


Trestně stíhaný bývalý polský ministr spravedlnosti Zbigniew Ziobro mohl vycestovat z Maďarska do Spojených států díky vízu, které získal po zásahu náměstka šéfa americké diplomacie Christophera Landaua. S odvoláním na své zdroje to v pondělí napsala agentura Reuters.

Varšava požaduje od USA a Maďarska vysvětlení, jak někdejší politik, který byl tváří kontroverzních justičních reforem prosazených vládou národně konzervativního Práva a spravedlnosti (PiS) z let 2015 až 2023, mohl do USA vycestovat, když mu polské úřady zrušily platnost pasu.
Landau se podle Reuters o osudech Ziobra dozvěděl od amerického velvyslance v Polsku Toma Rosea a někdejšího ministra považoval za nespravedlivě stíhaného. Proto nařídil konzulárním úředníkům na americkém velvyslanectví v Budapešti, jak uvedly zdroje Reuters, aby Ziobrovi vydali v zájmu národní bezpečnosti vízum. Jeden ze zdrojů sdělil, že exministr obdržel novinářské vízum.
Ziobro, který je v Polsku stíhaný pro podezření z korupce, zpronevěry a zneužití pravomocí, Maďarsko opustil ještě před nástupem Pétera Magyara do funkce maďarského premiéra. Magyar už během předvolební kampaně říkal, že v případě volebního vítězství Ziobra vydá. Za předchozí vlády Viktora Orbána získal Ziobro v Maďarsku politický azyl.
Landau se ke zprávě Reuters odmítl vyjádřit. Americké ministerstvo zahraničí podle Reuters rovněž neodpovědělo, zda se do kauzy zapojili i Rose a šéf diplomacie USA Marco Rubio.
Ziobro čelí 26 obviněním, která se týkají zpronevěry finančních prostředků ze zvláštního fondu ministerstva spravedlnosti určeného na podporu obětí trestných činů. Peníze z tohoto fondu podle úřadů zneužíval k politickým účelům i k nelegálnímu financování nákupu izraelského počítačového programu Pegasus, který podle nynější vlády sloužil ke špehování politických oponentů.



Jedna devadesátiletá žena chodila doma ve svetru a tvrdila, že venku rozhodně nemůže být 35 stupňů. Jiní senioři byli nezvykle unavení, přestávali jíst a pili méně než obvykle. „Přehřátí kolikrát ani nevnímají,“ říká ředitelka terénní pečovatelské služby Hana Janů. Zkušenost z Nového Města na Moravě ukazuje problém, který podle odborníků během vln veder ohrožuje miliony lidí v Evropě.



Janovský soud udělil vysoké tresty v souvislosti se zřícením Morandiho mostu v tomto italském městě, při kterém v roce 2018 zahynulo 43 lidí. Bývalý šéf společnosti Autostrade per l´Italia (Aspi), která most spravovala, Giovanni Castellucci dostal 12 let vězení. V procesu je více než 50 obžalovaných a soud nyní čte své rozhodnutí, píší agentury.



Americká společnost Google ze skupiny Alphabet bude muset podle nových požadavků Evropské unie umožnit společnosti OpenAI i dalším konkurentům v oblasti umělé inteligence (AI) a internetových vyhledávačů přístup ke svým službám. Ve svém rozhodnutí o tom ve čtvrtek informovala Evropská komise (EK).



Izrael se několik let snažil získat íránského prezidenta Mahmúda Ahmadínežáda jako informátora a později ho dokonce plánoval dosadit do čela země v případě, že by režim v Teheránu padl. V pondělí to napsal deník The New York Times s tím, že Ahmadínežád kvůli opletačkám s agenty Mossadu skončil v domácím vězení pod dohledem Íránských revolučních gard.



Peking oznámil, že český občan zadržovaný v Číně je vyšetřován kvůli podezření z ohrožení státní bezpečnosti. Podle agentury Reuters to ve čtvrtek uvedlo čínské ministerstvo zahraničí, podle kterého příslušné úřady postupují v souladu se zákonem.