


Ruští trestanci, kteří byli zraněni v bojích na Ukrajině, jsou podle svědectví několika z nich nuceni vracet se zpět na frontu, aby zaplnili kritický nedostatek lidské síly. Některým z nich přitom byly amputovány končetiny a ruský stát jim neposkytl ani náhradní protézy. Ruská armáda je obviňována z toho, že bývalé trestance používá jako „kanonenfutr“ a posílá je na nejnebezpečnější úseky fronty.

Jedním z vojáků, o kterém informoval britský deník The Telegraph s potvrzením ukrajinské rozvědky, je Pte Sarstev - bývalý vězeň, který v roce 2024 přišel o nohu. Přesto byl podle svých slov donucen vrátit se zpět na bojiště.
„Už jsme zaplatili krví. Tak co teď? Máme prostě ku*va umřít?“ říká ve videu, které získal britský deník. Další vojáci, převážně ze 126. motostřeleckého pluku, rovněž uvedli, že dostali rozkaz pokračovat v boji navzdory vážnému zdravotnímu postižení. Rozkaz měl vydat plukovník Kosťantynov Volodymyr Mykolajovyč.
Startsev rovněž uvedl, že mu ruský státní aparát neposkytl žádnou protézu a že si musel vojenské vybavení shánět sám. Plukovník Mykolajovyč mu podle jeho slov řekl, že vojáci z řad odsouzenců „by měli všichni chcípnout, do jednoho“.
Tato svědectví jsou dalším důkazem ruské opotřebovávací strategie, která sází na obětování vlastních lidských zdrojů ve snaze vyčerpat protivníka bez ohledu na vlastní ztráty. Nasazování zraněných vojáků však zároveň oslabuje bojeschopnost už tak přetížených ruských ozbrojených sil.
Ukrajinští představitelé tuto praxi odsoudili jako součást širšího problému uvnitř ruské armády, v níž jsou zranění vojáci odkládáni stranou a je s nimi zacházeno s naprostým pohrdáním.
„Tento případ není ojedinělý a ilustruje systémový problém ruské armády, která bez ohledu na ztráty plní cíle Kremlu a zachází s personálem jako s ‚kanonenfutrem‘,“ uvedla pro The Telegraph Olesia Horiajnovová, zástupkyně šéfa Ukrajinského centra pro bezpečnost a spolupráci.
Již dříve se objevily zprávy, že Rusko utrpělo v loňském prosinci katastrofální ztráty na bojišti, přičemž denně mělo zahynout až tisíc vojáků.
Nezávislé analýzy zároveň ukazují, že Rusko postupuje pomaleji než armády v zákopové válce za první světové války – poměr ztrát lidských životů je přitom srovnatelný. Za poslední dva roky Rusko obsadilo přibližně jedno procento ukrajinského území, a to za cenu více než půl milionu obětí.
Analýzy britského ministerstva obrany dříve odhadovaly, že by Rusku trvalo další čtyři roky a stálo by přibližně milion dalších obětí, než by silou obsadilo oblasti, které nyní požaduje v rámci mírových jednání.



Novým kandidátem na post ministra životního prostředí za Motoristy je poslanec Igor Červený. Na tiskové konferenci po jednání vlády to v pondělí oznámil premiér Andrej Babiš (ANO), který už Červeného navrhl prezidentovi Petrovi Pavlovi.



Ve věku 84 let v úterý zemřel americký černošský baptistický pastor a bojovník za občanská práva Jesse Jackson. Byl blízkým spojencem bojovníka za práva černochů Martina Luthera Kinga. V 80. letech se dvakrát neúspěšně ucházel o kandidaturu na prezidenta Spojených států za Demokratickou stranu a za vlády prezidenta Billa Clintona působil jako zvláštní vyslanec pro Afriku.



Jakub Janda patří v historii k nejúspěšnějším českým sportovcům, jako skokan na lyžích získal řadu ocenění, včetně medailí z mistrovství světa. Aktuálně.cz proto zajímalo, jestli sleduje probíhající olympiádu a kde vidí příčiny toho, že českým skokanům se dlouhodobě nedaří. Janda popsal problémy a zároveň upozornil na svého syna, který by ho mohl začít napodobovat.



Zimní olympiáda má nečekaného hrdinu. Není mu dvacet, nezíská medaily, nemá sponzory a jeho kolbištěm je prázdná hala v pět ráno. Jedenašedesátiletý Skot Mark Callan se stal virální senzací díky svému „moonwalku“ na curlingovém ledě. Ale nenechte se mýlit – tenhle tanec není pro pobavení diváků, je to precizní věda, bez které by se v Itálii neodehrál jediný zápas.



Rychlobruslařka Martina Sáblíková potvrdila, že nebude na olympijských hrách v Miláně startovat v závodě na 1500 metrů.