Státy G7 pošlou na hašení Amazonie 20 milionů dolarů, oznámil Macron

Podívejte se na fotografie z požárů v amazonském pralese.
V letošním roce se v amazonském pralese výrazně zvýšil počet požárů. Může za to sucho či klimatické změny, ale také nelegální kácení a vypalování lesa za účelem získání zemědělské půdy.
Lesní požáry se tento týden dostaly na přední stránky novin celého světa, některá média k nim přidala titulky jako "Peklo v Amazonii".
Požáry deštného pralesa, který leží ze 60 procent na území Brazílie, vyvolávají obavy, protože tento les má klíčovou roli v pohlcování skleníkových plynů, jež přispívají ke změnám klimatu.
Brazilský národní ústav INPE v úterý zveřejnil statistiku, podle které se počet lesních požárů v Brazílii letos zvýšil oproti loňsku o 83 procent.
Foto: Reuters
ČTK ČTK
Aktualizováno 26. 8. 2019 16:44
Členové skupiny vyspělých ekonomik G7 se dohodli, že uvolní na hašení požárů v amazonském pralese okamžitou finanční pomoc 20 milionů dolarů (465 milionů korun). V Biarritzu to v pondělí oznámili francouzský prezident Emmanuel Macron a chilský prezident Sebastián Piňera.

"Musíme reagovat, jsme amazonská země," uvedl prezident Macron. Součástí Francie je i její zámořské území Francouzská Guyana, která sousedí s Brazílií a na jejímž území je rovněž část amazonského pralesa. Amazonii šéf Elysejského paláce označil za "zelené plíce planety" a doplnil, že o podobné pomoci uvažují země G7 také v případě Afriky, kde rovněž hoří deštné pralesy.

Dalším krokem má být podle Macrona iniciativa na opětovné zalesnění Amazonie. Spustit ji chce na zářijovém Valném shromáždění OSN.

"Nemůžeme přijmout, že prezident Macron podniká neodůvodněné útoky na Amazonii, které maskuje ideou 'aliance' zemí G7 na 'záchranu' Amazonie, jako bychom byli kolonie nebo země nikoho," uvedl Bolsonaro na Twitteru. Dodal, že "respekt k suverenitě jakékoliv země minimem, které lze v civilizovaném světě očekávat".

Brazilský ministr životního prostředí Ricardo Salles podle agentury Reuters naopak finanční pomoc od zemí G7 pro boj proti požárům v Amazonii označil za "vynikající a potřebnou".

Pomoc při hašení požárů v amazonském pralese podpořil podle Macrona také americký prezident Donald Trump, který se však pondělního ranního jednání skupiny G7 věnované ochraně klimatu a biodiverzity nezúčastnil. Důvodem jeho neúčasti na schůzce bylo podle Macrona jen to, že měl domluvenu řadu dalších dvoustranných jednání.

"Nebyl v místnosti, ale jeho tým tam byl," řekl. "Neměli byste absenci amerického prezidenta nijak interpretovat… Spojené státy jsou s námi na jedné lodi v případě biodiverzity i amazonské iniciativy," dodal francouzský prezident.

Trump se v pondělí mimo jiné sešel také s egyptským prezidentem Abdal Fattáhem Sísím, německou kancléřkou Angelou Merkelovou nebo s indickým premiérem Naréndrou Módím.

Požáry v amazonském pralese se staly jedním z hlavních témat summitu G7 v jihofrancouzském Biarritzu. Jen v Brazílii se počet požárů od ledna proti stejnému období loňského roku zvýšil o 83 procent. Celkem jich úřady napočítaly téměř 80 tisíc. Většinu požárů mají na svědomí zemědělci a pastevci, kteří chtějí získat novou půdu, ale i těžařské společnosti.

Požáry vyvolaly minulý týden i roztržku mezi některými zeměmi Evropské unie a Brazílií, která podle nich nebojuje s požáry dostatečně rázně. Například Francie a Irsko pohrozily, že by mohly zablokovat ratifikaci dohody o volném obchodu mezi EU a skupinou jihoamerických zemí Mercosur.

Brazilský prezident Jair Bolsonaro Macrona obvinil z koloniálního smýšlení, v pátek ale nařídil, aby se do boje s požáry pralesa zapojila i armáda.

Podívejte na souhrnné video k požárům v roce 2019:

Největší letní požáry ve světě: Amazonie, Kanáry, Sibiř | Video: Reuters
 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 8 minutami

Muž, který v pondělí v Brně ohrožoval lidi v budově kanceláří, měl plně funkční zbraň

Zbraň muže, který v pondělí v Brně ohrožoval lidi v kancelářské budově, byla plně funkční. Policie při prohlídce budovy našla i zničenou místnost a v ní možné části výbušného systému. Muže zatím nebylo možné vyslechnout. Na policejním webu o tom ve čtvrtek informoval mluvčí David Chaloupka. Policie zveřejnila video ze zásahu, kdy muže zajistila. Při události se nikdo z evakuovaných lidí nezranil.

"Případ si převzali kriminalisté, kteří jej kvalifikovali jako nebezpečné vyhrožování a obecné ohrožení. Zadrženého muže zatím vzhledem k jeho zdravotnímu stavu nebylo možné vyslechnout, zůstává hospitalizovaný v uzavřeném zdravotnickém zařízení," uvedl Chaloupka.

Zdroj: ČTK
před 45 minutami

Za výrobu a distribuci drog na Šumpersku uložil soud muži 12 let vězení

Za rozsáhlou výrobu a distribuci drog na Šumpersku potrestal ve čtvrtek olomoucký krajský soud Karla Směšného 12 lety vězení. Jde o nejvyšší trest z původní osmičlenné organizované skupiny, kterou kriminalisté odkryli předloni v červnu. Poslednímu ze souzených mužů, Radoslavu Žákovi, uložil soud dva roky vězení. Případ zbylých šesti mužů soud pravomocně uzavřel loni v červnu, když uzavřel jejich dohodu o vině a trestu. Skupina obstarávala přes kontakty v Polsku léčiva a chemikálie k výrobě pervitinu, zadokumentované množství podle policie stačilo na výrobu více než sto kilogramů této drogy.

Směšný obstarával od roku 2020 do poloviny roku 2021 jako člen organizované zločinecké skupiny působící ve více státech velké množství sloučenin, z nichž se dají chemickým postupem drogy fyrobit. V několika případech v dílně v Šumperku pervitin také vyrobil a v Sudkově na Šumpersku ji prodával. Odsouzen je i za to, že v obci Chromeč převzal pro výrobu drog 15 kilogramů jódu a také červený fosfor; podle odborníků by se například z množství jódu podařilo vyrobit až 15 kilogramů pervitinu. Soud mu uložil i peněžitý trest 455 tisíc korun. Směšnému hrozilo deset až 18 let vězení. "Za obdobnou trestnou činnost stojí před soudem již potřetí," uvedl soudce Martin Lýsek.

Žákovi se naopak účast na organizované zločinecké skupině neprokázala, podle soudu nebyl proveden subjektivní důkaz o vědomé účasti na její trestné činnosti. I z toho důvodu byl trest podstatně nižší, potrestán byl za distribuci drog a nález chemikálií při domovní prohlídce.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Nejvyšší soud zamítl dovolání dědičky rodu Walderode, usiluje o navrácení majetku

Nejvyšší soud v restituční kauze Walderode dovolání dědičky rodu kvůli možnosti navrácení majetku zamítl, uvedl starosta Turnova Tomáš Hocke (Nezávislý blok). Turnov je účastníkem řízení. Rod usiluje o vrácení majetku od roku 1992, zatím neúspěšně. Nárok uplatňuje vdova po Karlovi des Fours Walderode Johanna Kammerlanderová.

S podrobným odůvodněním rozhodnutí Nejvyššího soudu zatím neměl starosta Turnova čas se seznámit, i tak ale jeho verdikt nepovažuje za definitivní uzavření této restituční kauzy. "Předpokládám, že se (Kammerlanderová) obrátí k Ústavnímu soudu," dodal Hocke.

Zdroj: ČTK
Další zprávy