Trestně stíhaný bývalý polský ministr spravedlnosti Zbigniew Ziobro mohl vycestovat z Maďarska do Spojených států díky vízu, které získal po zásahu náměstka šéfa americké diplomacie Christophera Landaua. S odvoláním na své zdroje to v pondělí napsala agentura Reuters.
Varšava požaduje od USA a Maďarska vysvětlení, jak někdejší politik, který byl tváří kontroverzních justičních reforem prosazených vládou národně konzervativního Práva a spravedlnosti (PiS) z let 2015 až 2023, mohl do USA vycestovat, když mu polské úřady zrušily platnost pasu.
Landau se podle Reuters o osudech Ziobra dozvěděl od amerického velvyslance v Polsku Toma Rosea a někdejšího ministra považoval za nespravedlivě stíhaného. Proto nařídil konzulárním úředníkům na americkém velvyslanectví v Budapešti, jak uvedly zdroje Reuters, aby Ziobrovi vydali v zájmu národní bezpečnosti vízum. Jeden ze zdrojů sdělil, že exministr obdržel novinářské vízum.
Ziobro, který je v Polsku stíhaný pro podezření z korupce, zpronevěry a zneužití pravomocí, Maďarsko opustil ještě před nástupem Pétera Magyara do funkce maďarského premiéra. Magyar už během předvolební kampaně říkal, že v případě volebního vítězství Ziobra vydá. Za předchozí vlády Viktora Orbána získal Ziobro v Maďarsku politický azyl.
Landau se ke zprávě Reuters odmítl vyjádřit. Americké ministerstvo zahraničí podle Reuters rovněž neodpovědělo, zda se do kauzy zapojili i Rose a šéf diplomacie USA Marco Rubio.
Ziobro čelí 26 obviněním, která se týkají zpronevěry finančních prostředků ze zvláštního fondu ministerstva spravedlnosti určeného na podporu obětí trestných činů. Peníze z tohoto fondu podle úřadů zneužíval k politickým účelům i k nelegálnímu financování nákupu izraelského počítačového programu Pegasus, který podle nynější vlády sloužil ke špehování politických oponentů.
Mohlo by vás také zajímat: Polsko se dostalo do sporu s USA kvůli nominaci Trumpa na Nobelovu cenu za mír
Sdílet
Mohlo by vás zajímat
Nejnovější
Jmenoval se Liška běloprsá. V Guatemale poprvé rozluštili jméno mayského vědce
V Guatemale došlo k průlomovému objevu. Archeologové poprvé v historii rozluštili jméno mayského astronoma a matematika. Podařilo se to díky nápisům na nástěnných malbách v ruinách starověkého města Xultún, informovala agentura AFP. Podle guatemalského ministerstva kultury jde o první případ, kdy se podařilo konkrétnímu vědci z klasického období mayské civilizace připsat autorství vědeckého díla.
ŽIVĚ USA dokončily další vlnu úderů na Írán. Trump i přesto věří v uzavření mírové dohody
Americká armáda dokončila další vlnu úderů na Írán, kde útočila na pobřežní obranné systémy, odpalovací zařízení pro střely a drony a na námořnictvo. Na síti X to v úterý nad ránem oznámilo americké velitelství CENTCOM, které koordinuje síly USA na Blízkém východě.
„Všech 26 zemí to zvládlo lépe.“ Česko vyrábí nejméně zelené elektřiny z celé EU
Česká republika je letos podle statistik Eurostatu poslední ve výrobě elektřiny z obnovitelných zdrojů v Evropské unii. V prvním čtvrtletí činil podíl tuzemské produkce 12,7 procenta, což je nejméně v EU a zároveň méně než v předchozích letech. Upozornila na to v úterý Komora OZE.
ŽIVĚ Ukrajinské drony opět zaútočily na ruské rafinerie i na Sevastopol
Ukrajinské drony během noci zaútočily na petrochemický závod ve městě Salavat v Baškirsku, přibližně 1400 km od hranic, a napadly také rafinerii na jihozápadě Ruska, informují média a úřady. Rusko během noci na úterý zaútočilo střelami a drony na ukrajinskou metropoli Kyjev. Podle agentury Reuters nebyly po útoku na Kyjev hlášeny žádné oběti.
Ruský ekonom vysvětluje: Jaké jsou důsledky ničivých ukrajinských úderů?
Od začátku května se většina zpráv z Ruska soustřeďuje na masivní vlnu ukrajinských útoků, které cílí na ropné rafinerie, sklady a také na hlavní vojensko-průmyslová zařízení. Dosud bylo jen za letošní rok hlášeno více než 130 zásahů, přičemž jejich dosah se oproti roku 2025 minimálně zdvojnásobil (některé cíle byly zasaženy až dva tisíce kilometrů od ukrajinských hranic).