


Už celá staletí si lidé lámou hlavu s dosud nerozluštěnými rukopisy. Velká část z nich pochází ze středověku, ale dosud nerozluštěné texty lze nalézt i tisíce let v minulosti. Zásadní průlom by podle vědců mohla přinést umělá inteligence. I tak je ale mnohdy dešifrování složité.

Zašifrovaný rukopis pocházející z 17. století o více než 400 stránkách ležel ve Vatikánské knihovně věky. A dlouho se nedařilo jej rozluštit. „Šifra se skládá z 34 různých znaků, zahrnujících grafické znaky a latinková písmena v kombinaci s diakritikou. (...) Celý rukopis je zakódován s výjimkou první a posledních dvou stránek a některých latinských nadpisů v první části rukopisu,“ popisují vědci ze Stockholmské univerzity.
Kód se odborníkům nakonec podařilo prolomit až s pomocí strojového učení. Šlo v podstatě o medicínskou příručku.
„Zjistili, že text byl plný tisíců bizarních postupů, jako je pití několika sklenic vysoce kvalitního červeného vína nebo kvašení muškátového oříšku v těstě proti úplavici,“ popisuje překvapení vědců web BBC. Právě strojové učení, respektive umělá inteligence pak může být klíčem k stovkám dosud nerozluštěných středověkých manuskriptů.
Jak uvádí odhady, až jedno procento všech knih - v drtivé většině právě středověkých - je zašifrováno. Ale jak připomínají vědci, i za pomoci umělé inteligence nemusí jít o jednoduchý úkol.
„Je to jako detektivní práce, při které nás každý symbol, vzor a částečné řešení může přiblížit k něčím tajemstvím a ke ztracenému historickému světu,“ říká Beáta Megyesi, profesorka počítačové lingvistiky na Stockholmské univerzitě ve Švédsku, která se podílela na rozluštění rukopisu zmíněného v úvodu.
Známou středověkou a dosud nerozluštěnou knihou je například takzvaný Voynichův rukopis. Jde o bohatě ilustrovaný manuskript, který podle radiokarbonového datování vznikl na počátku 15. století. Kromě bizarních ilustrací, které zobrazují nejrůznější neidentifikované rostliny či postavy žen koupajících se v kádích se zelenou tekutinou, je záhadou i jeho písmo.
Není totiž dodnes jasné, o jaké písmo či vůbec jazyk jde. A není ani jasné, zda je text vůbec zašifrovaný. Analýzy totiž napovídají, že vykazuje znaky přirozeného jazyka. Někteří vědci se i přesto kloní k šifře. Právě umělá inteligence by tak časem mohla přispět k jeho rozluštění.

Podobně pak vědci za pomoci umělé inteligence luští i středověké dopisy. Příkladem je třeba 500 let starý dopis císaře Karla V., který byl napsán pomocí 120 různých šifrovacích symbolů. Jak připomíná BBC, dopis odhalil, že Karel V. se obával spiknutí s cílem jej zabít.
A nemusí jít pouze o šifry, ale i o zapomenuté jazyky či abecedy. I k nim by umělá inteligence mohla časem nalézt klíč. Jde například o takzvané lineární písmo A, což je písmo používané v letech 1800 až 1450 před naším letopočtem na Krétě. To na rozdíl od svého „sourozence“ lineárního písma B, které je psanou formou starořečtiny, dosud zůstává nerozluštěno.



Francouzští poslanci v úterý schválili legislativní návrh na ukládání doživotních trestů pachatelům sériového znásilnění dětí mladších 15 let. Informovala o tom agentura AFP. Podle ní poslanci opatření schválili napodruhé před konečným hlasováním o zákonu o ochraně dětí.



Proslavil se legendárním manévrem v Mariupolu, kdy z obklíčení u Izvaryne vyvedl stovky vojáků. Ruské úřady ho stíhají už od roku 2016. Teď je generálmajor Mychajlo Drapatyj jedním z hlavních kandidátů na post vrchního velitele ukrajinské armády.



Červené maso bývá často označováno za jednu z potravin, které mohou zvyšovat riziko cukrovky 2. typu. Nová klinická studie ale přináší překvapivé výsledky. Vědci sledovali lidi s prediabetem, kteří po dobu jednoho měsíce jedli hovězí maso každý den, a porovnávali je s účastníky konzumujícími drůbež. Ukázalo se, že rozdíly nebyly takové, jaké mnozí očekávali.



Spojené státy dokončily pět hodin trvající noční vlnu vzdušných úderů na Írán. Na síti X to oznámilo oblastní velitelství amerických sil na Blízkém východě (CENTCOM). Íránské revoluční gardy uvedly, že v reakci provedly údery na americké vojenské cíle v Kuvajtu a Bahrajnu, píše agentura Reuters. USA útočily již desátou noc v řadě.



Pět odborových organizacích působících na pražském letišti vyhlásilo stávkovou pohotovost kvůli výběru nového šéfa Letiště Praha i dalšímu směřování tohoto státního podniku. Ve výběrovém řízení uspěl Radomír Lašák, který před lety stál v čele Českých aerolinií (ČSA) a podle odborářů je spjat se zánikem tradičního leteckého dopravce.