Stoltenberg: Agresivita Ruska mění rovnováhu v Evropě

ČTK ČTK
27. 5. 2015 21:35
Generální tajemník NATO ve středečním projevu odsoudil nátlak Moskvy na státy, které v minulosti patřily do její sféry vlivu.
Jens Stoltenberg.
Jens Stoltenberg. | Foto: Reuters

Washington - Rusko nerespektuje mezinárodní smlouvy, které samo podepsalo, a nátlakem prosazuje v menších sousedních státech svou vůli. V ostře kritickém projevu na adresu Moskvy to ve Washingtonu prohlásil generální tajemník NATO Jens Stoltenberg. Zároveň řekl, že Moskva svou jadernou rétorikou a plány na rozmístění a modernizaci jaderných zbraní mění bezpečnostní rovnováhu v Evropě.

"Ruští představitelé ohlásili záměry rozmístit v Kaliningradu moderní raketové systémy schopné nést jaderné hlavice. A tvrdí, že Rusko má právo rozmístit jaderné síly na Krymu. To od základů mění bezpečnostní rovnováhu v Evropě," řekl Stoltenberg v projevu ve washingtonském Středisku pro strategická a mezinárodní studia (CSIS).

Generální tajemník rovněž připomněl, že ruský prezident Vladimir Putin před záborem ukrajinského autonomního poloostrova Krym, jehož anexi Západ považuje za nelegální, uvedl jednotky obsluhující jaderné zbraně do stavu zvýšené pohotovosti.

Stoltenberg v projevu odsoudil nátlak Moskvy na státy, které v minulosti patřily do její sféry vlivu. Zejména uvedl příklady Ukrajiny, Moldavska a Gruzie, kde za pomoci Moskvy vznikly neuznané proruské republiky. V případě Ukrajiny upozornil, že Moskva podporuje proruské separatisty na Donbasu vojenskou silou, zbraněmi a výcvikem.

"Pro nás jako pro transatlantické společenství je důležité, aby naši sousedé byli stabilní a nezávislí. To je důvod, proč NATO pomáhá Gruzii, Moldavsku a Ukrajině provést reformy a vybudovat silné instituce. Tyto země nejsou žádnou nárazníkovou zónou, jsou to nezávislé a suverénní státy," řekl s tím, že mají právo vydat se vlastní cestou.

V závěru Stoltenberg prohlásil, že svět se mění a stejně tak i Severoatlantická aliance. "S tím, jak se zvyšují výzvy, kterým čelíme, se musíme přizpůsobit," řekl. V této souvislosti řekl, že udržet NATO vojensky silné stojí peníze, proto je třeba dodržet závazky k investicím do obrany. "Zastavit škrty, postupně zvyšovat výdaje na dvě procenta HDP. A utrácet lépe," řekl.

Všeobecný závazek aliančních států je to, že budou na armádu dávat dvě procenta HDP. Tento cíl však většina členů vojenského uskupení neplní; týká se to i České republiky, která vydává na armádu mírně přes jedno procento HDP.

NATO i Spojené státy v posledních měsících evropské členy aliance ke zvýšení vojenských rozpočtů opakovaně vyzývaly. Stoltenbergův předchůdce Anders Fogh Rasmussen mimo jiné loni v dubnu při návštěvě Prahy upozornil Česko, že jeho výdaje na armádu jsou příliš nízké. Bývalý americký ministr obrany Chuck Hagel se loni obrátil na evropské členy aliance se žádostí, aby kvůli ruskému postupu na Ukrajině zvýšily své vojenské rozpočty. Více peněz na armádu chce po Evropě i Bílý dům.

 

Právě se děje

Další zprávy