Státy se bojí terorismu, reagují zákony

lem
2. 3. 2006 0:00
Praha - Nejslavnějším a nejkontroverznějším protiteroristickým zákonem je americký Patriot Act, ani Evropa však nechce zůstat pozadu.
Žena během protestů v indonéském Banda Ačehu.
Žena během protestů v indonéském Banda Ačehu. | Foto: Reuters

Dánsko, které dalo světu karikatury proroka Mohameda, se rozhoduje, zda má zvýšit pravomoci bezpečnostních složek a současně zjednodušit odposlechy. To vše samozřejmě jako součást boje proti terorismu.

Na seznamu nechybí ani povinné zveřejnění jmen pasažérů leteckých společností a kvantitativní navýšení počtu policistů.

Předkládaných návrhů je celkem devětačtyřicet a cílem je další zlepšení protiteroristických nařízení, které vládě loni v listopadu, tedy ještě před demonstracemi proti karikaturistům, předložila speciální komise.

Na jejím základě se v Dánsku podařilo zadržet pět mužů-muslimů, kteří se stále nachází v tamních věznicích. "Je třeba, aby vláda dělala v boji proti terorismu, co je v jejích silách," prohlásila dánská ministryně spravedlnosti Lene Espersenová.

Rusové mohou sestřelit letadla

Nový návrh protiteroristického zákona před nedávnem schválila také Státní duma, dolní komora ruského parlamentu. Ruská armáda bude díky protiteroristickému zákonu v budoucnosti moci sestřelovat letadla unesená teroristy i útočit na základny teroristických organizací v zahraničí.

Ruská armáda bude protiteroristickému zákonu v budoucnosti moci sestřelovat letadla unesená teroristy
Ruská armáda bude protiteroristickému zákonu v budoucnosti moci sestřelovat letadla unesená teroristy | Foto: aircraftinfo.net

Nová ruská právní úprava popisuje terorismus jako "ideologii násilí a způsob vlivu na rozhodování mezinárodních organizací, státních nebo místních orgánů, svázaný se zastrašováním obyvatelstva nebo jinou násilnou činností".

Rusko bude také moci v souladu s mezinárodním právem a svými smluvními závazky zasahovat proti základnám teroristických skupin v zahraničí.

Německý ústavní soud zákon umožňující sestřelení uneseného letadla s pasažéry prohlásil za protiústavní, protože omezuje právo na život.

Francie rozšířila pravomoci policie

Jen pár týdnů po loňských nepokojích na předměstích francouzských měst schválilo nový protiteroristický zákon také francouzské Národní shromáždění, a rozšířilo tak dosavadní pravomoci policie.

Jen pár týdnů po loňských nepokojích na předměstích francouzských měst schválilo nový protiteroristický zákon také francouzské Národní shromáždění.
Jen pár týdnů po loňských nepokojích na předměstích francouzských měst schválilo nový protiteroristický zákon také francouzské Národní shromáždění. | Foto: Reuters

Ta bude mít možnost zadržovat lidi podezřelé z terorismu šest dnů místo dosavadních čtyř, a to aniž by jim sdělila obvinění. Policisté také dostanou možnost monitorovat lidi cestující do zemí, o nichž je známo, že na jejich území probíhá výcvik teroristů.

Na základě nového zákona, jehož přijetí vehementně prosazoval ministr vnitra Nicolas Sarkozy, bude ještě rozšířeno používání videokamer na veřejných prostranstvích. 

Britský plán, reakce na červencové útoky 

Svůj plán boje proti terorismu měl i Londýn. Devadesát dní ve vazbě bez obvinění, za propagaci terorismu pět let vězení a za šíření teroristických publikací sedm let vězení. Takové kroky požadoval britský premiér Tony Blair po červencových teroristických útocích v Londýně.

Premiér neuspěl a britský parlament prohlásil oslavování terorismu trestným činem až napodruhé. V listopadu pak byla prodloužena doba, po kterou může policie zadržovat podezřelé z terorismu. Dosavadní legislativa umožňovala zadržení podezřelých na pouhých čtrnáct dní a celá věc skončila kompromisem. Lhůtu se prodloužit podařilo, ale pouze na dvojnásobek, tedy 28 dní, nikoliv požadovaných devadesát.

Patriot Act přijal Kongres po teroristických útocích na USA z 11. září 2001 a předpokládal vypršení části jeho ustanovení k 31. prosinci 2005.
Patriot Act přijal Kongres po teroristických útocích na USA z 11. září 2001 a předpokládal vypršení části jeho ustanovení k 31. prosinci 2005. | Foto: Reuters

Nejkontroverznější je Vlastenecký zákon

Kontroverzní Vlastenecký zákon (Patriot Act) v uplynulých měsících prodloužil americký prezident George Bush hned dvakrát. Zákon umožňuje americkým úřadům provádět bez soudního povolení tajné prohlídky, vyhodnocovat údaje o pacientech v nemocnicích, odposlouchávat telefonické rozhovory nebo kontrolovat podezřelé počítače.

Americká vláda tvrdí, že zákon je nezbytný pro předcházení teroristickým útokům. Většina demokratů, ale i někteří liberálně smýšlející členové Republikánské strany v tom však vidí ohrožení občanských svobod.

 

Právě se děje

před 1 hodinou

Italský ministr zahraničí Di Maio končí v čele Hnutí pěti hvězd

Italský ministr zahraničí Luigi di Maio ve středu oznámil, že končí ve funkci šéfa vládní strany Hnutí pěti hvězd (M5S). Informovala o tom agentura AP. Svým stoupencům v Římě Di Maio řekl, že jedna éra skončila, on svou práci dokončil a nyní bude důvěřovat svému nástupci, že dále úspěšně povede stranu kupředu. Hnutí pěti hvězd podle Di Maia nyní dočasně povede senátor Vito Crimi, nový vůdce bude vybrán v následujících měsících po kongresu strany. Italská média ještě před tímto oznámením uváděla, že Di Maiův krok by neměl znamenat konec vlády, kterou od loňska tvoří koalice M5S a Demokratické strany.

"Dnes tu jsem proto, abych oznámil svou rezignaci z čela Hnutí pěti hvězd," řekl ministr svým příznivcům. Třiatřicetiletý Di Maio stranu vedl od září 2017. Hnutí pěti hvězd se v posledních měsících potýkalo s vnitřními spory, v obou komorách parlamentu odešlo do frakcí jiných stran či do frakce smíšené několik zákonodárců. Poslední dva to udělali v úterý, připomněla agentura APA.

Zdroj: ČTK
Další zprávy