Střelba v Kosovu. Oblast chce nezávislost, hrozí válka?

Zdeněk Mihalco
5. 8. 2007 23:44
Budoucnost Kosova je chmurná

ANALÝZA - Požadavek albánských představitelů, aby jihosrbská oblast Kosovo získala nezávislost, rozděluje mocnosti. Zatímco USA i Evropská unie omezenou samostatnost podporují, Rusko je proti. Ať dopadnou další jednání o budoucnosti této nestabilní oblasti jakkoliv, jisté je, že v Kosovu a sousední Makedonii hrozí vznik dalšího válečného konfliktu.

Ukázkou, co by v případě pokračující neshody v neklidné oblasti mohlo následovat, je nedělní střelba na jihu Srbska. Tamní policie bojovala s kosovskými ozbrojenci, jeden z nich přestřelku nepřežil.

Podle oficiální srbské verze, kterou publikovala čtk, maskovaní albánští odstřelovači napadli policisty během zátahu proti gangu, který na kosovské hranici přepadává a okrádá cestující na hlavním silničním tahu. "Zahájili střelbu na policii ... proměnilo se to ve skutečné bitevní pole," řekl srbský ministr vnitra Dragan Jočić.

Nejlepší ze špatných řešení...

Incident dokládá, jak je situace v Kosovu vyostřená. Experti se shodují, že v nabídce diplomatických řešení jsou pouze špatná a ještě horší.

Samostatnost Kosova je jedním z těchto špatných řešení. Hrozí, že po jejím vyhlášení Albánci začnou usilovat o spojení všech Albánců do jednoho státu.

Kromě samostatnosti Kosova připadá v úvahu ještě jeho rozdělení. Takové řešení však nemá mezinárodní podporu.

Proti nezávislosti oblasti jsou Srbové, které podporuje Rusko. Na území Kosova totiž leží řada památek spojených se srbskou historií. Navíc v Kosovu stále přebývá stotisícová srbská menšina.

Mezinárodní instituce pravděpodobně nedokážou případné eskalaci násilí zabránit.

Foto: Aktuálně.cz

... nebo současný stav?

"Mezinárodní společenství se v Kosovu už na samém počátku dostalo do slepé uličky. Jeho postavení je tam podobné jako postavení Američanů v Iráku," myslí si Karel Jirásek, který se problémy Balkánu dlouhodobě zabývá.

"Musí Albáncům slibovat potenciální samostatnost a předání veškeré moci místním úřadům, jinak by se na Kosovu neudrželo. Současně však musí toto předání moci oddalovat, jinak by tu vzniklo nekontrolovatelné ohnisko napětí a nestability. Pokus o vytvoření multietnické společnosti je naprosto iluzorní, předem odsouzený k nezdaru," tvrdí.

Balkanolog Jan Rychlík kritizuje přístup mezinárodního společenství: "Je naprosto kontraproduktivní a často schizofrenní. Mezinárodní společenství nikdy nemělo jasný plán ohledně budoucnosti Kosova. Místo něj se ohánělo prázdnými frázemi o multietnickém Kosovu," říká.

Podle oslovených expertů by relativně nejstabilnějším řešením bylo mnohaleté zachování současného stavu; tedy aby Kosovo formálně náleželo Srbsku, ale pod mezinárodní správou. Během té doby by se v Kosovu muselo rozvíjet vzdělání a ekonomika.

Až utečou Srbové

Pokud v budoucnu dojde ke stažení mezinárodních jednotek, vzroste kriminalita.

Desetitisíce Srbů žijících na území Kosova pravděpodobně utečou do Srbska. Je jen otázkou, zda utečou sami, nebo je Albánci z Kosova vyženou.

"Přesídlení sta tisíc Srbů z Kosova do Srbska může vyvolat další problémy. Vláda zřejmě nebude mít jinou možnost, než pokusit se o jejich umístění ve Vojvodině, což ale může narušit křehkou rovnováhu mezi tamními Srby, Maďary, Slováky a Rusíny," obává se Jan Rychlík.

Památky. Kosovo je kolébkou srbské státnosti
Památky. Kosovo je kolébkou srbské státnosti | Foto: UNESCO/Horst Gödicke

Putin se bojí

Nezávislost Kosova by také mohla rozvrátit křehké uspořádání v Bosně a Hercegovině.

Po uznání samostatného Kosova porostou preference nacionalistických politických stran v Srbsku. Podle jednoho z průzkumů by například polovina Srbů za cenu udržení Kosova obětovala vstup do Evropské unie.

Ruský prezident Putin navíc tvrdí, že uznáním samostatného Kosova bude porušeno mezinárodní právo a že by precedens v podobě nezávislosti dodal síly separatistům v dalších zemích včetně Ruska.

Karel Jirásek shrnuje: "Čím dříve k nezávislosti Kosova dojde, tím horší to bude mít důsledky."

Velká Albánie?

Po vyhlášení nezávislosti hrozí, že Albánci začnou usilovat o sjednocení všech Albánců v jeden stát a vznik takzvané Velké Albánie.

Takovou možnost už nyní připouštějí i někteří albánští politici. Velká Albánie by zahrnovala samotnou Albánii, část Makedonie, Kosovo, a možná i část Řecka, Srbska a Černé Hory.

Takový pokus by znamenal destabilizaci celého regionu, zejména Makedonie, kde žije početná albánská menšina.

Občanská válka v Makedonii už vypukla před šesti lety a nyní hrozí její další vzplanutí.

 

Právě se děje

Další zprávy