Peking - Obyvatelé Číny se i přes ekonomický růst země cítí méně šťastní než na počátku devadesátých let, kdy na tom čínské hospodářství bylo o dost hůře.
Hovoří o tom jedna z kapitol Zprávy o světovém štěstí 2017, kterou od roku 2012 vydává OSN. Zpráva hodnotí míru štěstí v celkem 155 zemích.
Vinu na tom, proč klesl počet spokojených obyvatel nejlidnatější země světa, nese ekonomická transformace Číny.
Ekonomové Richard A. Easterlin, Wang Fej a Wang Šun, kteří data o Číně zpracovávali, vycházeli z řady průzkumů z let 1990 až 2015. Šlo o průzkumy amerických organizací Gallup a Horizon, mezinárodního projektu Světový výzkum hodnot (WVS) a Čínského hlavního sociálního průzkumu (CGSS).
Zatímco od roku 1951 uplatňoval stát takzvanou "železnou misku rýže", která znamenala nízké mzdy za cenu sociálních jistot včetně vysokých důchodů, postupem let přešel k opačnému modelu - zvýšení platů a menší sociální ochraně.
"Lidé si na vyšší příjem rychle zvyknou. Mají najednou vyšší touhy a necítí se šťastnější jenom proto, že mají více peněz," popisuje píše The Washington Post Fej, proč Číňané i přes lepší výplatní pásky necítí dobře.
I mnoho obdobných studií potvrzuje, že více peněz má velmi pomíjivý vliv na spokojenost jedince.
#sanrakshan2017 World Happiness Index report. Norwy(1), Cnda(7), USA(14), UK(19)..China(79), Pak(80)..
— Jasbir Singh Jarial (@Sanrakshan2017) March 24, 2017
India @ 122 pic.twitter.com/bUwb5P7Hup
Lidé se totiž o to více bojí nové konkurence a neúspěchu a znervózňuje je, že jejich okolí bohatne také. To všechno vede naopak k pocitům úzkosti a nejistot.
A nejde jen o Čínu. Je to i případ zemí východní Evropy, kdy se lidé v období po pádu Berlínské zdi v roce 1989 cítili méně šťastní. Ze stejných příčin.
Za zemi s nejšťastnějšími obyvateli označila Zpráva o světovém štěstí Norsko.
Stálý příjem je důležitější než čistý vzduch
Zhruba dvouprocentní nezaměstnanost, kterou se Čína mohla chlubit na konci 80. let a začátku 90., se navíc v letech 2000 až 2005 přehoupla přes čtyři procenta. S tím tak klesala také jistota práce.
I když si tedy stovky milionů Číňanů mohly konečně díky v průměru pětinásobně vyšším platům dovolit barevné televize, ledničky, myčky nebo klimatizace, osobní blaho jim to nezajistilo.
Jak potvrzují autoři studie, Číňany dělá nejšťastnější jistota stálého příjmu, rodinný život a pevné zdraví. Politické a občanské svobody, nerovnost nebo ovzduší nevnímají jako tolik zásadní záležitosti.
"Věci, na kterých lidem nejvíce záleží, jsou ty, které ovlivňují jejich každodenní život. Jsou to věci, o kterých si myslí, že je mají nebo že by je měli mít pod kontrolou," stojí ve zprávě.
"Když nemám žádnou práci, koho zajímá, jestli je čistý vzduch a voda?", dodává zjednodušeně na vysvětlenou Fej.
Vládnoucí Komunistická strana Číny nicméně ustála bouřlivé ekonomické období a v posledních letech jako by se v Číně zase blýskalo na veselejší časy. Index štěstí postupně šplhá nahoru.
"Čínská ekonomika nyní zažívá další transformaci, ale myslím, že tentokrát ten šok bude menší. Myslím, že vláda se z předchozího případu poučila," věří Fej.
