Za situace, kdy zvláště evropští partneři Ankary tvrdě kritizují turecký vojenský vpád do Sýrie, bylo ovšem podle Stoltennerga slyšet rozdílné názory na další postup.

"Mezi spojenci je široká podpora politického řešení a silnějšího mezinárodního zapojení," řekl po jednání Stoltenberg.

Ankara zdůvodňuje ofenzivu v Sýrii snahou vytlačit z pásma u své hranice kurdské teroristy; Turci tak označují mimo jiné kurdské milice, které byly v minulosti spojencem USA v boji proti teroristické organizaci Islámský stát. Zvláště země Evropské unie tureckou operaci odsuzují a minulý týden se zavázaly k přerušení exportu zbraní do Turecka.

Ministři diskutovali mimo jiné o německém návrhu na vytvoření bezpečného pásma v Sýrii, které by zajišťovali vojáci některých aliančních zemí. Na výraznější pokrok během ministerské schůzky však podle diplomatů nebyl prostor zvláště s ohledem na mírnější postoj Spojených států, které s Tureckem uzavřely dohodu o příměří na severu Sýrie; prezident Donald Trump poté rozhodl o zrušení protitureckých sankcí. Turecko má po USA druhou největší armádu v alianci a obě země jsou pro evropské státy klíčovými partnery.

Stoltenberg proto hodnotil jednání jako "otevřenou a upřímnou diskusi mezi přáteli a spojenci", z níž nevzešel žádný konkrétní návrh. "Plně podporujeme politické řešení pod patronátem OSN," uvedl šéf NATO s tím, že aliance chápe bezpečnostní obavy Turecka.

Na večeři budou ministři spojeneckých zemí jednat o nových strategiích v boji proti kybernetickým hrozbám.