Sto dní Orbánova kata. Magyar začal řezat zostra, co se mu povedlo?

Přidejte si Aktuálně.cz mezi preferované zdroje na GoogluPřidat Aktuálně.cz mezi preferované zdroje

Péter Magyar za sto dní v premiérském úřadu rozhýbal maďarskou politiku rychleji, než mnozí čekali. Omezil vliv lidí spojených s Orbánovou érou, pustil se do veřejnoprávních médií, vyjednal uvolnění části zmrazených fondů EU a naznačil nový kurz v zahraniční politice i v boji s korupcí. V několika vybraných bodech popisujeme, jak nová maďarská vláda pracuje a co zatím stihla.

„Dokázali jsme to,“ křičel po velkolepém volebním vítězství své strany Tisza Péter Magyar směrem k jásajícím davům v Budapešti. „Tisza a Maďarsko vyhrály tyto volby,“ dodal. „Společně jsme osvobodili Maďarsko a zbavili se Orbánova režimu,“ nechal se slyšet Magyar v narážce na premiéra Viktora Orbána, jehož vládu vítězství Tiszy po 16 letech ukončilo.

„Musíme napravit destrukci, rozdělení, zaostalost a ztrátu důvěry za poslední dvě desetiletí tím, že z Maďarska opět uděláme fungující, obyvatelnou a soběstačnou zemi,“ řekl také.

Příští pondělí to bude sto dnů od chvíle, kdy Magyar přebral vládu nad středoevropskou zemí po Viktoru Orbánovi. V kampani i po ní 45letý právník sliboval spoustu změn, podívali jsme se proto na to, jak se Budapešť a Maďarsko za více než tři měsíce změnily.

Budapešť se sčítáním hlasů propukla v divoké oslavy. Reportér Aktuálně.cz sledoval situaci na místě. | Video: Jaroslav Synčák

Konec prezidenta

Už krátce po volebním vítězství na břehu Dunaje Magyar prohlásil, že by měl prezident Tamás Sulyok odstoupit, a několikrát jej vyzval k rezignaci. Prezidentovi vyčítal především to, že během Orbánovy éry nevystupoval jako nestranná hlava státu a nebránil principy právního státu.

Sulyok ovšem odstoupit odmítl, načež mu nový premiér pohrozil, že využije svou ústavní většinu v parlamentu a prosadí jeho odvolání. Sulyok trval na tom, že neexistuje žádný právní důvod k odstoupení a že chce ve funkci pokračovat.

V červenci parlament schválil dodatek ústavy, který umožnil ukončit mandát úřadujícího prezidenta. Magyar tehdy prohlásil, že je třeba odstranit „Orbánovy politické loutky“ ze státních institucí.

Sulyok nakonec podepsal zákon, kterým svůj mandát ukončil. Nového prezidenta zatím Maďaři nemají, spekuluje se o bývalém předsedovi Nejvyššího soudu Andrásovi Bakovi. Toho by parlament mohl zvolit už v úterý.

Televize

Po převzetí moci v dubnu 2026 Magyar slíbil zásadní reformu. Na začátku července jeho vláda dosadila dočasné vedení MTVA (maďarská státní mediální skupina – pozn. red.) a na několik hodin zastavila zpravodajské vysílání veřejnoprávní televize M1 i veřejnoprávní rozhlasové stanice Kossuth Rádió. Místo toho se objevila obrazovka s omluvou divákům za léta šíření nepravdivých informací.

„Dnes končí propagandistické vysílání ve veřejnoprávních médiích,“ napsal tehdy Magyar.

Kritici z Fideszu naopak tvrdí, že Magyar pod záminkou očisty médií provedl politickou čistku a převzal kontrolu nad veřejnoprávním vysíláním podobně, jako to po nástupu k moci udělala vláda Donalda Tuska v Polsku.

Vztahy s Evropskou unií a ekonomika

Magyar opakovaně sliboval, že se vrátí finanční prostředky Evropské unie zmrazené kvůli problémům s právním státem za Orbánovy vlády. Vláda doufala, že z fondu EU pro zotavení z pandemie získá 6,4 miliardy eur ve formě grantů a 3,9 miliardy eur ve formě půjček.

Fondy soudržnosti, které mají pomoci méně rozvinutým členským státům ekonomicky dohnat zpoždění, pak mají být vynaloženy na vzdělávání, zdravotnictví, bydlení a energetickou účinnost.

Uvolnění peněz se jí také podařilo. „Pokrok Maďarska v reformách pod novou vládou umožní Evropské komisi uvolnit dříve zmrazené fondy EU na obnovu a soudržnost v hodnotě 16,4 miliardy eur,“ komentovala to na konci května předsedkyně EK Ursula von der Leyenová.

Nová vláda také plánovala zahájit debatu o přijetí eura.

Péter Magyar v červnu prohlásil, že Maďarsko by mohlo splnit maastrichtská kritéria (kritéria nutná ke vstupu do eurozóny – pozn. red.) „kolem roku 2030“, ale zároveň přiznal, že země momentálně nesplňuje prakticky žádné z hlavních ekonomických kritérií. Největším problémem jsou vysoký rozpočtový deficit a veřejný dluh.

Zahraniční vztahy

Ministryně zahraničí Anita Orbánová po svém jmenování prohlásila, že hlavními spojenci Maďarska jsou Evropská unie a NATO a že „vláda plánuje obnovit důvěru v Maďarsko, která byla narušena za předchozí vlády“.

Orbánová také mluvila o tom, že jejím cílem je „udržovat rovnocenný a transparentní vztah s Ruskem, zatímco Spojené státy budou i nadále klíčovým spojencem v oblasti bezpečnosti a ekonomiky“. Maďarská vláda si také klade za cíl obnovit středoevropskou spolupráci založenou na přátelství mezi Polskem a Maďarskem.

Magyar výrazně zmírnil napětí mezi Budapeští a Kyjevem. Orbánova vláda často blokovala některé kroky NATO a EU týkající se Ukrajiny a stavěla do popředí spory o práva maďarské menšiny v Zakarpatské oblasti.

Nová vláda sice ochranu menšiny nadále zmiňuje – a mluvila třeba o Benešových dekretech na Slovensku –, ale už ji nepoužívá jako hlavní nástroj zahraniční politiky. Magyar se několikrát setkal s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským a podpořil pokračování evropské integrace Ukrajiny.

Vymáhání majetku

Maďarská vláda zřizuje úřad pro vymáhání finančního majetku, který byl údajně zpronevěřen nebo ztracen v důsledku korupce za Orbánovy vlády. Národní úřad pro vymáhání a ochranu majetku na konci července zřídil parlament a samotný úřad by měl začít fungovat až na začátku září.

Vláda Tiszy také plánuje do října otevřít archivy tajné policie z dob komunismu.

Kroky proti korupci a kontrola moci premiéra

„Maďarsko se již čtvrtým rokem po sobě stalo nejzkorumpovanější zemí Evropské unie. Hlavní příčinou tohoto výsledku je to, že se korupce v této zemi stala systémovou,“ popisoval v předvolebním rozhovoru pro Aktuálně výkonný ředitel tamní pobočky Transparency International József Péter Martin.

I o korupci Magyar hovořil, součástí vládního protikorupčního programu měl být vznik nových kontrolních mechanismů zaměřených na prověřování státních zakázek, využívání veřejných prostředků a majetkových poměrů osob spojených s výkonem veřejných funkcí.

Vláda chce zároveň posílit nezávislost vyšetřovacích orgánů a přiblížit maďarský systém standardům Evropské unie.

Část těchto plánů se již podařilo převést do praxe. Parlament schválil vznik nového protikorupčního úřadu a několik změn v justici, které byly součástí výše zmíněné dohody s Evropskou komisí o uvolnění části dříve zmrazených evropských fondů.

Vláda zároveň zrušila některé instituce vytvořené za vlády Viktora Orbána, včetně kontroverzního Úřadu na ochranu suverenity, který kritici označovali za nástroj politického tlaku na opozici a občanskou společnost.

Kabinet rovněž prosadil omezení délky výkonu funkce premiéra na dvě funkční období, tedy maximálně osm let. Parlament změnu ústavy schválil v červnu a pravidlo se vztahuje i na předchozí období ve funkci. V praxi tak znemožňuje návrat Viktora Orbána do čela vlády, protože ten byl premiérem celkem šestnáct let.