Strojvůdci dva dny nespali. Na nádraží zabili 167 lidí

Martin Novák Martin Novák
19. 8. 2013 7:15
V seriálu o velkých vlakových katastrofách se vracíme k tragickému 30. srpnu 1974 v Záhřebu
Fotografie pořízená několik hodin po nehodě.
Fotografie pořízená několik hodin po nehodě. | Foto: wikimedia

Praha - Jako mimořádně teplý večer popisují pamětníci v Jugoslávii 30. srpen 1974. Necelou hodinu a půl před svým koncem se ale tento den zapsal do historie dnes už neexistující země mimořádnou tragédií.

Nejhorším železničním neštěstím v poválečných dějinách Evropy. Expres s názvem Direkt Orijenta a s devíti vagóny, jedoucí na neobvykle dlouhé trase z Atén přes Sofii a Bělehrad do německého Dortmundu, vykolejil na hlavním nádraží v Záhřebu.

Nehoda se nápadně podobala té ve Španělsku, kde před třemi týdny zahynulo 79 lidí. Vlak vjel před devětatřiceti lety na záhřebské nádraží příliš rychle. Místo předepsaných čtyřiceti kilometrů v hodině uháněl rychlostí 104 kilometrů v hodině.

V oblouku před nástupištěm rychlík ve 22:40 vykolejil. Lokomotiva s oběma strojvůdci zůstala v pořádku, ale ze čtyř stovek pasažérů jich nepřežilo nejméně 167.

Přesný počet se nikdy nezjistil, protože některé oběti se nepodařilo identifikovat a nebylo možné dát dohromady těla.

"Zavolali nás, že se stala na nádraží strašná věc a musíme tam přijít. Když jsem tam dorazil, viděl jsem mnoho lidských utržených rukou a nohou. Nakládali jsme je do pytlů," vypověděl později jeden z tehdejších zaměstnanců nádraží.

Podle jiných svědectví ležela na nádraží změť kusů lidských těl, krve a železného šrotu.

Zatímco bezprostřední příčina nehody v Záhřebu byla stejná jako v případě nedávné tragédie u Santiaga de Compostela, okolnosti se lišily.

Vyšetřování ukázalo, že oba strojvůdci pracovali nepřetržitě pětačtyřicet hodin a na jejich vážné chybě se podílela únava.

Jeden dostal patnáct let vězení, druhý osm let.

V troskách vlaku zahynuly celé rodiny z Řecka a Jugoslávie. Šlo totiž o soupravy, která vezla lidi, pracující v Německu jako takzvaní gastarbeitři. Po letní dovolené se vraceli do Německa.

Vyšetřování ukázalo, že nebezpečně rychle projížděl vlak už některými dřívějšími stanicemi.

Technickou závadu přitom lokomotiva, vyrobená v padesátých letech, neměla. I signalizační zařízení na trati bylo v pořádku, na vině byla zkrátka lidská chyba, způsobená únavou a přepracováním.

Strojvůdce Nikola Knežević, který dostal patnáctiletý trest, nikdy nechtěl o události s nikým hovořit. Jeho kolega už zemřel.

Oběti, které nebyly identifikovány, spočívají v masovém hrobě na záhřebském hřbitově Mirgoroj.

Lokomotiva je vystavená ve dvoře záhřebského železničního muzea.

Před nádražím se postupně shromažďovaly stovky příbuzných, ale mnoho hodin nedostávaly žádné zprávy, protože záchranářské a vyprošťovací práce probíhaly velmi pomalu.

V médiích se pro večer 30. srpna 1974 vžil název "záhřebská noc hrůzy".

Deník Jutarnji List nedávno napsal, že poměry na chorvatské železnici se od těch dob tolik nezměnily.

Nehody vlaků jsou v zemi časté, i když si už nikdy nevyžádaly tolik obětí jako před devětatřiceti lety.

 

Právě se děje

před 6 hodinami

Lille ukončilo letitou nadvládu PSG v Superpoháru

Fotbalisté Lille ukončili letitou nadvládu Paris St. Germain ve francouzském Superpoháru. V dnešním utkání hraném v Tel Avivu zvítězil mistrovský celek 1:0 brankou portugalského záložníka Xeky ze závěru prvního poločasu.

Paris St. Germain vyhrál předchozích osm ročníků Superpoháru včetně toho předchozího, který se kvůli pandemii koronaviru hrál až letos v lednu. Pařížané v minulé sezoně po třech letech nevyhráli ligu, ale uspěli alespoň v domácím poháru po vítězství 2:0 nad Monakem.

O Superpohár hráli svěřenci Mauricia Pochettina bez hvězdného Kyliana Mbappého. V posledních 20 minutách si odbyl soutěžní premiéru po příchodu z Liverpoolu kapitán nizozemské reprezentace Georginio Wijnaldum.

Francouzský fotbalový Superpohár v Tel Avivu:

Lille - Paris St. Germain 1:0 (1:0)

Branka: 45. Xeka.

Lille vyhrálo Superpohár poprvé v historii a ukončilo osm ročníků trvající nadvládu PSG.

před 7 hodinami

Nevládní organizace zachránily za poslední den ze Středozemního moře 500 migrantů

Lodě nevládních organizací v neděli poskytly pomoc a přijaly na palubu zhruba 500 migrantů, které vylovily ve střední části Středozemního moře, mezi Libyí, Tuniskem, Itálií a Maltou. Oznámila to francouzská organizace SOS Méditerranée. Její loď v sobotu zachránila dalších 200 osob a na palubě má v současnosti na 550 migrantů, uvedla agentura AFP.

Nejvýznamnější zásah byl v noci na neděli nedaleko libyjských břehů. "Záchranná akce v mezinárodních vodách byla velice nebezpečná, velké plavidlo postavené ze dřeva s více než 400 osobami na palubě začalo nabírat vodu," uvedla francouzská organizace. Záchranné akce se účastnily i lodě Sea Watch 3 a Nadir německých organizací Sea Watch a ResQship. Při dalším zásahu nedaleko Malty loď Ocean Viking přijala na palubu dalších 100 migrantů.

Za posledních 48 hodin lodě zachránily zhruba 700 migrantů, kterým poskytly základní pomoc.

Podle Úřadu vysokého komisaře OSN pro uprchlíky z Afriky do Evropy připlulo letos dosud po Středozemním moři zhruba 45 000 lidí. To je výrazně více než za stejné období v loňském roce. Více než polovina tohoto počtu připadá na trasu z Libye a Tuniska do Itálie a na Maltu. S růstem pokusů dostat se do Evropské unie se ale zvyšuje i počet úmrtí na moři. Mezinárodní organizace pro migraci uvedla, že v první polovině letošního roku zemřelo ve Středozemním moři přes 1100 migrantů, což je také více než vloni.

Zdroj: ČTK
Další zprávy