Státy EU se neshodly na penězích pro Ukrajinu, půjčku zablokoval jako jediný Orbán

Kateřina Šafaříková Kateřina Šafaříková
Aktualizováno 6. 12. 2022 18:40
Evropské země už v říjnu slíbily osmnáct miliard eur Ukrajině na provoz státu v příštím roce. Ministři financí ze sedmadvacítky ale po více než dvou měsících nenašli potřebný jednomyslný souhlas. Dohodu na půjčce v přepočtu téměř 440 miliard korun, které země vzdorující ruské agresi potřebuje na výplatu mezd lékařům či pro důchodce, zablokovalo na schůzce v Bruselu Maďarsko.
Maďarský premiér Viktor Orbán
Maďarský premiér Viktor Orbán | Foto: Reuters

Zástupci maďarské vlády v týdnech před schůzkou šéfů státních kas EU tvrdili, že Maďarsko je ochotné Ukrajině půjčit samo, nesouhlasí ale se společným zadlužením unie. Protest Maďarska se nepodařilo zlomit ani českému předsednictví, ani ad hoc zásahům na nejvyšší politické úrovni. Kvůli financím pro Ukrajinu se v úterý krátce sešli s Viktorem Orbánem německý kancléř Olaf Scholz a francouzský prezident Emmanuel Macron na okraji summitu s balkánskými státy v Tiraně.

Ukrajina tak zatím zůstává bez evropského příspěvku do jejího rozpočtu na příští rok. Na něm se dohodla EU se Spojenými státy s tím, že každý ze spojenců bude posílat Kyjevu stejnou částku počínaje lednem 2023. Zatímco USA už svůj díl ale schválily, Evropané ne. 

Dohodu na pomoci Ukrajině označili EU předsedající Češi opakovaně za svoji hlavní prioritu. Šéf české státní kasy ale nevidí výsledek úterní debaty jako neúspěch. "Za neúspěch bych to považoval, kdybychom těch 18 miliard eur nebyli schopní v lednu Ukrajině poslat. Já jsem ale přesvědčený, že řešení najdeme," prohlásil před novináři v Bruselu Zbyněk Stanjura (ODS). Ten debatě ministrů financí EU předsedal.

Stanjura opírá svůj optimismus o to, co sám nazval "balíčkem" několika rozhodnutí, která spolu souvisejí. Maďarsko čelí několika rozhodnutím ze strany zbytku EU kvůli korupci v zemi a zneužívání unijních dotací vládou Viktora Orbána a jejími lidmi. Na jedné straně mají členské státy uvolnit šest miliard eur Maďarsku z dosud blokovaného plánu obnovy po pandemii, na straně druhé by měly zemi sebrat 7,5 miliardy z jiných unijních fondů jako trest za porušování principů právního státu.

Stanjura: Pokud někdo z ODS obhajoval Orbána, tak to bylo před invazí

Orbánova vláda stojí o uvolnění pandemických miliard a zároveň chce maximálně snížit trest kvůli omezování nezávislých soudů a dalších pilířů právního státu. Pomoc pro Ukrajinu - a také starší dohodu na minimální dani pro nadnárodní firmy - si vzala jako rukojmí, protože je tu nutná jednomyslnost.

Protože se Maďarsko v posledních týdnech snaží alespoň částečně vyhovět kritice Bruselu a posílit například vyšetřování korupce v zemi, Stanjura se spolu s ostatními ministry dohodl, že dají zemi ještě několik dnů na nápravu. To by umožnilo zbytku EU snížit sankci Maďarsku a Orbánově vládě zase přestat blokovat peníze pro Ukrajinu.

"Požádali jsme Evropskou komisi o aktualizaci hodnocení maďarských reforem, abychom mohli v příštích dnech přijmout rozhodnutí," prohlásil Stanjura. "A buď schválíme plán A, tedy půjčku Ukrajině a další věci, nebo plán B," dodal. Za plán B přitom označil půjčku Ukrajině individuálně od šestadvaceti států, nikoli společně od EU. 

Šéf státní kasy odmítl, že by šlo ze strany Orbána o vydírání zbytku EU. "Vydírání by to bylo, kdybychom udělali ústupky v nějaké hodnotové politice. A to se nestalo," tvrdí Stanjura. Místopředseda ODS zároveň odmítl spoluodpovědnost jeho strany za Orbána, kterého mnozí čeští politici dlouho hájili proti zbytku EU.

"Pokud někdo z ODS obhajoval Orbána, tak to bylo před invazí," prohlásil Stanjura. "Jedna věc je navíc jeho rétorika doma, druhá, že podpořil všechny sankční balíčky na Rusko. Žádnou odpovědnost tu necítím." 

Video: S neofašisty se nespolupracuje, říká Kolaja. Nálepky nejsou namístě, oponuje Decroix (24. 10. 2022)

Neznamená to, že bychom neměli spolupracovat, ale rozhodně není v pořádku, aby se vláda koordinovala s neofašistickou stranou. | Video: Michael Rozsypal
 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

Aktualizováno před 8 hodinami

Útočník v bruselském metru pobodal tři lidi, policisté podezřelého zadrželi

Útočník v pondělí večer na stanici bruselského metra Schuman poblíž sídel institucí Evropské unie pobodal tři lidi. Jeden zraněný je ve vážném stavu, uvedla policie. Policie podezřelého zadržela, na místě zasahují dvě sanitky. Metro je mimo provoz, píše belgický list La Libre. Podle agentury AFP měl zadržený v minulosti psychické obtíže.

Několik svědků uvedlo, že muž ozbrojený nožem se pohyboval ve vlaku metra jedoucím směrem do centra. "Lidé utíkali všema směry, hodně se křičelo," uvedl jeden ze svědků a dodal, že útočník napadl ženu, která se chystala vystoupit. Na sociálních sítích se objevili záběry, na nichž je vidět několik policistů v neprůstřelných vestách, kteří obklíčili mladého muže v džínách a tričku. Ten si po výzvě lehl na zem a dal ruce za hlavu.

První informace hovořily o jednom raněném, policie později uvedla, že zranění jsou tři, z toho jeden vážně. Podle svědků útočník kromě ženy s kočárkem napadl také malého chlapce, píše La Libre. Útok se odehrál kolem 18. hodiny na stanici Schuman, desítky metrů od sídel Evropské rady a Evropské komise. Podle AFP do stanice metra bezprostředně po napadení přiběhlo několik policistů v civilu.

První poznatky z vyšetřování nenaznačují, že by se mohlo jednat o teroristický čin, uvedla belgická veřejnoprávní stanice RTBF s odkazem na bruselskou prokuraturu.

Zdroj: ČTK
Další zprávy