Střední Asie: Jedna revoluce jaro nedělá

Roman Staněk
28. 12. 2005 8:20
Praha - Střední Asie, stabilní a na strategické suroviny bohatý region, se letos otřásl v základech. Čtyři hlavní sloupy se přesto drží pevně a neochvějně.

Kyrgyzstán

Nejvýznamnější změnou bylo březnové povstání v Kyrgyzstánu. Navazovalo na oranžovou revoluci na Ukrajině a pro jeho podobnost s ní se mu začalo říkat "tulipánová revoluce". Lidem se povedlo svrhnout autoritářského prezidenta Askara Akajeva. Na jeho místo se dostal (zatím) neautoritářský Kurmanbek Bakijev.

Odborníci v dubnu přesvědčivě tvrdili, že revoluce v Kyrgyzstánu proběhla úspěšně, protože šlo o nejmírnější režim ze všech středoasijských republik. Nikdo tak nepředpokládal, že by se něco jen lehce podobného mohlo stát v sousedním Uzbekistánu a prezident Islam Karimov už vůbec ne.

Jenže ono se stalo. V květnu začaly mohutné demonstrace ve Ferganské kotlině, což je chudý nestabilní region, ve kterém se zdržují islamští radikálové.

Uzbekistán

Prezident Karimov však neponechal nic náhodě a poslal do Andižanu své vojáky, aby demonstrujícím sdělili, že se mu ještě nechce do důchodu. Vojáci prezidentovo sdělení podali neverbálně a aby povstání potlačili, postříleli 180 islámských radikálů, anebo přes pět set ničím se neprovinivších lidí.

Lidé podezřelí z organizování převratu v uzbeckém Andižanu.
Lidé podezřelí z organizování převratu v uzbeckém Andižanu. | Foto: Reuters

Záleží, jestli chceme věřit verzi prezidenta Karimova, či mezinárodních nevládních organizací. Svět se po svědectví novinářů a humanitárních pracovníků přiklonil spíše k verzi druhé. Například Evropská unie odmítla vydávat víza nejvyšším uzbeckým činitelům.

O kritice ze strany Západu čtěte ZDE

To Karimova namíchlo a Západ přestal mít rád. Vyhostil pracovníky humanitárních organizací jako Peace Corps, odmítl americkou leteckou základnu v Chanabádu, zakázal létat strojům NATO přes své území, zavřel pobočku BBC a rádia Svobodná Evropa a soudí kde koho, kdo se kolem povstání v Andižanu jen ochomýtl (a přežil).

Více o "protizápadních" opatřeních čtěte ZDE

Jediným jeho kamarádem je momentálně ruský prezident Vladimir Putin, se kterým vesele podepisuje smlouvy. Snaží si udobřit také Německo: vládní kabinet stárne a občas bude nějaký ministr potřebovat kvalitní lékařskou péči, které se mu v Taškentu nedostává. Stejně jako před pár týdny ministr vnitra Zakirdžon Almatov.

O aféře ministra se dozvíte více ZDE

Turkmenistán

To turkmenský prezident Saparmurat Nijazov se těší dobrému zdraví a také "oblibě" u svého chudého lidu. Vyleštěné zlaté sochy poloboha Turkmenbašiho se otáčejí za sluncem a prezident, nebo spíš velký otec neboli hlava pomazaná vymýšlí, jak by svému lidu prospěl, aby ho měl ještě radši.

Zlatá socha turkmenského prezidenta na náměstí v Aškabadu
Zlatá socha turkmenského prezidenta na náměstí v Aškabadu | Foto: Aktuálně.cz

V tomto roce nechal uzavřít všechny nemocnice po celé zemi a otevřel jenom jednu jedinou nedaleko svého sídla. Odůvodnil to zkvalitňováním lékařské péče. Nechal uzavřít v zemi knihovny, protože turkmenští občané vše, co potřebují vědět, naleznou ve svaté knize Runhamě. Je přece veršovaná a napsal ji sám prezident.

Situace v Uzbekistánu a Turkmenistánu je absurdní. Nicméně svět to nechává chladným. Přece jen se tam neválčí, neumírají tam tisíce lidí denně na AIDS a z nedostatku vody. Mučení a represe nejsou dostatečným důvodem k zásahu.

Kazachstán

Skoro devadesát procent obyvatel Kazachstánu si zvolilo v letošních volbách za prezidenta opět Nursultana Nazarbájeva. Jak jinak taky. Šef opozice raději spáchal sebevraždu, když si dal přes obličej polštář a vpravil si kulku mezi oči. Ten polštář měl prý, aby nerušil sousedy. Zajímavé oficiální podání události.

O prezidentských volbách čtěte ZDE

Je ovšem fakt, že si prezidenta nechce nikdo rozházet, protože takříkajíc sedí na ropě. Kazachstán se brzy stane jedním z deseti největších producentů ropy na světě. Pár ropovodů teče do Ruska, jeden nový do Číny, a Spojené státy by si taky určitě něco z velkého poháru usrkly.

Ropa je to, co dělá z Kazachstánu budoucí světovou velmoc
Ropa je to, co dělá z Kazachstánu budoucí světovou velmoc | Foto: Reuters

O novém ropovodu čtěte ZDE

Kazachstán, to je prosperující ekonomika (hurá), velká ropná pole (hurá) a ke všem přátelský vůdce národa (hurá).

Více faktů o Kazachstánu naleznete ZDE

Tádžikistán

Taky se ptáte, co to je? Kde to je? Co s tím? Ano, ve střední Asii je ještě jeden stát, o kterém česká média psala tento rok snad jen jednou, a to když v únoru vyhrála parlamentní volby Lidovědemokratická strana Tádžikistánu prezidenta Imomaliho Rachmonova.

Pozornost pak už v souvislosti s touto nejchudší středoasijskou zemí připoutal pouze spor dvou milenců, kdy muž v hlavním městě Dušanbe schoval ze žárlivosti do dívčiny kabelky odjištěný granát.

#reklama

 

Právě se děje

Další zprávy