Státy EU se dohodly na snižování emisí, diesely a benziňáky mají postupně skončit

Kateřina Šafaříková Kateřina Šafaříková
29. 6. 2022 12:51
Členské země Evropské unie podpořily ambiciózní návrh Bruselu radikálně omezit zplodiny na kontinentu ještě v této dekádě. Ve středu nad ránem se ministři životního prostředí ze zemí EU po sedmnácti hodinách debat dohodli na souboru opatření známém pod zkratkou FitFor55. Ten má do roku 2030 snížit skleníkové plyny v Evropě o 55 % oproti roku 1990.
Auta v Mnichově stojí frontu u benzinové pumpy.
Auta v Mnichově stojí frontu u benzinové pumpy. | Foto: Reuters

Ministři podrželi hlavní cíle, jak je loni navrhla Evropská komise a před nedávnem podpořili europoslanci. Podniky, instituce i běžné občany tak v následujících letech čekají změny, které by měly zajistit čistější vzduch a celkově ekologičtější provoz ekonomiky. 

Bude to něco stát. Česká ministryně pro životní prostředí Anna Hubáčková (KDU-ČSL) ale ještě v noci v Lucemburku, dějišti schůzky, oznámila, že se zemi podařilo dojednat 1,234 bilionu korun z modernizačního a dalších podpůrných fondů unie. Česko tak podle ní bude mít dostatek peněz na dekarbonizaci průmyslu i na pomoc chudším skupinám obyvatel.

Dohoda sedmadvacítky není definitivní. Finální podobu jednotlivých opatření teď musí vyjednat Češi coby předsedové EU se zástupci europarlamentu a Evropské komise. Hlavní linie návrhů se ale už měnit nebudou.

Znamená to, že se Češi a další Evropané mají připravit na konec aut se spalovacími motory. Národní vlády zachovaly cíl, aby po roce 2035 sjely z výrobních linek v EU už jen čistá, bezemisní auta. Ta se spalovacími motory sice nebudou zakázaná, ale každý gram oxidu uhličitého budou muset automobilky zaplatit, což se odrazí na ceně vozů. Předpokládá se, že výroba klasických dieselů a "benziňáků" se nevyplatí, a ty tak skončí.

Ministři ze sedmadvacítky na základě tlaku zemí vyhlášených výrobou automobilů ale prosadili, aby alternativou elektromobilů byla auta poháněná čistými palivy. Evropská komise má prozkoumat možnosti využití syntetických paliv a v roce 2026 i na základě toho sdělit, zda je technologicky a také z hlediska sociálních dopadů možné rozloučit se se spalovacími motory v Evropě po roce 2035.

Česká delegace na schůzce v Lucemburku oznámila, že domácí výrobci aut s takto formulovanými cíli souhlasí.

Těžištěm všech návrhů byl nový systém obchodování s emisními povolenkami, za které si podniky kupují možnost vypouštět do ovzduší každoročně tuny oxidu uhličitého. Zpoplatnění emisí se rozšiřuje - po roce 2022 se bude týkat také budov a silniční dopravy. Ještě pět let ale nebudou lidé platit za emise, které při vytápění nebo chlazení vyprodukují jejich soukromé domy či byty. Stejně tak se do roku 2027 nebudou platit emise z osobní přepravy a malých dodávek.

Český průmysl, který dlouhodobě kritizuje vysoké ceny povolenek, získal v Lucemburku vzpruhu: mimo jiné na základě požadavků české delegace státy EU schválily automatické vypuštění dalších povolenek na trh v momentě jejich výrazného cenového výkyvu. Zdejší teplárenství pak dostane dodatečných 30 procent povolenek zdarma. "Není to málo. Jeden a půl milionu našich domácností je napojeno na centrální vytápění a tímto jim aspoň trochu zlevníme ceny tepla," řekla k tomu ministryně Hubáčková.

Povolenky zdarma mají postupně vymizet z trhu a nahradit je má takzvané uhlíkové clo (CBAM). Za to si připlatí dovozci do EU ze třetích zemí, jejichž vlády mají na svoje firmy nízké environmentální požadavky. CBAM by měl chránit evropské podniky před levnější, ale "špinavější" konkurencí a motivovat další hráče na globálním hřišti, aby celosvětově snižovali emise oxidu uhličitého.

Video: Analytik vysvětluje zákaz dovozu ruské ropy do EU

"V příštích týdnech musíme sledovat, zda bude Rusko sankcemi skutečně zasaženo, nebo ne," podotýká v rozhovoru italský analytik Matteo Villa. | Video: Associated Press, Reuters
 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 2 hodinami

Režisér Lars von Trier má Parkinsonovu nemoc, momentálně dokončuje seriál

Přední dánský režisér Lars von Trier, známý filmy Prolomit vlny, Tanec v temnotách nebo Antikrist, trpí Parkinsonovou chorobou. V pondělí večer to oznámila produkční společnost Zentropa, kterou roku 1992 spoluzakládal.

Dle jejího vyjádření je šestašedesátiletý umělec zatím v dobrém stavu, podstupuje léčbu a dokončuje třetí řadu seriálu Království. První dvě série odehrávající se na neurochirurgickém oddělení kodaňské nemocnice uvedl v 90. letech minulého století, tu třetí nestihl natočit kvůli úmrtí představitele jedné z hlavních rolí. Představí ji až tento měsíc na Benátském filmovém festivalu. Pokud se jeho stav nezhorší, koncem roku k třetí řadě ságy poskytne "omezený" počet rozhovorů, dodala produkční společnost.

Parkinsonova nemoc je neurodegenerativní onemocnění centrální nervové soustavy, ve filmové branži jím trpí například herci Alan Alda a Michael J. Fox a zemřel na něj Ian Holm.

Zdroj: Variety.com
Další zprávy