


Už celá staletí si lidé lámou hlavu s dosud nerozluštěnými rukopisy. Velká část z nich pochází ze středověku, ale dosud nerozluštěné texty lze nalézt i tisíce let v minulosti. Zásadní průlom by podle vědců mohla přinést umělá inteligence. I tak je ale mnohdy dešifrování složité.

Zašifrovaný rukopis pocházející z 17. století o více než 400 stránkách ležel ve Vatikánské knihovně věky. A dlouho se nedařilo jej rozluštit. „Šifra se skládá z 34 různých znaků, zahrnujících grafické znaky a latinková písmena v kombinaci s diakritikou. (...) Celý rukopis je zakódován s výjimkou první a posledních dvou stránek a některých latinských nadpisů v první části rukopisu,“ popisují vědci ze Stockholmské univerzity.
Kód se odborníkům nakonec podařilo prolomit až s pomocí strojového učení. Šlo v podstatě o medicínskou příručku.
„Zjistili, že text byl plný tisíců bizarních postupů, jako je pití několika sklenic vysoce kvalitního červeného vína nebo kvašení muškátového oříšku v těstě proti úplavici,“ popisuje překvapení vědců web BBC. Právě strojové učení, respektive umělá inteligence pak může být klíčem k stovkám dosud nerozluštěných středověkých manuskriptů.
Jak uvádí odhady, až jedno procento všech knih - v drtivé většině právě středověkých - je zašifrováno. Ale jak připomínají vědci, i za pomoci umělé inteligence nemusí jít o jednoduchý úkol.
„Je to jako detektivní práce, při které nás každý symbol, vzor a částečné řešení může přiblížit k něčím tajemstvím a ke ztracenému historickému světu,“ říká Beáta Megyesi, profesorka počítačové lingvistiky na Stockholmské univerzitě ve Švédsku, která se podílela na rozluštění rukopisu zmíněného v úvodu.
Známou středověkou a dosud nerozluštěnou knihou je například takzvaný Voynichův rukopis. Jde o bohatě ilustrovaný manuskript, který podle radiokarbonového datování vznikl na počátku 15. století. Kromě bizarních ilustrací, které zobrazují nejrůznější neidentifikované rostliny či postavy žen koupajících se v kádích se zelenou tekutinou, je záhadou i jeho písmo.
Není totiž dodnes jasné, o jaké písmo či vůbec jazyk jde. A není ani jasné, zda je text vůbec zašifrovaný. Analýzy totiž napovídají, že vykazuje znaky přirozeného jazyka. Někteří vědci se i přesto kloní k šifře. Právě umělá inteligence by tak časem mohla přispět k jeho rozluštění.

Podobně pak vědci za pomoci umělé inteligence luští i středověké dopisy. Příkladem je třeba 500 let starý dopis císaře Karla V., který byl napsán pomocí 120 různých šifrovacích symbolů. Jak připomíná BBC, dopis odhalil, že Karel V. se obával spiknutí s cílem jej zabít.
A nemusí jít pouze o šifry, ale i o zapomenuté jazyky či abecedy. I k nim by umělá inteligence mohla časem nalézt klíč. Jde například o takzvané lineární písmo A, což je písmo používané v letech 1800 až 1450 před naším letopočtem na Krétě. To na rozdíl od svého „sourozence“ lineárního písma B, které je psanou formou starořečtiny, dosud zůstává nerozluštěno.



Novým ministrem financí ve vládě britského premiéra Andyho Burnhama se stal John Healey, bývalý ministr obrany, který ze své pozice v červnu odstoupil. Šéfem britské diplomacie se stal bývalý předseda Labouristické strany Ed Miliband, který na této pozici nahradil Yvette Cooperovou. Ta nyní stane v čele resortu zdravotnictví.



Oblastní organizace ODS Praha 1 nepředloží kandidátní listinu pro podzimní komunální volby. Chce tím vyhovět požadavku vedení strany, aby na kandidátce nebyl bývalý městský radní a exstarosta Prahy 1 Filip Dvořák. Členové ODS Praha 1 dostali povolení kandidovat za jiné subjekty. Rozhodla o tom v pondělí oblastní rada. ČTK to sdělil Dvořák, který je předsedou rady.



Předběžné opatření amerického soudu na 14 dní pozastavilo převzetí mediální skupiny Warner Bros. Discovery konkurenčním konglomerátem Paramount Skydance za 110 miliard dolarů (zhruba 2,3 bilionu korun). Informovala o tom agentura Reuters.



Nejméně dva lidé přišli o život a dalších 42 utrpělo zranění při ruském bombardování Záporoží na jihovýchodě Ukrajiny. Mezi raněnými je osm dětí, oznámili záchranáři. Ukrajinské úřady také upřesnily bilanci ruského útoku na loď s obilím u Oděsy na šest mrtvých a čtyři pohřešované. Na Moskvu a okolí ruské metropole naopak útočily stovky ukrajinských dronů.



Přinejmenším od ruské anexe Krymu si Ukrajinci mohli být jistí podporou Polska. Přestože obě země spojuje i bolestná historie, tváří v tvář ruské agresi Poláci svého souseda dlouhé roky podporovali. To se ale mění. V polské veřejnosti poprvé převažují odpůrci přijímání ukrajinských uprchlíků a vztahy mezi Varšavou a Kyjevem procházejí největším ochlazením od začátku ruské invaze.