Atény - Zachraňovat Řecko před bankrotem bude proti své vůli i řecká pravoslavná církev.

Podle dnes schváleného úsporného balíčku bude totiž církev muset platit daně. A to vyvolalo hněv vedení církve, ta si chce stěžovat až k Evropskému soudu pro lidské práva.

Podle rozhodnutí politiků musí církev začít platit dvacetiprocentní daň v případě, že zdědí nemovitost. A z příjmů, která má církev z pozemků, bude muset platit taky dvacet procent daně. Zatím to bylo jedno procento.

Korupce všude

Církev, která je podle osmdesáti procent Řeků prostřednictvím svých vysokých hodnostářů napojena na korupci v zemi, navíc bude muset strpět kontroly svých účtů.

To ale rozhněvalo hlavu církve, aténského arcibiskupa Ieronyma. „Naše trpělivost je vyčerpaná. Podáme stížnost na řecké i evropské soudy," řekl řeckým médiím arcibiskup s tím, že rozhodnutí politiků je v rozporu s ústavou.

Církev měla v roce 2008 podle studie zveřejněné v časopise Katimerini zisk asi 7 milionů eur. Stát platí mzdu kněžím, pro biskupy zajišťuje dopravu a řidiče řecká armáda. Podle arcibiskupa ale církev bohaté není. „Přijďte a ukažte mi ty peníze," řekl.

Podle Řeků se ale církev podílí na vysoké korupci v zemi. Deník Financial Times tak například popsal případy biskupů z Korintu a Saloně, první si finanční dary převedl na svoje soukromé konta, druhy byl podezřelý se styku s albánskou drogovou mafií.

V roce 2008 pak museli kvůli podezřelém u obchodu s klášterem mnichů, který stal 100 milionů eur, odstoupit státní tajemník Theodoros Roussopoulos a ministr obchodu Georgios Voulgarakis.

Pomůže Evropa?

Zvýšení daní je jedno z opatření, která má zvýšit důvěryhodnost Řecka. Evropská unie by tak mohla již ve čtvrtek nebo v pátek rozhodnout o finanční pomoci Řecku.

Řecko potřebuje jen v období od 20. dubna do 23. května získat zhruba 16 miliard eur na financování státního dluhu, který by měl letos dosáhnout zhruba 120 procent hrubého domácího produktu.

Řekové sice o žádné finanční prostředky dosud oficiálně EU nepožádali, s postupem času je však zřejmé, že se blíží okamžik, kdy si již nebudou moci dále půjčovat. To v minulých dnech připustil i řecký premiér Jorgos Papandreu.

Kvůli ztrátě důvěryhodnosti na trzích si jeho země musí půjčovat za velmi nevýhodných podmínek, přičemž úvěry plynou jen na splátky úroků ze starých dluhů.

Německá kancléřka Angela Merkelová ale například uvedla, že Řecko žádnou pomoc nepotřebuje a summit by se jí ani neměl zabývat.