


Když v roce 2020 celý svět sledoval běloruský boj o svobodu po zfalšovaných volbách, byla Maryja Kalesnikavová u toho jako jedna z hlavních aktérek. Během protestů vedla opozici, režim ji následně po jejich potlačení chtěl odvézt ze země. Ona roztrhala pas a do poloviny loňského prosince byla ve vězení. Američané tehdy domluvili propuštění výměnou za zmírnění sankcí na hnojiva.

Byla jsem svobodná pořád, i ve vězení. Moje duše a moje mysl nikdy nebyly ve vězení a bylo to vždycky tak, moje tělo samozřejmě bylo ve vězení, ale já ne.
Nejde o jógu, ale jógu jsem dělala také. Každý večer jsem tančila ve své cele, když jsem byla v izolaci. Ale o to nejde, jde o tvůj vnitřní pocit svobody. To se nedá naučit.
Poslední tři roky jsem byla ve velmi těžké situaci. Říká se tomu režim incommunicado, kdy nemáte dopisy ani hovory s rodinou. Ale ten pocit svobody, o tom to není. Není to o zdech, o poutech, o mřížích.
Jde o to, co se děje uvnitř vás. Před vězením jsem byla svobodná, během vězení jsem byla svobodná a teď jsem také svobodná. Můžete si vybrat způsob svého života, být obětí, nebo nebýt. A já jsem nikdy nebyla obětí, nikdy se necítím jako oběť, protože vím, že moje morální pravidla a moje morální volba zvítězí nad Lukašenkem a režimem.
Ne, vůbec ne.
Chránil mě optimistický a velmi pozitivní způsob uvažování, který mi dává sílu. Jsem silná a ještě silnější než předtím. Mám novou verzi známého rčení: co nás nezabije, to nás nezabije.
Pro mě jako političku bylo velmi důležité zůstat se svými lidmi, protože je to velmi dobrý pocit, když je vás 500 tisíc v ulicích. Všichni jsme se smáli a byli spolu, v bezpečí. Pak ale nastaly velmi temné časy s vězením, represemi, agresí a násilím ze strany vlády.
Ani na minutu jsem neváhala a ani teď, po pěti letech a čtyřech měsících ve vězení, bych svůj názor nezměnila.
Pro lidi v Bělorusku je velmi nebezpečné komunikovat s lidmi, jako jsou opoziční vůdci v exilu. Problémem je, že ačkoliv já jsem na svobodě, ve vězení je stále asi 900 lidí, z nichž někteří jsou ve velmi špatné situaci, ve špatném zdravotním stavu a ve vězení jsou již více než pět let.
Nikdo nemůže dlouho přežít v takových podmínkách, jaké panují v běloruských věznicích. Důležitým tématem pro mě je ty lidi osvobodit, a proto mluvím o obnovení kontaktů, jednáních a vyjednávání s Lukašenkovým režimem.
Já tady sedím díky vyjednáváním, v důsledku dohod Trumpa s Lukašenkem, a je to příklad toho, že tento druh vyjednávání funguje. Evropská unie musí vynaložit více úsilí a podniknout více kroků, abychom tyto lidi zachránili, zachránili jejich životy, přivedli je domů.
Vy jako Evropa máte dostatek nástrojů a mechanismů, abyste to dokázali. Já vlastně ani nejsem politička, nemohu v Bělorusku nic ovlivnit. Vy ano.
To je fakt. Jenže úroveň represe je nízká, pomalu klesá. A to je pro nás dobré znamení, za půl roku to bylo více než 1500, nyní je ve vězení 900 lidí.
Neříkám, že režim je dobrý. Ale vidíme malé kroky, které ukazují, že úroveň represe není tak vysoká, trochu se zpomaluje. A myslím si, že o každý lidský život stojí za to bojovat.
Evropští politici posledních pět let uvalují sankce a byli si jisti, že to přivede Bělorusko ke kolapsu. Ale Bělorusko nekolabuje. Přesunuli ekonomiku k Rusku, Asii a Číně, na Rusku jsou extrémně závislí.
Myslím, že jsme v bodě, kdy EU může zahájit jednání, mluvit a ovlivňovat politiku v Bělorusku a je to i v evropském zájmu. Putin je velmi chytrý a má představu, co by s Běloruskem udělal, a dělá to. Evropa nedělá nic a měla by, aby mu to neumožnila.
Uvedu jeden příklad. Minulý týden (rozhovor byl nahráván v pátek 22. května – pozn. red.) byly zrušeny sankce ve sportu. Běloruští sportovci se mohou účastnit evropských šampionátů a všeho ostatního. Ale Evropané nemají tušení, jak do vyjednávacího procesu zapojit například humanitární složku s propuštěním politických vězňů, jak to udělal Trump.
Chápeme, že to nebyl Trumpův nápad, propustit lidi z Běloruska, že mu to někdo předložil. A když začali jednat, vzali tu myšlenku a zapojili do ekonomické dohody. Takže když to funguje ve sportu, může to fungovat i jinde.

Znovu říkám: nemáte žádnou strategii, nemáte žádnou vizi, zatímco Putin ji už má. A když si trochu zafantazírujeme, co udělá Evropa, až přijde den změny v Bělorusku? Oni to nevědí, ale Putin to ví. Už si v Bělorusku připravil své lidi, elity.
Lukašenko nechce být součástí Ruska. Nechce být závislý na Putinovi a Ukrajina potřebuje, aby Bělorusko bylo neutrálnější a bez Putinových zbraní a Putinových vojáků.
Musíme udělat vše pro to, abychom této situaci zabránili. Je to v rukou Evropanů, aby Putinovi znemožnili zapojit běloruskou armádu do války.

Bělorusové se nechtějí zapojit do války. Nechtějí bojovat s Ukrajinou. Není to jen Lukašenko, kdo nechce, ale Bělorusové také nechtějí. Ale je to velmi nebezpečné, když máme ruskou propagandu, která je v Bělorusku velmi aktivní.
A na závěr znovu říkám: musí to pochopit evropští lídři.






Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj považuje šéfa společnosti Naftohaz Serhije Koreckého za nejvíce připraveného kandidáta na premiéra vzhledem k nadcházející zimě, na kterou se Ukrajina čelící ruské invazi musí připravit. Uvedl to ve středu portál Cenzor.net, zatímco s Koreckým jednali poslanci ukrajinského parlamentu za vládní stranu Sluha národa.



Spojené státy příští týden v Íránu zaútočí na mosty a elektrárny, pokud Teherán neuzavře do té doby se Spojenými státy dohodu. Ve středu to podle agentur řekl americký prezident Donald Trump při vystoupení na stanici Fox News. Dodal, že američtí představitelé v úterý vedli s íránskými zástupci rozhovory.



Francouzský parlament ve středu definitivně schválil zákon, který nevyléčitelně nemocným pacientům za přísně stanovených podmínek umožní asistovanou sebevraždu, informovaly agentury AP, Reuters či AFP. Smrtící látku si bude moci podat pacient sám, nebo pokud toho nebude fyzicky schopen, bude to moci udělat lékař či zdravotní sestra.



U pobřeží východní Libye se převrátila loď se zhruba 60 migranty, nejméně 50 z nich zahynulo nebo se pohřešuje, uvedla ve středu podle agentury AP místní pobřežní stráž. Zemi původu migrantů, mezi nimiž byly i ženy a děti, neuvedla. Neštěstí se stalo v úterý blízko ostrova Bardaa severozápadně od města Tobruk. Deseti lidem se podařilo doplavat na ostrov a zachránit se.



Z pohledu kritiků Filipa Turka (Motoristé) je nynější dění kolem jeho dopravní nehody jednoznačné. Turek by měl skončit jako vládní zmocněnec a měl by zvážit i rezignace na mandát poslance. Když se ovšem deník Aktuálně.cz zajímal o názory jeho zastánců mezi Motoristy sobě i jinde, nejčastěji zaznívalo, že k žádnému trestu zatím důvod nevidí.