Stoltenberg: V případě agrese na ukrajinských hranicích musí Rusko očekávat následky

ČTK ČTK
Aktualizováno 30. 11. 2021 19:46
Severoatlantická aliance je odhodlána odradit Rusko od nové vojenské akce proti Ukrajině a chce k tomu v současnosti využít spíše nevojenské prostředky. Po jednání aliančních ministrů zahraničí to prohlásil generální tajemník NATO Jens Stoltenberg, podle něhož Moskva ponese za případnou agresi následky v podobě ekonomických či politických sankcí.
Šéf NATO Jens Stoltenberg.
Šéf NATO Jens Stoltenberg. | Foto: Reuters

"Rusko už podruhé v letošním roce uskutečňuje neobvyklou koncentraci sil u hranic s Ukrajinou. Sledujeme zde těžké zbraně, dělostřelectvo, bezpilotní letouny a desítky tisíc vojáků. Jakákoliv další ruská agrese proti Ukrajině bude mít vysokou cenu v podobě politických a ekonomických důsledků pro Rusko," řekl Stoltenberg. Politický šéf aliance podle webu listu Ukrainska pravda dodal, že koncentrace ruských sil nebyla ničím vyprovokována, je nepochopitelná a zvyšuje riziko nesprávného vyhodnocení situace. Stoltenberg znovu vyzval Rusko k transparentnosti a ke snížení napětí v regionu.

"Rusko zaplatí vysokou cenu, pokud znovu použije sílu proti nezávislosti Ukrajiny," řekl novinářům Stoltenberg, podle něhož se ministři shodli na aktivaci mechanismu krizové reakce. Ten umožní pracovat na přípravě plánů pro případ, že by se ruská hrozba stala skutečností. Podle šéfa NATO není zatím zcela jasné, co Rusko zamýšlí. Na konkrétních vojenských opatřeních jako například posílení vojenské přítomnosti ve východním křídle NATO, které požadují země regionu, se nyní šéfové diplomacií neshodli.

"Můžeme doufat v to nejlepší, ale musíme být připraveni na to nejhorší," podotkl Stoltenerg. Ministři se podle něj shodli na tom, že Rusko musí být ve věci svých vojenských manévrů transparentnější a mělo by upustit od útočné rétoriky.

Stoltenberg po jednání prohlásil, že aliance již dnes pomáhá Ukrajině s výcvikem i vybavením armády a hodlá tak činit i nadále. Přímé členství v NATO, které by Kyjevu zaručilo automatickou vojenskou ochranu od spojenců v případě napadení, však podle šéfa aliance záleží na tom, jak a kdy země splní podmínky přijetí a zda jej podpoří všech 30 členů. Ukrajina usiluje o vstup do aliance již od ruské okupace Krymu, Moskva je však rázně proti a snaha Kyjeva zatím i kvůli nejednotnému přístupu spojenců vyznívá na prázdno.

Stoltenberg podotkl, že Západ již prostřednictvím ekonomických či politických sankcí ukázal, že umí na nepřátelské počínání Moskvy zareagovat. Rusku před jednáním pohrozil i americký ministr zahraničí Antony Blinken, který by měl na schůzce spojence informovat o zjištěních amerických zpravodajských služeb o pohybech ruských jednotek.

Ruský prezident Vladimir Putin dnes varoval NATO, aby na Ukrajině nepřekročilo "červenou čáru", kterou by bylo rozmístění některých útočných raket.

Lotyšsko chce na odstrašení Ruska americké vojáky

Lotyšský ministr obrany Artis Pabriks při pondělní návštěvě jednotky NATO, nacvičující v zasněžených lotyšských lesích obranu Rigy, řekl, že kvůli odstrašení Ruska pobaltská země potřebuje stálou přítomnost amerických vojáků a rakety protivzdušné obrany Patriot. "Potřebujeme dodatečnou mezinárodní pomoc. Chtěli bychom mít v naší zemi stálou (vojenskou) přítomnost Spojených států. A námořní a protivzdušná obrana v podstatě znamená přejít na systémy, jako je Patriot," řekl ministr agentuře Reuters.

Ta připomněla, že NATO po ruské anexi Krymu a podpoře povstání separatistů na východě Ukrajiny na jaře 2014 posílilo své východní křídlo čtyřmi prapory, vyslanými do Polska a Pobaltí v létě 2017. Moskva tvrdí, že nemá v úmyslu napadnout Pobaltí a Polsko a obviňuje NATO z destabilizace Evropy přesouváním sil blíže k hranicím Ruska. Generální tajemník NATO Jens Stoltenberg tvrdí, že země NATO nejsou bezprostředně ohroženy.

Rusko v květnu shromáždilo u hranic s Ukrajinou na 100 000 vojáků, tedy nejvíce od anexe Krymu. Rusové podle Západu koncentrují svá vojska u Ukrajiny i tento měsíc.

Pobaltí se cítí být nejzranitelnější částí aliance. Vojenští odborníci tvrdí, že Rusko by mohlo přes svého běloruského spojence rychle ovládnout pozemní koridor o šíři 60 kilometrů, který spojuje Polsko a Litvu, a získat tak pozemní spojení se svou silně opevněnou enklávou v Kaliningradu. Americké jednotky, rozmístěné v Německu, jsou příliš daleko, než aby mohly podobnému útoku zabránit, dodal Reuters.

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 7 hodinami

Vesmírný teleskop Jamese Webba dnes dosáhl své konečné pozice zhruba 1,5 milionů kilometrů od Země

Na twitteru to napsal americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA). Dosud největší a nejvýkonnější zařízení svého druhu do kosmu vynesla raketa na konci loňského prosince, fungovat začne asi za čtyři měsíce.

Teleskop se na svou pozici dostal pomocí trysek při operaci, která trvala zhruba pět minut. Inženýři ze zemského střediska v americkém Baltimoru je aktivovali ve 20:00 SEČ, napsala agentura AFP.

Sedmitunové zařízení bude pozorovat vesmír z takzvaného druhého Lagrangeova bodu (L2), kde se vyvažují gravitační síly Země a Slunce. Díky tomu může teleskop udržovat stabilní pozici a zároveň je dostatečně daleko od Slunce na to, aby dokázal zachytit velice slabé infračervené záření, které dorazí na jeho zrcadla z prvních hvězd a galaxií, jež vznikaly před 13,5 miliardami let.

První pozorování se od zařízení, které je nyní od Země zhruba čtyřikrát dál než Měsíc, očekávají letos v červnu. Předcházet jim bude nastavení zrcadel a ochlazení detektorů infračerveného záření.

Další zprávy