Zemřel v boji proti nepřátelům boha, a předtím, než sám zahynul na bitevním poli, některé z nich zabil," uvedl mluvčí teroristické organizace abú Hasan Muhádžir.

Jak informovala následně americká armáda, operaci, která vedla k zabití vůdce islamistů, podnikla Svobodná syrská armáda (FSA) v provincii Dará v polovině října. "ISIS zůstává i nadále hrozbou v regionu," dodalo velení amerických sil na Blízkém východě, v Perském zálivu a severní Africe (CENTCOM). Doplnilo, že "CENTCOM se i nadále spolu se svými partnery soustředí na trvalou porážku ISIS". ISIS je zkratkou pro Islámský stát v Iráku a Sýrii.

Hasan Hášimí Kurajší se stal lídrem islamistů na jaře poté, co začátkem února při operaci speciálních jednotek USA v severozápadní Sýrii zemřel předchozí vůdce IS abú Ibráhím Hášimí Kurajší.

Zdroj: ČTK
Další zprávy