Měli podíl na hrůzách nacismu, dostávají penzi pro válečné oběti. Německá zpráva šokovala historiky

ČTK ČTK
22. 11. 2016 19:58
Až 50 tisíc osob spoluodpovědných za hrůzy 2. světové války pobírá zvláštní penzi pro takzvané "válečné oběti", které odsouhlasilo v roce 1950 tehdejší západní Německo. Mezi 4,4 miliony příjemců však byli kromě civilistů zraněných při bombardování také příslušníci SS střežící vyhlazovací tábory. Desítky tisíc takových lidí měli podle zákona z roku 1998 o tyto důchody přijít. Ve skutečnosti o důchod v letech 1998 až 2013 přišlo ale pouze 99 osob.
Vyhlazovací tábor v Osvětimi - ilustrační foto.
Vyhlazovací tábor v Osvětimi - ilustrační foto. | Foto: Reuters

Berlín/Jeruzalém - Desítky tisíc Němců potenciálně zapojených do nacistických válečných zločinů zřejmě pobíralo zvláštní invalidní důchody, navzdory změnám schváleným před téměř 20 lety. Vyplývá to z oficiální zprávy, která byla v úterý podle agentury AP v tichosti zveřejněna na webu německého ministerstva práce.

Zjištění šokovalo Centrum Simona Wiesenthala, které je mezinárodní židovskou organizací pro lidská práva a nese jméno po slavném "lovci nacistů" usilujícím postavit před soud nacistické válečné zločince.

Změny německého zákona přijaté v roce 1998 měly podle původních očekávání odebrat důchody až 50 tisícům osob (spolu)odpovědných za "zločiny proti zásadám lidskosti nebo právního státu". Podle kontroly zkoumající období let 1998 až 2013 však o důchod přišlo pouze 99 osob.

Takto nízký počet je podle zprávy zadané ministerstvem práce důsledkem souběhu několika problémů. Kvůli nedostatečné digitalizaci důležitých dokumentů a právním obtížím se jako komplikované prý ukázalo už jen samotné přezkoumávání desítek tisíc případů. Zpráva ale zároveň připouští, že někdy byl na vině i malý zájem sankce uplatnit.

"Výsledky jsou neuvěřitelným zklamáním," prohlásil ředitel Wiesenthalova střediska v Jeruzalémě Efraim Zuroff. "Nikdy bych si ani ve svých nejhorších nočních můrách nepomyslel, že to číslo bude tak nízké," dodal.

Ministerstvo práce sdělilo AP, že zpráva odhaluje, že očekávání z roku 1998 "bezesporu nebyla naplněna," ale odebrání důchodů je prý "stále možné v budoucnosti".

V roce 1950 odsouhlasilo tehdejší západní Německo zvláštní penze pro takzvané "válečné oběti". Tehdy na tyto platby dosáhlo přibližně 4,4 milionu osob. Mezi příjemci byli civilisté zranění při spojeneckých bombardováních, ale i příslušníci SS střežící vyhlazovací tábory. Podporu pobírala i vdova po jednom ze strůjců holocaustu a bývalém říšském protektorovi Reinhardu Heydrichovi.

V roce 1998 přijímalo příspěvek ještě přibližně 940 tisíc Němců. Analytici ministerstva práce zjistili, že jen v osmi spolkových zemích mezi nimi bylo 23 501 bývalých příslušníků jednotek SS. Ve stejné době vyvrcholilo pobouření, že pravděpodobní váleční zločinci dostávají kompenzace, zatímco mnohé z jejich obětí ne. Pravidla byla proto tehdy změněna, aby se příspěvek nevztahoval na provinilé nacisty.

 

Právě se děje

před 6 hodinami

Marcon chce posílit vztahy s Bidenovou Amerikou. Prezidenti chtějí spolupracovat v rámci WHO

Nový americký prezident Joe Biden v neděli poprvé od nástupu do funkce mluvil se svým francouzským protějškem Emmanuelem Macronem a vyjádřil touhu po upevnění vzájemných vztahů obou zemí, uvedl Bílý dům. Podle Macrona měli oba vůdci velmi blízké názory, a to zejména co se týče přístupu k mezinárodním problémům, jakými je například boj s pandemií či klimatickými změnami, uvedl Elysejský palác.

Prezidenti se shodli na nutnosti spolupracovat v oblasti globálního veřejného zdraví v rámci Světové zdravotnické organizace (WHO). Z té USA vyvedl předchozí prezident Donald Trump, Biden však hned po nástupu do funkce nařídil, aby se k ní Spojené státy vrátily. Stejně tak tomu bylo i u pařížské klimatické dohody z roku 2015.

Zdroj: ČTK
před 7 hodinami

Koulař Crouser vylepšil 32 let starý halový světový rekord

Americký koulař Ryan Crouser vytvořil na mítinku ve Fayetteville světový halový rekord. Osmadvacetiletý olympijský vítěz z Ria de Janeiro předčil pokusem 22,82 metru o šestnáct centimetrů výkon krajana Randyho Barnese, který se v čele historických tabulek držel 32 let.

Crouser se na devět centimetrů přiblížil svému absolutnímu maximu z loňského roku. Pod střechou měl jeho dosavadní osobní rekord hodnotu 22,60. Ve Fayetteville Barnsův výkon překonal dokonce dvakrát. Nejdál poslal kouli hned v první sérii, ve třetí ještě předvedl pokus dlouhý 22,70.

"Velmi dobrý start do roku 2021," řekl televizi ESPN Crouser. Historickým zápisem si upevnil první místo v letošních tabulkách, v nichž se za něj v sobotu zařadil výkonem 21,48 český rekordman Tomáš Staněk.

Barnes zůstává nadále absolutním světovým rekordmanem výkonem 23,12 z roku 1990. Za 23 metrů poslal 7,26 kg těžké náčiní také němec Ulf Timmermann (23,06), Crouser se výkonem 22,91 dělí o třetí místo v tabulkách s krajanem Joem Kovacsem a Italem Alessandrem Andreiem.

před 8 hodinami

Portugalský prezident de Sousa podle odhadů obhájil mandát

Portugalský prezident Marcelo Rebelo de Sousa podle odhadů obhájil mandát, hned v prvním kole dnešních voleb se mu podařilo získat přes polovinu hlasů. S odkazem na projekci veřejnoprávní televize RTP o tom informují tiskové agentury.

De Sousa, který je zástupcem pravého středu, si podle odhadů zajistil 57 až 62 procent odevzdaných hlasovacích lístků. V čele Portugalska tak bude dalších pět let.

Další zprávy